QUENTIN TARANTINO - knihy

Quentin Tarantino je jedním z nejúspěšnějších tvůrců současného Hollywoodu. K jeho tvorbě můžeme mít výhrady, ať už pro míru násilí v nich, až přílišné půjčování motivů ze starších filmů nebo přílišnou vulgaritu, nebo je naopak nekriticky zbožňovat. Já jsem v tomhle, jako vždycky, tak nějak na středu, ačkoli jediný film, který se mi od něj nelíbil, byl Death Proof. Pulp Fiction, Gaunery, Inglourious Basterds, Jackie Brown i Hateful Eight jinak řadím mezi svoje oblíbené filmy. Na druhou stranu samotná Tarantinova osobnost mi trochu leze krkem. Tři knihy, o kterých dnes budu psát, k tomu možná trochu přispěly?

WENSLEY CLARKSON - PALBA OD BOKU
Ani už nevím, jestli jsem dřív viděl Reservoir Dogs, nebo četl tuhle knihu, každopádně nějak jsme se o Tarantinovi tenkrát na gymplu bavili s kamarádem, a já následně v knihovně narazil na tuhle knihu s bonusem v podobě scénáře Pulp Fiction. Takže Pulp Fiction jsem nejdřív "viděl" v téhle podobě. Kniha vznikla už v roce 1995, kdy měl Tarantino za sebou pouhé dva filmy a rozpoutala se kolem něj mánie. Tenhle magor píše takhle cool filmy, viděl tolik filmů a přitom namísto studia filmů začínal jako prodavač ve videopůjčovně? Působí to jako pohádka amerického snu a tak je i kniha pojata. Trochu. Taky je pojata dost bulvárně, ale to k tomu asi patřilo. Na vědecké rozbory dojde později. Pokud chcete vědět všechno o začátcích člověka, který se narodil šestnáctileté svobodné matce, vyrůstal obklopen filmy, komiksy a akčními figurkami, první práci sehnal jako uvaděč v pornokině, kromě práce nedělal nic než že koukal na všechno možné na videu, člověka, který se nechal naprosto pohltit popkulturou, aby vylezl jako originální tvůrce výborných filmů, které nějakou dobu kdekdo napodoboval, ačkoli to nikdo nedokázal (věřím tomu, že spousta prodavačů z videopůjčoven si v té době začala myslet, že z nich mohou být taky režiséři - že producenti nějakou chvíli chodili hledat nové talenty do videopůjčoven je, aspoň dle této knihy, pravda), tohle je kniha pro vás. Povrchní, bulvární, ale čtivá. Překlad naprosto odpovídá boomu počátku devadesátých let, kdy se překládalo honem všechno. Zvláště zamrzí zvláštní překládání názvů filmů, které občas překladatel evidentně nezná. Například Shaft je přeložen jako Šíp. Překlad scénáře Pulp Fiction hodně připomíná ten dabingový, ale s drobnými odlišnostmi. Vydalo nakladatelství Jota v Brně v roce 1996.

JIM SMITH - QUENTIN TARANTINO
Pokud chcete něco novějšího a trochu odbornějšího, více se dozvědět o filmech samotných a ne o autorově dětství, je tohle kniha pro vás. Autor rozebírá dopodrobna každý film, na kterém se Tarantino coby režisér a scenárista podílel, počínaje My Best Friend's Birthday a konče Kill Bill 2, vzhledem k tomu, že kniha v originále vyšla roku 2005. Autor zařazuje i Four Rooms, kde se ale věnuje jen Tarantinově povídce, True Romance, kterou srovnává s původním scénářem, a Natural Born Killers, kde se věnuje jen scénáři, vzhledem k tomu, že výsledný film Olivera Stonea se od Tarantinovy vize silně liší. V malých mezikapitolkách pak rozebírá dokonce i další počiny, na kterých se QT podílel, různé aspekty jeho tvorby, jeho neuskutečněné plány (včetně tehdy plánovaných Inglorious Bastards, kde měl hlavní roli hrát ještě Michael Madsen) apod. Diskutabilní je v tomhle případě překlad. Překladatel snad Tarantinovy filmy ani neviděl, takže legendární hlášky naprosto překrucuje, a zjevně má zálibu ve slovu zjevně, které se objevuje na každé druhé stránce. Otázka je, zda Jim Smith nemá zálibu ve slově apparently nebo nějakém jiném, ale to není omluvou překladu, který by měl nabízet bohatší slovník. Já mám od té doby na slovo zjevně alergii a nerad ho používám. Zjevně. Knihu v roce 2009 vydaly Levné Knihy a přibalily k ní DVD s filmem Jackie Brown. Moje kopie bohužel byla poškrábaná. To naštve.

RICHARD GREENE A KOL. - QUENTIN TARANTINO A FILOZOFIE
Tohle jsem, stejně jako knihu výše, dostal taky k Vánocům. Několik amerických filosofů tu zcela vážně rozebírají filosofické aspekty Tarantinových filmů a vliv filozofie na ně. Vůbec jsem nepochopil smysl celé knihy. Hned několik autorů se zabývá vlivem orientálních filosofií na pomstu v Kill Bill, další náboženstvím a zázraky v Pulp Fiction, dokonce tu na Tarantinovy filmy aplikují různé paradoxy. O co sakra jde? Ne, že bych měl problém pochopit, o čem autoři píší, jen nechápu smysl, proč se do tohohle vůbec pustili. Je na tom něco zajímavého? Sotva. Nakladatelství XYZ vydalo celou řadu těchhle knih - u Monty Pythonů jsem ale neměl tak neodbytný pocit, že čtu něco tak naprosto zbytečného. I když tamní rozbor scény s Černým Rytířem ze Svatého Grálu z feministických pozic coby doložení nesmyslnosti mužského myšlení byl taky výživný. Četl jsem to jednou, moc si to nepamatuju a znova to číst nebudu. Ztráta času. Jediné plus je, že překladatel byl tentokrát zcela v obraze, minimálně filmově a snad i filosoficky.

Na závěr doplním, že podobně jako loni nakladatelství Omega vydalo velkou publikaci Clint - Retrospektiva, na srpen se chystá publikace Tarantino - Retrospektiva. A Pulp Fiction tu vyšlo jako scénář samostatně, stejně jako v době vydání filmu Hanebný pancharti. Tento scénář mám taky, ale nezařadil jsem jej. Tolik veškerá bibliografie týkající se Quentina Tarantina.