Tvrdý blonďák s modrýma očima, vždycky působící trochu drze a výbojně, tak si představím Steva McQueena. Narodil se 24. března 1930 v Indianě. Jeho otec byl pilotem v leteckém cirkuse, nicméně krátce po Steveově narození rodinu opustil. Matka sama malého Steva nezvládala, tak ho dala na výchovu na farmu jeho strýce v Missouri. Ve dvanácti se pak Steve vrátil k matce do Los Angeles, kde se stal členem pouličního gangu. Proto byl poslán do přísné školy Junior Boys Republic, odkud se několikrát pokusil utéct. Mezi lety 1947 - 1950 sloužil u americké námořní pěchoty.
V padesátých letech začal studovat herectví, později hrát v divadle. Poprvé se objevil ve filmu v roce 1953, ovšem jen jako komparsista. První hereckou příležitost dostal v malé roli ve filmu Někdo tam nahoře mě má rád (1956), v němž hlavní roli ztvárnil Paul Newman. O osmnáct let později si zahrají jako rovnocenné hvězdy ve filmu Skleněné peklo.
Po zbytek padesátých let hrál McQueen především v televizních seriálech, objevil se ve dvou epizodách Alfred Hitchcock presents, a především ztvárňoval jednu z hlavních úloh v seriálu Wanted: Dead or Alive, který mu pomohl k popularitě. V roce 1959 si zahrál ve filmu Johna Sturgese Hrstka statečných, v němž hlavní role ztvárňovali Frank Sinatra a Gina Lollobrigida. Nicméně je možné, že už tady si Sturges vyhlédl McQueena pro svůj další film. Rozhodl se natočit westernový remake klasického japonského filmu Sedm samurajů, a potřeboval do něj sice známé, ale ne zase tak hvězdné a okoukané tváře do hlavních rolí. Tak dostal svoji příležitost Yul Brynner, Charles Bronson, James Coburn nebo právě Steve McQueen. Vztahy mezi jednotlivými hrdiny ve skutečnosti zdaleka nebyly tak idylické, jako ve filmu. Filmoví největší přátelé Brynner a McQueen byli největšími rivaly, a v mnoha záběrech si můžete všimnout, jak se McQueen snaží svého kolegu zastínit - při jízdě pohřebním vozem na hřbitov si pořád sundavá klobouk a znovu nasazuje, chrastí patronami, natahuje kohoutek brokovnice, pořád se rozhlíží... Dlužno říct, že živý McQueen a klidný Brynner se dobře doplňují. I možná proto měl film Sedm statečných (1960) takový úspěch a dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších westernů vůbec. A Steve se díky němu stal hvězdou.
Ke spolupráci se Sturgesem se vrátil v roce 1963 při natáčení neméně legendárního válečného filmu Velký útěk, kde již byl hlavní hvězdou. Z kolegia "statečných" ho doplnili jen Charles Bronson a James Coburn. Ve filmu měl Steve možnost vyřádit se i na kaskadérských kouscích při natáčení proslulé honičky na motocyklech. Kaskadér ho zastoupil snad jen při přeskakování ostnatého drátu, jinak si Steve všechny skoky udělal sám, a ještě si zahrál německého vojáka, pronásledujícího tedy sebe sama.
Velkou vášní Steva McQueena byl sport, a to zejména, stejně jako u Paula Newmana, automobilové závody. Možná právě kvůli scéně automobilové honičky přijal hlavní roli v dnes legendární kriminálce Bullittův případ (kde se potkal s dalším "statečným", Robertem Vaughnem), a vytvořil postavu tvrdého policisty, jezdícího ve Fordu Mustang. Je možné, že právě tady McQueena napadlo vytvořit film o jeho oblíbených závodech Le Mans. Film, který sestává patrně jen ze závodu samotného, v němž si Steve zahrál hlavní roli závodníka (promluví až někdy po půl hodině). Patrně jeho srdeční záležitost, nicméně pokud čekáte, jako já (který jsem to ani nedokoukal) klasický film, asi budete zklamáni. Pokud ve druhé polovině je i něco jiného, než závod, napište mi do komentářů, a já to třeba i dokoukám.
V 70. letech jako by se Steve snažil vymanit ze škatulky drsňáka a přešel k charakternějším rolím, v nichž mohl více ukázat své herecké umění. Fanouškům se sice nesmazatelně zapsal v hlavní roli v Peckinpahově akční krimi Útěk (1972), nicméně mezi další výrazné role patří hlavní postava ve vězeňském dramatu Motýlek (1973) (kamarád, který má rád umělecké filmy a herci akčních filmů asi trochu pohrdá, prohlásil "Ten McQueen je tam snad i lepší než Hoffman."), nebo hlavní role ve filmu podle Henrika Ibsena Nepřítel státu (1978).
Už od poloviny 70. let ale začal bojovat s rakovinou plic. Ještě v roce 1980 stihl dva filmy, revizionistický western Tom Horn, a akční film Lovec, nicméně téhož roku zemřel na infarkt po operaci.
Filmy:
1958 - Wanted Dead or Alive (epizoda Dead End)
1960 - Sedm statečných
1963 - Velký útěk
1966 - Nevada Smith
1968 - Bullittův případ
1972 - Útěk
1973 - Motýlek
Le Mans - pokud je tam něco zajimavého, tak druhá polovina.. a je to pořád závod. Tom Horn je podle skutečné události.
OdpovědětVymazatToma Horna bych rád někdy v blízký budoucnosti viděl. A když píšeš, že druhá půlka Le Mans je lepší, tak to někdy taky zkusím dokoukat :)
Vymazat