Obdivoval jsem je, i když jsem je zabíjel. Jak málo se bojí smrti...
Americké Thermopyly. Nebo spíše Bílá hora? Ve třicátých letech 19. století se nehispánská většina v mexickém Texasu vzbouřila proti nadvládě Mexičanů, kteří je, coby přistěhovalce, omezovali v mnoha ohledech - tím klíčovým ale byl zákaz otroctví! Chaotické situace využil generál Santa Anna, který se prohlásil diktátorem a začal krvavě veškeré protesty potlačovat. Bílí přistěhovalci začali dávat dohromady armádu a část z nich se opevnila v malé pevnosti (no, spíše kostele) Alamo, aby získali čas. A všichni padli. Santa Anna byl o něco později rovněž poražen a byla vyhlášena Texaská republika, kterou zprvu Spojené státy nechtěly, protože problém s otrokářstvím byl už tehdy. Nakonec ale byl Texas připojen, což mu umožnilo stát se o patnáct let později členem Konfederace. Tenhle film končí samozřejmě už za větou "A všichni padli".
Obecně lidstvo hrdiny asi potřebuje. Jenom my Češi je nesnášíme, protože z těch skutečných jsme si radši nadělali blázny, odpadlíky a vrahy, abychom se jimi nemuseli zabývat, protože bychom se museli ptát, co jsme v té době dělali my. Z legionářů tak byly nadělány kontrarevoluční síly, totéž z britských letců, a o domácím odboji za války se smělo mluvit jen, pokud byl komunistický. A tihle povinní hrdinové jsou zase tak blbě vymyšlení, že jim stejně nikdo nevěřil. Američani to mají jinak, těm (i vlivem toho, že nikdy nemuseli strkat hlavu do písku) žádní hrdinové nevadí, mají rádi, když někoho mohou obdivovat a vzhlížet k němu a představovat si, jaké by to bylo, být jako on (snad i proto, že se do jeho situace nedostanou). Co na tom, že to všechno bylo jinak.
Myslím, že člověk musí takovejm věcem věřit, jestli chce věřit tomu
dobrýmu v člověku. Přímo v něm samotným. Tomu opravdu dobrýmu. Jako je
poctivost, odvaha a láska.
Takže to, že šlo o otroctví, je ve filmu jen trochu zamlženo. Vystupuje zde jediný černoch, o kterém se skoro nedozvíme, že je otrokem
Richarda Widmarka, který na konci otrokovi slavnostně věnuje svobodu (zítra chcípnu, tak už tě nebudu potřebovat). Samozřejmě to všechno vyzní velice dojemně a pateticky. Jinak se mluví o republice, o svobodě, o Bohu a o všem možném. Pořád se mluví. A neskutečně pateticky. Některé z patetických citátů, které ve filmu skutečně zazní, jsem tu rozházel po článku. Napsané nezní tak špatně, ale představte si je, jak je pronáší zarostlý a nemytý zálesák.
John Wayne si tímhle filmem splnil dvojnásobně sen, protože nejen natočil svoje životní téma o statečných Američanech bojujících proti zlým cizincům, ale navíc dostal příležitost sám režírovat. Roli Davyho Crocketta chtěl původně svěřit
Charltonu Hestonovi, ale ten byl v téhle době ještě demokrat, a tak zarytého republikána
Wayna (z toho nejpravicovějšího křídla) poslal do háje. Sám
Wayne si pak uvědomil, že na film snáze sežene peníze, když bude hrát hlavní roli. Zpodobňuje slavného lovce Davyho Crocketta. Když se podíváte na dobovou malbu, zjistíte, že pravý Crockett nejspíš neměl hranatou bradu a ostré rysy, které mu přisuzují filmové adaptace, ale ani tu kožešinovou čepici. Sakra, co dělají v Texasu s kožešinovými čepicemi? Těm se musela šíleně potit hlava. Sám
Wayne... no, ok, že to vzal. Jakožto režisér jedinej věděl přesně, jak má hrát, a tak je docela v pohodě.
 |
| Dobová malba Davyho Crocketta - Fess Parker v disneyovském seriálu - John Wayne |
Do role dalšího hrdiny, Jima Bowieho, si
Wayne pozval
Richarda Widmarka (ten byl sice taky demokrat, ale neměl zřejmě takové problémy s
Waynem jako
Heston). Tedy neměl s ním problémy až do natáčení. Někteří tvrdili, že v tom byla politika, ale sám
Widmark později přiznal, že šlo vyloženě o
Waynovu režijní neschopnost.
Widmark se snaží, pro mě byl hrdinou filmu on, ale s lepším režisérem by to jistě zahrál o dost líp. Třetího "hrdinu", velitele pevnosti, hraje nesympatický
Laurence Harvey, kterému jsem přál potupnou smrt co nejdřív. Cameo roli generála Houstona si střihl
Richard Boone, který ve svých dvou scénách jen deklamuje.
Nevím, co řekneš u nebeských bran, ale já řeknu, že žádná ženská naměla lepšího muže, než jsi ty!
Problémem nicméně není ani tak režie, ale scénář. První hodina byla ještě docela v pohodě, jenže pak už se začíná film natahovat a natahovat, protože si všichni musejí plácat játra o statečnosti a spravedlnosti a Bohu a podobně. Dialogy jsou kostrbaté a špatně napsané. Na papíře možná zněly dobře, ale herci je nemohou dobře podat, zvláště pod vedením nezkušeného režiséra. Objeví se pár postav, které vypadají, že budou mít v ději nějakou funkci, ale nakonec jsou k ničemu. Obchodník, který zrazuje své spoluameričany, zmizí sotva se objeví. A krásná Mexičanka, s kterou si
Wayne začne menší románek, je taky poměrně záhy odlifrována ze scény. Takže nakonec v ději nemá pražádnou funkci. Aspoň mohl
Wayne někomu přednášet monolog o životě a lásce. Podle
Fordova a
Hawksova vzoru scénář také přináší řadu rádoby komických postav, které člověka nedokáží ani jedinkrát rozesmát. Film je natahovaný a natahovaný, a když dojde konečně k finální bitvě, ani už člověka moc nevzruší.
Aspoň si
Wayne vzal na pomoc schopné spolupracovníky. Kamera
Williama Clothiera je výborná, záběry na tisícihlavý kompars (v pozadí pochodující mexičtí vojáci) jsou dechberoucí, a hudbu složil
Dimitri Tiomkin, který zde jednak recykloval svoje Degüello z
Rio Bravo, ale ještě přidal hitovku
Green Leaves of Summer, která ale ve filmu poměrně zapadne. Celkově, ze začátku to nevypadalo zdaleka tak strašně, jak jsem se bál, až jsem se divil, jak to utíká, ale chce to silný nervy to dokoukat.
6/10
a.k.a. Alamo
Režie: John Wayne
Hrají: John Wayne, RIchard Widmark, Laurence Harvey, Chill Wills, Frankie Avalon, Patrick Wayne, Linda Cristal, Ken Curtis, Richard Boone, Hank Worden
Hudba: Dimitri Tiomkin
USA 1960
Žádné komentáře:
Okomentovat