neděle 17. září 2017

OIK'S GRANDIOSO GIALLO SPECIAL - part 7

Většina giall se odehrává ve vzdálených místech - dnes se podíváme do města, které máme na dosah ruky.

LA CORTA NOTTE DELLE BAMBOLE DI VETRO (1971)
Pustíte si italské giallo a zjistíte, že úvodní scenérie je vám jaksi povědomá. Kostel Panny Marie před Týnem? Chrám sv. Mikuláše? Pražský hrad? Ba ne, samozřejmě jsem věděl, že se film natáčel a odehrává v Praze, byť velká část natáčení se z nějakého důvodu přesunula do Záhřebu (odtud i chorvatské nápisy na sanitce či nádraží Bizarním prvkem je česká občanka s razítkem Croatia). Možná i pro ty pražské reálie jsem měl možná až moc velká očekávání.
 
Bohužel ani svým druhým (vlastně prvním) giallem mě Aldo Lado moc nepřesvědčil. Výchozí situace je zajímavá - najde se mrtvé tělo novináře, ovšem novinář, ač nejeví známky života, je stále živý a vzpomíná na události, které jeho "smrti" předcházely. Jenže v Ladově podání vše vyšlo poměrně zmateně. Inspirace Kafkou je zcela evidentní, máme tu společnost, která nikoho nepustí mezi sebe, a čím více se do ní snažíte dostat, tím méně to jde, člověka, který se nemůže dorozumět s okolním světem, lidé mizejí, nikdo nechce mluvit, a do toho estébáci na každém kroku. Problém je, že abyste mohli vylíčit nějaké prostředí, musíte ho znát. I když pominu zkomolená nečeská jména a názvy ulic, přijde mi třeba zvláštní, že estébák v klidu nechá na mostě zpívat máničku anglicky. Stejně tak americké milionářské dcerky v Praze (málem jsem napsal milicionářské, což by šlo, ale zase by tam vadila ta Amerika), nebo večírek honorace, kde lidi skutečně vypadají vznešeně a elegantně. Koncert, kde přestárlé publikum vypadá jako sedící mrtvoly, byl ale zase dobrý nápad. Možná jsem měl problém celý příběh akceptovat i proto, že prostředí znám až moc dobře. Celou tu zápletku jsem prostě odmítal přijmout, že by byla možná v Praze roku 71. Barokně-historizující ulice Prahy ovšem udělají svou atmosféru a celý film působí dosti stísněně.
 
K českým reáliím - italský dabing je zjevně uvádí trochu jinak než anglický. V italštině se Barbara Bach jmenuje Mia Šerkova, v angličtině (ale i v cestovním pase) Myra Svoboda. Dále tu máme Irinu Dubček, komisaře Kierkoffa, rodinu Sequencových, primáře Kartinga a advokáta Velinskiho (schválně jsem to sklonil blbě, abych ukázal tvar jména). Zprávy i noviny v češtině, v angličtině ale Sorel žádá Rudy Pravo. Ulice, ve které bydlí, je Wodikova. Máme tu pár embéček. Je zvláštní, že slovenský překladatel nechal v titulcích tyhle špatně přečtené reálie (jako ulici a z Rudého práva udělal dokonce Grude Pravo), přitom musel vědět, co to má být. Možná se na to vybodnul, možná to byl dokonce záměr....
 
K názvu - k filmu nemá žádný vztah. Původně se film měl jmenovat Malastrana, což producenti zavrhli. Název Short Night of the Butterflies, který by se vztahoval k metafoře použité ve filmu, padl po premiéře Tessariho filmu The Bloodstained Butterfly. Kdo přišel s tímhle, netuším.
 
Hlavní roli sehrál Jean Sorel, kterého taky moc nemusím. Připadal mi jako další z řady dvojníků Franca Nera a celý film prošel s jedním výrazem ve tváři. Ingrid Thulin taky není nic moc, takže nejvíc se mi asi zamlouval Mario Adorf coby Sorelův požitkářský kamarád. Typově výborně obsazená je Barbara Bach, která skutečně vypadá "česky", narozdíl od většiny komparsistů. Bohužel si jí moc neužijeme. Zbytek rolí obstarali Italové a Jugoslávci, což je škoda. Je fajn, že aspoň primář chirirgie připomínal Václava Lohniského. Ovšem kdyby ho hrál skutečně Lohniský, komisaře Hrušínský, advokáta Šmeral a slepce Hlušička, a určitě by se nějaká role našla i pro Prachaře, ten by mi sem, ani nevím proč, sednul. To by bylo maso. Bohužel. Enniova hudba je tentokrát méně melodická, a ne moc výrazná. Pochválit tak lze především Ruzzoliniho kameru. 6,5/10
 
a.k.a. Short Night of the Glass Dolls
Režie: Aldo Lado
Hrají: Jean Sorel, Ingrid Thulin, Mario Adorf, Barbara Bach, José Quaglio, Relja Bašić, Fabian Šovagović, Piero Vida, Luciano Catenacci, Jürgen Drews
Hudba: Ennio Morricone
Itálie / SRN / Jugoslávie 1971

5 komentářů:

  1. Dobrá, ale hlavně zajímavá recenze (díky za tu informaci o názvu - alespoň vím, že nemusím hledat ve filmu metaforu na skleněné panenky). Tohle vypadá na film, který se spíše bude líbit spíše mně než tobě (já mám Kafku hodně rád). Ale nechápu jednu věc - proč nemohli použít české herce, když byly v Praze (to by mě zajímalo, jak velkou část zabralo natáčení v Chorvatsku - pardon, tehdy Jugoslávii:)).
    P. S. Někde jsem slyšel, že ten film má zajímavý a nepříjemný konec. Je tam nebo není?
    P. S. 2 Doufám, že se ti líbilo Don´t torture duckling:).

    OdpovědětVymazat
  2. Vypadá to, že v Praze se točily především záběry, na kterých je Praha hodně poznat, a zbytek se dokončil v Záhřebu. Ale zatím se mi nepodařilo vyhledat nějaké bližší informace. Na youtube je rozhovor s režisérem, ale nejsou k němu anglické titulky, takže bohužel :( Kdo ví, jestli o tom mluví vůbec. V bonusovém rozhovoru k Who Saw Her Die mluví prakticky jen o tom, že v Benátkách se narodil, že dělal asistenta Bertoluccimu, jak se mu pracovalo s Lazenbym a Celim a že každý film dělal jinak.
    Nech se překvapit :)
    Moc, až na závěrečnou scénu, která byla totálně přes čáru.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za informace. A jsem rád, že se ti líbilo Don´t torture duckling - teda až na závěrečnou scénu (SPOILER Jde o ten dementní pád ze skály? Ten se mě osobně nelíbil a silně mi vadil (ale ten monolog zase jo) KONEC SPOILERU). Doufám, že brzy bude recenze...

    OdpovědětVymazat
  4. Ten pád to dorazil, ale mě prostě vadila už jeho motivace (vrah vraždí proto, že je magor a tečka), je pravda, že ten monolog byl poměrně působivej. A ta bitka mi taky vadila. Článek bude, ale ještě nevím kdy přesně.

    OdpovědětVymazat
  5. No já byl při bitce napjatej jak struna, takže proti ní nemůžu nic říct. A motivace "vrah je prostě magor" je zde podaná tak, že mi skoro přestala vadit (ale jen skoro - při konci jsem přece jen litoval, že to mohlo dopadnout ještě lépe a podat mnohem propracovanější motivaci). A tenhle film mi jen tak mimochodem potvrdil to, že Fulci byl taĺentovaný režisér.

    OdpovědětVymazat