úterý 7. března 2017

KARL MAY - WINNETOU, DER ROTE GENTLEMAN

O Vinnetouovi jsem poprvé v životě slyšel ve školce. Zřejmě ČT v té době vysílala celou sérii a jeden spolužák (dá-li se dítě ze školky nazvat spolužákem) se do toho zamiloval. Pořád o Vinnetouovi mluvil, na maškarní přišel oblečený jako Vinnetou, a strašně brečel, když viděl, jak Vinnetou zemřel. Mě to tehdy v těch pěti letech nějak nezajímalo, nevím proč. O asi pět let později jsem viděl v televizi Poklad na Stříbrném jezeře. Líbil se mi, ale další díly jsem pak nějak neviděl, taky už nevím proč. 
Zhruba v té době jsem taky dostal k Vánocům první Mayovku v knížce. Ano, byl to Vinnetou, první díl. Je to ovšem vydání z Levných knih, které má docela nezáživný překlad a první díl končí už po sbratření Vinnetoua s Old Shatterhandem. Nejsem si jistý, jestli jsem to četl už tehdy. Zdá se mi, že jsem se k tomu pořádně dostal ještě o pár let později, opět prostřednictvím filmů. To už jsem se na ty knížky, v hladu po dalších a dalších dobrodružstvích oblíbených hrdinů, vrhnul, a přečetl jsem, co šlo. Napřed, co bylo doma, tzn. Vinnetou a soubor povídek Old Firehand. Pak jsme se sestrou našli starý sešit, do kterého si táta nalepoval výstřižky z různých časopisů o Vinnetouovi, fotografie, pohlednice... někde to mám ještě. A u toho byla část sešitového vydání třetího dílu Vinnetoua, kterou vydalo ABC pod názvem Na válečné stezce.
Když došel materiál doma, naštěstí akorát skončily vánoční prázdniny, během kterých jsem ve videu točil čtveřici klasických mayovek pořád dokola (a k tomu i Údolí smrti, které jsem si tehdy z těch ostatních nahrál jako jediné). A hurá do knihovny. Pokud si vzpomínám, určitě jsem tehdy četl Syna lovce medvědů i Ducha Llana Estacada, Poklad ve Stříbrném jezeře, oba díly Old Surehanda, Vánoce, Petrolejového prince, a zkoušel jsem Pouští a Vinnetoua mezi beduíny, z toho jsem četl ale jen úvodní kapitoly. Po létech jsem si, není to tak dlouho, řekl, že právě tyto mayovky si zkusím doplnit do knihovny. Pokud možno ve vydání, jež jsem kdysi četl, což se ne vždycky povedlo. Třeba Syna lovce medvědů jsem četl ve vydání od SNDK - edice KOD, Ducha Llana Estacada ve vydání od Olympie z 80. let. A teď je mám přesně obráceně. Old Surehanda jsem sehnal od Albatrosu, četl jsem ho rovněž od Olympie. K tomu, co jsem četl, jsem si ještě sehnal dohromady celou sérii Ve stínu pádišáha, Černého mustanga a Závěť Vinnetoua. No a Vinnetoua jsem si pořídil komplet. Aspoň jsem si to myslel. Ale je to dvojdílné vydání Albatrosu z roku 1987, kde dvě části chybí.

(číst dál)

Knižní Vinnetou není první knihou, v níž se chrabrý náčelník Apačů objevuje. May tuto postavu vytvořil již v povídkách ze 70. let 19. století, jako třeba Dva Shatterové či Old Firehand. V Old Firehandovi (1875) se také poprvé objevují Sam Hawkens, Dick Stone a Will Parker, ti dva poslední však zde v bitvě s Ponky zemřou, stejně jako Old Firehand. Hrdina - vypravěč ještě nemá jméno a zjevně není Vinnetouovým pokrevním bratrem. Old Shatterhand se poprvé objevuje zřejmě až v roce 1880 v povídce Smrtící prach.  Nejsem si jist, zda je už zde ztotožněn s Karlem Mayem, v pozdějších dobrodružstvích, jako je Syn lovce medvědů (1887), je totiž děj vyprávěn v er-formě.
Třídílný román Vinnetou (1893) je pak složen vlastně dohromady z pěti částí, z nichž jen první, Greenhorn, napsal Karel May nově. Další části vycházely postupně jako povídky - Scout v roce 1888, následuje výše zmíněný přepracovaný Old Firehand, Smrtící prach a Na Divokém západě z roku 1882. Dělení je ale více. Většina českých vydání vyšla ve třech dílech (třeba u SNDK, ovšem upraveno Vítězslavem Kocourkem), některé ale v pěti svazcích s novými názvy (byl zde ale zahrnut i čtvrtý díl z roku 1910). To se týče i nedokončené edice z Levných knih. No a Albatros vydal upravenou verzi ve dvou svazcích, kde první tvoří Greenhorn a druhý Old Firehand a Na Divokém západě. Takže ne, nikdy jsem nečetl Vinnetoua celého a i teď budu psát jenom o těchto třech částech.
Když tak běžel ten nový televizní seriál, který vznikl hodně volně na motivy tohoto románu, nějak jsem dostal chuť si Vinnetoua po letech přečíst. První díl je, myslím, napsaný skvěle, i po letech mě bavil. A to i přesto, že Old Shatterhand mi dnes pěkně lezl na nervy tím, jak je bezchybný. Ale děti nepotřebují hrdinu, který dělá chyby, děti se rády ztotožní s dokonalým hrdinou, který všechno dokáže a svým učitelům, kteří ho podceňují, ukáže, zač je toho loket. Celý díl je, až do sbratření obou hrdinů, vlastně o tom, jak Charlieho na Západě všichni neustále ponižují, on si z toho však nic nedělá, všem v klidu ukáže, že se mýlí. Nejvíckrát ho greenhornem nazývá Sam Hawkens, ten však, když se přesvědčí, že Charlie je skutečně výjimečný, už to pak dělá ze zvyku. Nicméně Sam tu vypadá spíše jako chvástavý trouba, který dělá jednu chybu za druhou. Proti němu ovšem Dick Stone a Will Parker jsou postavy prakticky do počtu. Vlastně ani to ne. Hrají někde nějakou větší roli, než že jsou zmíněni jako společníci Sama Hawkense?
Osobně bych první díl rozdělil na tři části. První zachycuje vyměřování dráhy, smrt Klekí-Petry a spolčení s Kiowy, druhá pak Karlovo léčení v pueblu, rodící se vztah s Nšo-či a souboj na život a na smrt, jehož výsledkem je sbratření, a třetí potom cestu na východ, setkání se Santerem, smrt Nšo-či a snahu o Santerovo polapení. Obě filmová zpracování se shodují snad jen v první části, to jest greenhorn na západě a nepřátelství měnící se v přátelství na život a na smrt. Taky je to dost nosné téma. Knize je dějově bližší starý film, který leccos sice vynechává (někdy účelně, natažení filmu o spojení zeměměřičů s Kiowy by asi působilo rozvláčně), ovšem některé scény, které by ve filmu vypadaly skvěle, vynechává. Rád bych někdy ve filmu viděl třeba souboj s Bleskurychlým nožem, umučení Rattlera, nebo souboj s Tanguou, který vůbec v žádné filmové verzi nedosahuje na svého literárního předchůdce. Stěžejní postava Klekí-Petry se do filmu taky takřka nepropracovala, ve starém filmu zemře, sotva se objeví, v novém ani není.
Zajímavé rovněž je, že Inču-čuna je vlastně taky jen do počtu. Celý děj se z Apačů soustředí na Vinnetoua, Nšo-či a Klekí-petru, který, pravda, vystupuje jen v jedné kapitole, zato je velice důležitým pro celý děj. Inču-čuna je jakoby navíc. May mu sice dopřeje prostor při souboji se Shatterhandem - ale i ten se víc soustředí na dokonalost hrdinova uvažování a činnosti.
Po vraždě Nšo-či, již si knižní hrdina prostě vzít nechce, filmaři děj ukončili. May se ovšem ještě soustředí na stíhání Santera, jeho spojení s Kiowy, uvěznění chybujícího Hawkense a Santerův konečný úprk. Závěrečná kapitola prvního dílu u Albatrosu je možná trochu splácaná z více textů. Dost se v ní cestuje sem a tam, ale nikde se Charlie nezastaví. Dost možná je to důsledek toho, že chybí část Scout. Na konci tak Shatterhand, vyzbrojen henryovkou a Hatatitlou, vyjíždí za svým pokrevním bratrem, aby navštívili Old Firehanda.
Druhý svazek u Albatrosu tedy začíná novelou Old Firehand. Jak je Greenhorn napsaný dobře, mám docela pocit, že tady May vzal Old Firehanda a upravil ho jen lehoučce. Styl se najednou mění, psychologie postav jde hodně do pozadí, a spíše jde o krvavou historku o bránění se proti Ponkům. Úpravy čítají víceméně to, že hrdina je nyní Old Shatterhand a jezdí na Hatatitlovi, z dívky Ellen, kterou na konci povídky hrdina získal, je tu udělán chlapec Harry. Na závěr Dick Stone, Will Parker a především sám Old Firehand nyní přežívají. Nicméně to znamená,že Dick a Will v určité pasáži prostě chybí. Jinak všechno zůstalo, pomsta proti Parranohovi, vrahovi Ribanny, zálesácké Doupě, a velký krvavý boj. Teď po letech už mě to moc nebavilo, jako malýho mě to ale docela bralo. Ještě jedna věc je upravována, a pokaždé je to jinak. V Old Firehandovi, jak ho vydala Olympia, stejně jako ve Vinnetouovi u Albatrosu, se Shatterhand, Vinnetou a Firehand setkají u vlaku, který se chystají Ponkové přepadnout. Ve výše zmíněném sešitu Na válečné stezce ale jde o přepadení pevnosti.
Poslední část je tvořena povídkou Na Divokém západě, kde se Olda setkává se zálesákem Ostrovidem a společně s Vinnetouem stopují Oglaly a bandity, s nimiž se spojili. Původní povídka předpokládám končila přestřelkou ve stanici Echo a nebyla v ní pasáž s osadníky, kteří zpívají Ave Maria. A samozřejmě v ní nebyla Vinnetouova smrt. Ve druhé polovině již Vinnetou nežije, tak jen stručně. Olda jede nalézt jeho závěť, vše mu ale překazí Santer, který jde po zlatě. Oldu vydá Kiowům, kteří ho chtějí umučit k smrti, a sám ukradne závěť a jde do nové skrýše. Olda se osvobodí a pronásleduje ho. Přichází ale pozdě, Santer zlato našel a dopis roztrhá. Vzápětí však skála vyletí do povětří díky pasti, kterou tam Vinnetou nastražil, a končí zavalen pod balvany v jezeře.
Celkově bych řekl, že jde na tomto románu vidět, jak se Mayovo psaní vyvíjelo, a kvalita tím hodně kolísá. Všechno z původních povídek je strašně uspěchané, zatímco nové pasáže jsou delší a propracovanější. V dětství se mi ale líbila i pasáž s Firehandem - je plná dobrodružství, to jo. Dokonce dva motivy z ní filmaři použili do druhého dílu filmového Vinnetoua, akorát to celé upravili a překroutili. Old Firehand sám se ve filmu (v jiném) ovšem vyskytuje v naprosto jiné podobě. Trochu zamrzí, že vedlejší postavy zkušených zálesáků jsou vždy tak trochu neviditelné. Vlastně slouží jen k tomu, že Shatterhanda podceňují, a jak uznají, že je dokonalý, pak už nejsou potřeba, ať už je to Sam Hawkens nebo Ostrovid. Nad Old Firehandem vítězí co do prostoru i jeho syn Harry. Omezený prostor mají i padouši, snad kromě Santera, který je skutečně zajímavou postavou, byť epizodní. Rattler se výrazněji projevuje jen na třech místech - první střety s Oldou, zabití Klekí-Petry a jeho vlastní umučení. Parranoh skoro ani nemluví, a padouchům z poslední části jsou hrdinové na stopě a jednat je May moc nenechává.
Jestli bych z toho něco jednoznačně vyzdvihl, tak první díl, který funguje sám o sobě jako úvod do (i již proběhlých) dobrodružství Vinnetoua a Old Shatterhanda, a pak kapitoly okolo Vinnetouovy smrti. Zbytek knihy přece jen působí nesourodým dojmem několika dalších příběhů přišitých násilně k sobě. Nezletilí čtenáři však toto ani nepostřehnou. Myslím, že pokud si i dnešní děti tuto knihu přečtou (když už něco vůbec přečtou), mohla by se jim líbit.
(Ilustrace pocházejí od Zdeňka Buriana z různých vydání Vinnetoua, a od Gustava Kruma z knihy Old Firehand.)

19 komentářů:

  1. Jak to je zamotané s jednotlivými díly je celkem přehledně popsáno i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinnetou_%28kniha%29

    Četl jsem jen ten dvodíl od Albatrosu (1987), pak v KODovkách Duch Llana Estacada a Syn lovce medvědů, a pak ještě Vinnetouova závěť. Takže moc toho nebylo :-/

    Důkladně je dílo rozebráno zde: http://karel-may.majerco.net/
    Ale nezkoumal jsem to nějak zvlášť.

    Nedávno mě napadlo, že May nechal zavraždit Vinnetoua jen aby fanoušci (kterým tvrdil že vše je pravdivé) nemohli naléhat, aby ho pozval do Německa.

    OdpovědětVymazat
  2. Vida, na wikipedii mě nenapadlo kouknout. Každopádně by mě zajímalo rozdělení do těch pěti dílů. V jednom antikvariátu jsem držel v ruce "čtyřku" od Návratu (Na válečné stezce), ale kde to začínalo a kde přesně končilo jsem si nebyl jist. Zcela se to asi s třetím dílem krýt nebude.
    Díky za odkaz, stránky samozřejmě znám.
    Já toho četl spoustu. Syna lovce medvědů a Ducha Llana Estacada jsem nedávno zopakoval - Syna jsem kdysi četl v té KODové převyprávěné verzi, nyní v překladu z Olympie, Ducha naopak. A zjistil jsem, že ty převyprávěné verze děj sice zkrátily, ale literárně mu nepomohly. Jinak Syn lovce medvědů nebyl špatný, ale v Duchovi mi vadilo, jak se tam množí hrdinové, až to dopadá tak, že Vinnetou je jen statistou a prim hrají Hobble Frank a Tlustý Jemmy. Třeba Juggle Fred je strašně nevyužitá postava. Pak má člověk pocit, že hrdinů je ve výsledku dvakrát tolik než Supů :)
    Zkoušel jsem Černého mustanga, ale zatím ho mám rozečteného a nevím, zda se k němu teď ještě vrátím. Taky jsem měl elán do série Ve stínu pádišáha, ale už mě přešel.
    S tím pozváním nevím. Mám pocit, ale možná falešný, že to doslovné ztotožnění "Old Shatterhand jsem já" přišlo právě až s románovým Vinnetouem. Do té doby sice některé věci byly vyprávěny v první osobě, ale ta masová obliba a uvěření fanoušků snad začaly až pak. Ne, že by May nebyl do té doby úspěšný. Taky je zvláštní, že souběžně v některých knihách je jasné to rovnítko May=Shatterhand, ale v jiných je OS jako třetí osoba, nezávislá na vypravěči.

    OdpovědětVymazat
  3. (Až) V posledních letech jsem zjistil, že mě rozčiluje a deprimuje neodvratný fakt literatury zahraničních autorů - různé překlady a různé verze (pokud nechcete číst original). Prvně mě to začlo štvát u Tří mužů ve člunu, pak třeba Verneovky atd. A situace, mít dvě různá vydání s jiným překladem a porovnávat, který překlad je lepší, věrnější a nebo povedenější.. ach jo.

    Když se vrátim k Mayovi a tomu ztotožnění s postavou... dokud jsem nečetl popis jeho korespondence s fanoušky, diskusí z veřejných setkání nebo návštěv u něho doma a předvádění tofejí a artefaktů, či úporné shánění replik ručnic a vytrvalé mlžení kolem faktů, tak jsem myslel, že je to normální šikovný spisovatel exotických dobrodružných románů pro děti a ztotožnění s postavou je jen hra. Teď si ale nejsem jistý, co si myslet a ve kterém "světě" jeho duch pobýval ve skutečnosti. Ale to nevadí, vztah k Vinnetouovi se nemění. :)

    OdpovědětVymazat
  4. S překlady je potíž. U Maye ještě větší v tom, že mnoho různých verzí vyšlo i v němčině. Třeba "oficiální" nakladatelství Karl May Verlag vydávalo rovněž zkrácené verze, která pak převzala v 70. - 90. letech Olympia. I přes to mám Mayovky od Olympie pro pěknou grafickou úpravu, Krumovy ilustrace a čtivý překlad asi nejradši. "Bílá řada" Albatrosu s Burianovými ilustracemi je pěkná, ale překlad je spíše přepisem. Tilschovi to sice opravdu přeložili, ale vyhodili dvě novely, které se ovšem mnohdy vypouští i v Německu.
    O vydání plných verzí Mayovek se snažil Návrat, hodně toho vydali, ale třeba Old Surehanda rozdělili snad na šestkrát, což už je blázinec. Mám podezření, že tenoučkého Syna lovce medvědů, kdyby ho vydali, by taky rozdělili do tří svazků.
    U Vernea mi přijde, že největší problém je v poslední době - poslední vydání je totiž opět přepis od Ondřeje Neffa, nikoli překlad. Nekupoval bych to. Jak je na tom Albatros a ta jeho stará edice Podivuhodné cesty nevím, Návrat rovněž vydal komplet Verna v pěkné retro grafické úpravě, snad komplet (a neděleného do více svazků). Z toho mám asi pět knih, takže s tím problém nemám.
    Je pravda, že občas taky autoři tohohle typu ty knihy, zvláště, když vycházely na pokračování, natahovali, co šlo, aby si více vydělali. Jednak zbytečnými popisy (Hrdina se skryl za morušovým keřem. Moruše je rostlina rostoucí tam a tam s takovými a takovými květy a dosahující takového a takového vzrůstu...), nebo dialogy (-Vy zde? -Ano, já! -To není možné! -Přece je to tak! -Ne! -Ano! -Ach!). Takže občas je zkrácení i docela dílu prospěšné :)

    O Mayovi jsem nic úplnějšího než pár článků nečetl. Možná něco na té výstavě, co před pár lety byla v Náprstkově muzeu, ale z toho si už pamatuju jenom model Rio Pecos a vystavené zbraně. Taky jsem si myslel, že on sám účelově mystifikoval. Ale pokud tomu uvěřil, tím hůř.

    OdpovědětVymazat
  5. Oprava - oni Syna lovce medvědů vydali, ale naštěstí v jednom svazku. Jak to ale natáhli na 278 stran, nevím. http://www.cernaplaneta.cz/may4/497.htm

    OdpovědětVymazat
  6. Máš pravdu.

    K Verneovkám - Neffa nepočítám, ten to volně převyprávěl, mění děj, vynechává a přidává ap. Např. kapitán Nemo je v jeho pojetí prý američan (bývalý důstojník z občanské války), zatímco u Verna je to myslím Ind (co se vymanil z bristké kolonie). Zajímavé tam jsou ale ilustrace od Buriana. Ale nekoupil bych to. Většinu Verneovek jsem četl ve vydání od Albatrosu (Podivuhodné cesty), ale mám doma i několik z Návratu (hnědé). Zatím jsem četl asi jednu z obou vydání, ale s velkým odstupem let. Tak nemohu porovnat. Teď se chystám si koupit několik dalších (Omega - mají převzato z Návratu) a tam už budu moct porovnat. Návrat (a nyní Omega) vydával v překladu, který je myslím starší než ten z Albatrosu, jen je upravený do moderního jazyka. Zatím mám pocit, že překlad pro Albatros je lepší. V Návratu jsem našel několik překlepů i nesmyslů. Napadá mě teď např. že kdesi někde stavěli "mechanické domky" pro dělníky (představ si mechanický dům!). Asi tam mělo být snad plechové montované domky, jak vyznělo z kontextu. A takových perel je v (hnědém) Návratu víc. Návrat vydává i nějaká sběratelská extra vydání, v nákladné vazbě, možná novém nezkráceném překladu. A hodně drahá.

    OdpovědětVymazat
  7. Peripetie s překlady knih jsou podobné jako s dabingem filmů :D Ten první, ke kterému se dostaneš, se ti většinou zdá lepší a druhý divný. Tedy pokud ten první není pokažený.

    Syn lovce medvědů - asi velká písmenka :) Nevim. http://karel-may.majerco.net/pribeh/pribehy-pro-mladez/syn-lovce-medvedu/

    Autoři byli asi placeni vydavatelem za počet stran, tak natahovali (Číňanovy trampoty v Číně, mimochodem Návrat, kde mi moc nseděl překlad, jsem vyloženě protrpěl a dočetl to jen kvůli Muži z Hongkongu). I proto mám rád Batličku. Dva odstavečky a máš dokonalou představu o scéně :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já z Návratu četl kdysi Tajuplný ostrov a Oceánem na kře ledové, a mám ještě Dvacet tisíc mil pod mořem (to jsem četl ale dřív od Albatrosu) a Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů. Překlad si nepamatuju, snad byl trochu těžkopádný, ale líbí se mi úprava. Starožitné hnědé desky se zlatými reliéfy, čistý bílý papír, krásné původní mědirytové ilustrace (bez kterých si verna neumím představit, Burian neburian). Podivuhodné cesty je měly taky, a z těch jsem toho četl víc - paradoxně z těch přečtených mám doma jen nedávno zakoupené Ocelové město (mám ještě z toho Sever proti Jihu a Matyáše Sándorfa, ale ty jsem neotevřel). Z knihovny jsem četl i Cestu do středu Země, Děti kapitána Granta a určitě něco dalšího.

    Ta sběratelská vydání mají stejnou (i když červenou) úpravu obálky, ale vydává je někdo jiný v malém nákladu a asi za 1400 kus. To je fakt pro hardcore sběratele, které moc nechápu. S podobnou úpravou to vydal Návrat za pár stovek, tohle snad koupí jenom ti, co to pak, po vyprodání, přeprodávají v různých aukcích dál ještě dráž.
    Omega jsem myslel, že je právě Neff. Tak na to mrknu.

    Mrzí mě, že u Maye, když už ho Návrat vydával se starými překlady od Toužimského a Moravce, nepoužili Burianovy ilustrace. Zrovna třeba Libora Baláka jako ilustrátora a autora komiksů rád nemám, jeho malby se mi nelíbí.

    OdpovědětVymazat
  9. Ještě ad Verne a Neff: http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/autori-a-knihy/spisovatele-a-knihy/1038-jules-verne-prepoisovani-knih

    OdpovědětVymazat
  10. No, je v tom docela hokej. http://www.antikvariatnavrat.cz/antikvariatnavrat/12-PRIPRAVUJEME-ZPRAVY
    Mrkni sem pro představu.

    Omega tady: http://www.knihyomega.cz/eshop-znacka-jules-verne.html

    A nejlépe se lze vyznat v překladech snad jen s pomocí wiki (přehled vydání na konci): https://cs.wikipedia.org/wiki/Cesta_do_st%C5%99edu_Zem%C4%9B

    Jak jsem psal, Návrat (hnědé se zlatou ražbou) a nástupnická Omega (nová obálka) používají upravené překlady z první republiky. Teď se chystám koupit asi 6 románů od Omegy, není na výběr :)




    OdpovědětVymazat
  11. Tak jsi mě inspiroval udělat si seznam :)

    Klíč:
    A: Albatros,
    N: Návrat,
    mA, mN: mám doma toto vydání;
    f: viděl film,seriál, tv inscenaci,
    r: poslouchal rozhlasovou hru, dramatizaci;
    (názvy románů se mohou od těch v seznamu odlišovat dle verze vydání)

    Cesta do středu Země (mA, f)
    Děti kapitána Granta (mA, f)
    Dvacet tisíc mil pod mořem (A, f)
    Ze Země na Měsíc (mN)
    Okolo Měsíce (A + mN)
    Zmatek nad zmatek (mN)
    Na kometě (A, f, r)
    Patnáctiletý kapitán (A, r)
    Číňanovy trampoty v Číně (mN, f)
    Matyáš Sandorf (A nedočetl)
    Robur Dobyvatel (A)
    Dva roky prázdnin (A, f)
    Nádherné Orinoko (A)
    Pán světa (A, (f? Ch. Bronson))
    Maják na konci světa (mN)
    Honba za meteorem (mN)
    Lodivod dunajský (mA)
    Bratři Kipové (mN, r, f)
    ---
    Hvězda jihu (r)
    Tajemný hrad v Karpatech (f)
    Vynález zkázy (f, r)
    Ledová sfinga (r)
    Tajemství Viléma Storitze (r)
    Ocelové město (r, f)
    Cesta kolem světa za osmdesát dní (r, f)
    Tajuplný ostrov (f)
    Zajatci polárního moře (r)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý, tos toho čet mnohem víc než já. Já bych to rozšířil o značku NJ - něco jinýho. A bude to kratší seznam. V rádiu jsem neposlouchal nikdy nic, jen jako malej párkrát Hajaju, když jsme měli rozbitou televizi (a nemohli jsme vidět Večerníček).

      Cesta kolem světa za 80 dní (mNJ, komiks, film s Chanem, Willy Fog)
      Dvacet tisíc mil pod mořem (mN, četl A, jako dítě zkrácená verze pro děti, TVfilm se Schmitzerema Adamírou)
      Děti kapitána Granta (A, divadlo)
      Cesta do středu Země (A, nedokoukal film, co se odehrával na Novým Zélandu (?), bylo ve Willy Fogovi taky)
      Tajuplný ostrov (mN)
      Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů (mN, nečetl)
      Oceánem na kře ledové (mN)
      Sever proti Jihu (mA, nečetl)
      Matyáš Sándorf (mA, nečetl)
      Drama v Livonsku (NJ, nečetl)
      Ocelové město (mA, četl NJ)
      Vynález zkázy (mA, nečetl - jeden svazek s Ocelovým městem)

      Tajemný hrad v Karpatech (f)
      Na kometě (f)

      A Zemanovská pseudoverneovka:
      Ukradená vzducholoď (f)

      Vymazat
    2. Abych se vrátil k tématu, udělám tu ještě seznam Mayovek:
      (A je jasný, O = Olympia, SNDK je jasný, TM = Toužimský a Moravec, G = Gabi, V = Vilímek, LK = Levné knihy. SNDK a Albatros budu rozlišovat, protože se u nich liší i překlady.)

      Vinnetou (mA, mLK (1 díl) f (a v jpg naskenovanou Kometu, kde vycházel komiks - ne ten Krumův)
      Syn lovce medvědů (mO, četl SNDK,f (Mezi Supy))
      Duch Llana Estacada (mSNDK, četl O, f (Mezi Supy))
      Poklad ve stříbrném jezeře (mA, f)
      Old Surehand (mA, četl O, f)
      Petrolejový princ (mA, f)
      Černý mustang (mA, nedočetl)
      Vánoce (mTM)
      Závěť Vinnetoua (mG, nedočetl)
      Old Firehand (mO)
      Pouští (mO, nečetl)
      Divokým Kurdistánem (mO, mV, nečetl)
      A zbylé čtyři díly, všechny už jen O a nečetl. Pouští a Žuta mám brožované, zbytek vázaný.

      Vymazat
    3. 80 dní s Chanem jsem se (po šílenostech v ukázkách) radši nekoukal. Kreslený Fog byl asi poměrně přesně přejatý (další jeho dobrodružství Do středu země a 20 tis. mil pod mořem mě už nechytilo - byl jsem už odrostejlší a považoval jsem to za splácaninu "na motivy"; od stejného studia animovaný Sandokan byl lepší). Filmových verzí Cesty za 80 dní je víc. Za pravověrnou považuji tu z roku 1956 (David Niven), doporučuji.

      Film na motivy 20 tis. mil pod mořem bych doporučil z r. 1954 (Kirk Douglas). TV inscenace s Adamírou znám (podobně jsou inscenovaní Bratři Kipové). Utopistický film Kapitán Nemo a podmořské město, 1969, považuji, stejně jako další podobné pokusy o pokračování, za šílenou splácaninu, která není podle románu a představ Verna. Za vidění stojí Luciana Paluzzi.

      Vynález zkázy, 1958, Zeman - to jsi určitě viděl. Na kometě, Zeman, - skvělý film, ale s románem nemá zas tak společný děj (žena vymyšlená, sedí jen hlavní postava důstojníka, posádka angličanů na Skále a pak už jen ta kometa). Román doporučuji přečíst.

      Muž z Hongkongu (Belmondo), jsi viděl.

      Tajuplný ostrov, 1973, (Omar Sharif), asi věrný přepis románu, doporučuji verzi seriál, ne filmový sestřih. Na knihu se chystám.

      Tajemství Ocelového města, 1978, (Hanzlík, Vinklář, Růžek) jsi viděl. Tajemství hradu v Karpatech, 1981, Lipský, jsi viděl.

      Cesta do středu země, možná 5 filmů nebo víc. Vše co jsem viděl byl odpad volně "na motivy" románu (čím novější, tím horší). Nedoporučuji nic. Verzi z r. 1959 jsem neviděl, možná je koukatelná. Nejspíš zde vyhraje kreslený Fog :) Že by se film odehrával na Zélandu si nevybavuji (to mi naskočí Děti z Kouřové hory nbo 2 roky prázdnin), možná zase splácanina. A hlavně úplně všude cpou do výpravy ženskou postavu.

      Seriál Dva roky prázdnin, 1974, byl docela dobrý (kdysi hit Studia Kamarád), ale zas na motivy (Vzhůru na palubu, dálky volají...).
      Po stopách kapitána Granta, 1985, si vůbec nepamatuji, asi jsem viděl část epizody v Magionu (asi nevyhrál soutěž do vysílání).
      To by bylo tak letem světem.

      Rozhlasové dramatizace se dají sehnat, koupit. Ale pozor, bývá vícero různých verzí (různé kvality a úrovně a samozřejmě obsazení herců) jednoho románu (několikerá dramatizace, různá stopáž, četba či audiokniha apod.). Nejlepší zalézt do postele, zhasnout a pustit klidně stereo na sluchátka... šplouchání vln moře, vítr v lanoví, vrzání lodní konstrukce, třepotání plachet, výkřiky a povely lodníků, dobrodružná hudba a výprava může začít ;-)

      Vymazat
    4. Na toho Chana se nedívej, je to blbost a z knihou to nemá nic společného. Niven a Douglas by mohli být dobří. Ta česká TV inscenace 20 000 mil nebyla zase tak špatná, ale obstojí tam hlavně Adamíra coby kapitán Nemo, oproti tomu Aronnax je nevýrazný a Jandák jako Conseil taky nic moc.
      Vynález zkázy, Tajemství ocelového města ani Muže z Hongkongu jsem vážně dodnes neviděl. A na to ocelové město se ani nějak nechystám.
      Na kometě se mi jako malýmu líbilo, knihu jsem nečetl. Že je žena vymyšlená mi tedy nevadí, Vášáryová se mi tam tehdy strašně líbila (zhruba ve stejné době jsem ji viděl v Postřižinách), navíc to přidalo novou pointu - jo, kupodivu si po letech pamatuju, jak Horváth na konci čeká, že ho zachrání kráska a místo toho se nad ním sklání Effa ;)
      Cesta do středu země - tohle byl dvoudílný TV film, vysílala ČT asi kolem roku 2004. Začínalo to boxem, hrdinu, který boxoval, najala k cestě do sopky žena, která postrádala manžela. Ten zmizel kdesi na Zélandu. Cestou se do sebe samozřejmě zabouchli, problém byl, že po průlezu sopkou našli jakýsi ztracený svět a tam manžela. Tím končil první díl a na druhý už jsem nekoukal. Jako i Verne má v Cestě překvapivě milostnou zápletku, ovšem bez toho, aby se ona osobně objevila.

      Tajemství hradu v Karpatech je asi nejlepší z toho všeho. Tedy filmového. Akorát, jak si na to vzpomenu, nejde mi z hlavy ta árie :D Když koukám na popis děje knihy na wikipedii, vypadá to, že Brdečka pozměnil některá jména, ale dějově to docela zachoval. Kdybych to četl, asi by mi tam chyběly všechny ty hlášky "Ať žijí vaše továrny na falešné šeky!"

      Vymazat
    5. Ba, Salsa Verde! I já ji slyšám! :D Román Na kometě si přečti. Jsem jen chtěl zdůraznit, že s filmem nemá dějově až tak moc společného. Ten film je ale bez ohledu na to naprosto výtečný a Magda Vášáryová byla velké plus tohoto filmu. A vždy si vzpomenu na Filipovského: "Ve jménu Francie!", kde slyším Funese. Karel Zeman obsazoval krásné ženy do všech svých filmů. Mě jako malého uhranula krásná ale pyšná princezna V. Thielová (Bláznova kronika), i když Emília Vášáryová taky půvabná. A pak taky Findejsova půvabná sekretářka J. Sedlmajerová (Ukradená vzducholoď).
      No, máš plán na několik let dopředu a určitě se o těch filmech dočteme i tady na blogu. Už se těším a ostatní jistě také :)

      Vymazat
    6. Ano, slečna Zelená Omáčka :D Filipovského si pamatuju už jenom, že tam byl. Pak si pamatuju ještě Hlinomaze a to je tak všechno. Jestli se k tomu dostanu, možná přečtu...
      Bláznovu kroniku jsem taky neviděl. A z Ukradené vzducholodi si pamatuju hlavně Miloše Nesvadbu s prostřelenou nohou, rozhodně ne sekretářky :D
      Tak možná se dočtete, to nemůžu vědět. Z ranku takových příběhl mám zrovna ve frontě jenom jednu spíše kreslenou (a výbornou) záležitost. Ale to bude až za nějakej čas.

      Vymazat
  12. Koukám Omega toho vydává docela dost klasickýho. Verne, Hrabě Monte Cristo, Kniha džunglí, Gulliver, Don Quijote, Tom Sawyer, Bílý tesák, Poslední mohykán, Ztracený svět... Škoda té grafické úpravy, která moc cílí na současnou mládež. Ale třeba je to naláká si to přečíst. Mě osobně víc jako malýho lákaly KODovky a obálky typu Podivuhodné cesty, mělo to pro mě takovej zvláštní nádech jakýsi vzácnosti. Viděl jsem ty barevný desky s černými pruhy a věděl jsem, že se mi ta kniha bude líbit. Tohle na mě působí tak nějak... nijak. Moc křiklavý. Ale určitě je to lepší než jiný hrůzy, co taky vycházely. T5eba Mayovky z Našeho vojska, to je fakt otřesný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, KODovky.. kde ty časy jsou. Taky mám doma asi 7 černě pruhovaných knížek. Ostrov pokladů, Černý šíp, Černý korzár atd.

      Vymazat