REŽISÉŘI (italského) DIVOKÉHO ZÁPADU III

Dnešní profily patří režisérům, kteří se ve většině své tvorby zabývali převážně jinými žánry než westerny, pár jich však také natočili. Takže spíše jde o připomínku kdo ze slavných či známějších italských režisérů taky natočil western.

MARIO BAVA (1914 - 1980)

Bava začínal jako kameraman a trikař a zde možná má počátek jeho specifický estetický styl, který rozvinul především v hororech a kriminálních thrillerech označovaných jako giallo, kterýžto žánr vlastně spoluzaložil. Narozdíl od Hitchcocka, který byl zjevně jeho vzorem, si však nemohl dovolit točit jen určitý druh filmů a musel přijímat různé komerční nabídky - mezi které se řadí i jeho tři westerny. První podepsal jako John Old a jedná se o film La strada del Forte Alamo z roku 1964. O va roky později se pak spolupodepsal pod film Ringo del Nebraska, jenž však byl z většiny natočen španělským režisérem Antonio Románem. Poslední, tentokrát samostatný a přímo Bavou podepsaný spaghetti western vznikl roku 1970 a jmenuje se Roy Colt e Winchester Jack, komediální western s Brettem Halseyem a Charlesem Southwoodem. 

DAMIANO DAMIANI  (1922 - 2013)

Damiano Damiani začínal jako neorealistický filmař a většinu kariéry tvořil sociálně-politicky-kriminální dramata, v nichž z levicového hlediska kritizoval korupci, mafii a další dodnes nevyřešené nešvary italské společnosti. U nás je jeho nejznámějším dílem seriál Chobotnice, za minulého režimu se ale právě pro svou levicovost a "nastavování zrcadla" u nás promítaly často i jeho další filmy (Vyšetřování skončilo - zapomeňte, Den sovy, Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky a další). Často v nich hráli i spaghetti westernoví herci jako Franco Nero, Claudia Cardinale, Gian Maria Volonté, Giuliano Gemma, objevil mladičkou Ornellu Muti. Westerny natočil dva. Zatímco první, Kulka pro generála, zapadá naprosto přesně do linie politicky vyhraněných filmů, zřejmě jen z finančních důvodů přijal roku 1975 nabídku na natočení Sergiem Leonem produkované komedie Chytrák a dva společníci, která skončila dosti bezútěšně i kvůli přetahování Damianiho na jedné a Hilla a Leoneho, který chtěl mít všechno pod kontrolou, na druhé straně.

LUCIO FULCI (1927 - 1996)

Přestože Lucio Fulci natáčel filmy snad všech žánrů jako komedie (La pretora), kriminální filmy (Luca il contrabbandiere), dobrodružné filmy (Bílý tesák) i westerny, nejvíce se zapsal jako tvůrce hororů, a to až svou pozdní fází kariéry. K zombíkům, s nimiž si ho všichni dnes spojují, se dostal až filmem Zombi 2 (přičemž neexistuje film Zombi 1, tak byla pouze v Itálii uváděna Romerova Noc oživlých mrtvol Úsvit mrtvých - díky Kubasovi za opravu). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se věnoval spíše tvorbě giallo thrillerů (Una sull'altra, Muka neviňátek, Una lucertola con la pelle di donna). První western natočil roku 1966, šlo o film Tempo di massacro s Francem Nerem a Georgem Hiltonem. Už zde se objevují typicky brutální Fulciho manýry - hlavní padouch nechá roztrhat člověka psy, hrdina je krutě zbičován a popálen apod. Film I Quattro dell'apocalisse jsem neviděl celý, Stříbrné sedlo je spíše rodinným westernem, byť i zde se na mrtvých objevují krvavé efekty a dojde ke zbičování dítěte. Opět tu však došlo k neshodám s hlavním představitelem Giulianem Gemmou.

UMBERTO LENZI (1931 - 2017)

Multižánrový režisér, který točil snad všechno, co bylo zrovna v kursu. Peplum, Sandokana (se Stevem Reevesem), špiony (Špioni milují květiny), komiksy (Kriminal), westerny, giallo (Paranoia, Orgasmo, Sedm krvavých orchidejí), válečné filmy (Attentato al tre grandi), kanibalské horory (Vymítač kanibalů, Ženy od hluboké řeky), zombie horory (Velký útok zombies) a kriminální filmy (Milano odia - la polizia non puo sparare), přičemž poslední tři jsou v jeho tvorbě nejčastější a nejpopulárnější. Z častých spolupracovníků by se dali zmínit Tomas Milian, Carroll Baker, Ida Galli, Henry Silva, Maurizio Merli či Ivan Rassimov. My se pozastavíme u jeho dvou westernů, které, podle svých slov, zrovna v lásce neměl. Taky podle toho vypadají. Ani jeden není ničím výjimečný, spojuje je jen to, že v obou hraje hlavní roli John Ireland. První, Una pistola per cento bare, je klasickým příběhem o pomstě, kterou koná Peter Lee Lawrence, druhý, Tutto per tutto, zase honičkou za zlatem, po kterém jde až moc lidí včetně Marka Damona, Eduarda Fajarda či Fernanda Sancha.

CARLO LIZZANI (1922 - 2013)

Původně neorealistický tvůrce, autorsky plodný až do pozdního věku. Stejně jako Damiani se věnoval spíše sociálně-politicky orientovaným filmům, občas s kriminální tématikou (Bandité v Miláně, Barbagia s Terencem Hillem, Torino nera s Budem Spencerem - oba v neobvykle nekomediálních rolích), popřípadě historickým námětům (Poslední dny Mussoliniho s Rodem Steigerem, Henrym Fondou či Francem Nerem). Westerny natočil dva. První, Balík dolarů, pravděpodobně jen z finančních důvodů, pod pseudonymem. Opět jde o klasické schéma pomsty. Druhý, Vymahač (Requiescant) vypadá osobitěji - ostatně si v něm zahrál i Lizzaniho kamarád Pier Paolo Pasolini.

ANTONIO MARGHERITI (1930 - 2002)

Další multižánrový tvůrce, tentokrát s poměrně bohatou westernografií, ovšem nejproslulejší je asi jako autor gotických hororů. Točil ale leccos - peplum, válečné filmy, akční filmy, kriminálky, komedie, sci-fi, dokonce i napodobeniny Buda Spencera, kterého u něj suploval Fernando Bilbao. První western natočil roku 1967 a šlo o poněkud komediálně laděný Dynamite Joe. Následovaly dva westerny připomínající spíše gotické horory - Vengeance s Richardem Harrisonem a And God Said to Cain s Klausem Kinským netradičně coby protagonistou. Následující dva westerny vytvořil ve spolupráci s Lee Van Cleefem, vždy netradičně s někým spárovaným - v The Stranger and the Gunfighter došlo ke spolupráci s hongkongskými Shaw Brothers a tak došlo ke smíchání kung-fu a spaghetti westernu, v Take a Hard Ride zase ke spojení spaghetti westernu a blaxploitation včetně jeho největších hvězd Jima Browna, Freda Williamsona a Jima Kellyho. Posledním westernem je obskurní komedie Whisky a duchové, v níž se objevuje opět Fernando Bilbao.

SERGIO MARTINO (1938)

Sergio Martino začínal u westernů jako scenárista, posléze začal točit jako dvorní režisér společnosti Dania, patřící jeho bratru Lucianovi. Jeho prvním filmem byl western Arizona Colt Returns, kde Giuliana Gemmu z prvního dílu vystřídal Anthony Steffen. Vzápětí se ale Martino pustil do tvorby giallo filmů s výraznou erotickou složkou, kde často hrála hlavní roli Edwige Fenech (Lo strano vizio della signora Wardh, Tutti i colori del buio, Your vice is a locked room and only I have the key), popřípadě bez ní (La coda dello scorpione, Torso). Věnoval se i kriminálním filmům, erotickým komediím opět s Edwige a dalším různým žánrům, později i postapokalyptickým filmům. K westernu se vrátil už jen jednou, zato skvěle - roku 1977 vytvořil film Mannaja s Mauriziem Merlim v hlavní roli.