Jak já nesnáším, když začnu koukat na film a něco mě vyruší, musím ho přerušit a po deseti minutách už nevím, co bylo předtím. Veškerá nálada, kteoru ve mně budoval film od začátku, je pryč, a chvíli trvá, než se zase naladím na správnou vlnu. Jsou filmy, u kterých to jde rychle, jsou filmy, u kterých to jde hodně blbě.
Tenhle špageťák je trochu neobvyklý, zvláště co se týče hlavních postav. Hrdina tak není typický drsný muž bez jména, ale nenapravitelný sukničkář, který by ze všeho nejradši jenom pil, bavil se a dováděl se ženskejma.
George Hilton to zvládá, jak ty komediální, tak ty vážnější aspekty a dokáže to vybalancovat. Na začátku jako kovboj pracuje na ranči, ale troufne si dokonce na manželku svého šéfa, což neměl dělat, protože toho hraje
Eduardo Fajardo. Jenže
Fajardova postava je taky celkem neobvyklá, neboť takřka celou dobu, až na jednu věc na začátku, na mě působil jako celkem fér chlap. Nedělá (až na tu jednu věc) nic, co by ho ukazovalo jako nějakýho extra hajzla. A pak se objeví
Frank Wolff, který ze začátku působí jako další z klonů
Van Cleefova Mortimera. Pistolník v černém, který je neskutečně cool a bez sebemenší námahy vyřídí všechny, kdo mu stojí v cestě. Jenže tenhle pistolník jde za pomstou. A přitom se začínají projevovat jeho horší stránky. Nebo spíše ty nejhorší.
Charakteristika postav samozřejmě není nijak dokonalá, ale to snad tady nikdo nečeká. Nicméně tohle a výkony hlavních herců jsou jedny z mála pozitiv, která jsem tady našel. Příběh ze začátku ubíhá celkem svižně, ale od cca poloviny mi přišlo, že jenom přešlapuje na místě. Navíc jednání
Hiltonova hrdiny mi celkem nesedělo. Sice je lepší hajzlík
Hilton než
Gemma, který jsa obviněn z něčeho, co nespáchal, jen kouká jako puk a volá "Já jsem nevinnej!" (Kristuspán byl taky nevinnej, a taky ho ukřižovali - tady ale žádnýho Švejka nenajdeme), ale moralizování směrem k sadisticky se chovajícímu
Wolffovi mi zrovna od něj přišlo poněkud mimo mísu. Akce pak není z nejpovedenějších, při přestřelkách se pořád jenom jezdí na koních sem a tam a nic moc se neděje. A musím si postěžovat na hudbu, která byla naprosto příšerná. Skladatel snad ani film neviděl a dodal prostě pár melodií s mexickými motivy. Doslova pár, protože titulní skladba (snad to byla ona, krom toho, že se hudba nehodí, je taky extrémně rychle zapomenutelná) hraje skoro furt. Aspoň, že konec (ála
Shane) byl celkem fajn. A taky samozřejmě pěkné seňority (zvláště
Femi Benussi). I když v tomhle ohledu mohl být film o něco odvážnější - na film, kde chlapa přišroubují ke dveřím se stejně děti dívat nebudou, ne? Šlo to, ale doufal jsem v o něco lepší zábavu.
6,5/10
a.k.a. Last of the Badmen, Time of Vultures
Režie: Nando Cicero
Hrají: George Hilton, Frank Wolff, Eduardo Fajardo, Pamela Tudor, Franco Balducci, Femi Benussi
Hudba: Piero Umiliani
Itálie 1967
Žádné komentáře:
Okomentovat