Jeden z prvních italských westernů, dokonce ještě před
Leonem. Slovo spaghetti bych asi do popisku vůbec neměl dávat, protože až na pár drobností to je klasický eurowestern počátku 60. let. Indiáni tu sice nejsou, ale zato je tu jugoslávská příroda a
Vladimir Medar jako kladný stařík.
Co je na tomhle filmu asi nejzajímavější, je to, že jde o první western
Sergia Corbucciho. Nicméně teď jsem se dočetl, že film během natáčení vystřídal několik režisérů, a
Corbucci natočil jenom několik scén, nicméně produkce se na postu režiséra rozhodla uvést právě jeho, teda pod pseudonymem Stanley Corbett. S jeho pozdějšími filmy to nemá nic společného. Žádná brutalita, žádný humor, žádné kulomety, žádný
Eduardo Fajardo. Občas ve mně byla jiskřička naděje na aspoň záblesk
Corbucciho stylu - třeba v jednu chvíli má být jedna z kladných postav oběšena, ale samozřejmě ji na poslední chvíli zachrání. Sice mi té postavy bylo líto, ale jo, kdyby ho oběsili, to by pro
Corbucciho bylo typický. Kdepak.
Ani souboje na pistole tu nejsou, a spíš než Masakr v Grand Kaňonu se to mělo jmenovat Přestřelka v Grand Kaňonu. Ta je mimochodem dost nepřehledná (a ten kaňon není Grand), protože zpočátku po sobě střílejí takřka totožní chlapi všichni schovaní za bílými skalami ze dvou stran, ale poté dokonce ze čtyř! A kdo je sakra kdo? Koho teď zabili? Taky je tu pár bitek, ale nijak zvlášť drsné. Jeden ze záporáků sice v jednu chvíli vezme na hrdinu nějaký ostrý předmět, ale přispěchá jeho kámoš a sebere mu ho (!). On po něm tím předmětem aspoň chvíli nešel, aby mu ho pak sám hrdina vymlátil z ruky! Bože, to je tak podivné!!! Ani do vody nespadli! (Stejně tam žádná nebyla). Svět už nebude jako dřív... Jo, a taky je tam pokus o znásilnění. Mimo obraz. To asi zrovna netočil
Corbucci.
Jsou tu kladné a záporné postavy, hrdina pomáhá klaďákům částečně z lásky, částečně proto, že je hodný. Už jenom to, že do téhle role najali
Jamese Mitchuma, syna legendárního
Roberta, který jako by otci z oka vypadl, svědčí o tom, že hrdina asi nebude nějaký parchant. Inu,
Clint ještě pár měsíců v nedohlednu (film měl premiéru v květnu 64).
James zdaleka nedosahuje na svého otce, takže hrdina je celkem nezajímavý. Z dalších herců už jsem jmenoval
Medara, hrají tu nějaké neznámé italské či slovinsko-chorvatsko-srbsko-bosensko-jánevímjaké ksichty, ale taky dva pozdější špageťáčtí hrdinové. Hlavního záporáka hraje
George Ardisson (jako klaďáka jsem ho neviděl, ale jako záporák byl správně protivnej), a jeho hodného bratra hraje
Andrea Giordana.
Hudbu složil
Gianni Ferrio, je taková typicky americká, ale hlavní písnička by se hodila i do normálních špaget. Verze, kterou mám, obsahuje anglický a německý dabing. A Němci si z nějakého důvodu nahráli novou synťákovou hudbu. Fujtajbl vespolek. Kamera
Enzo Barboni, poměrně slušná. Už se nám to těmi špageťáky plní ;) Jinak jde o vcelku poklidný, odpočinkový a snadno zapomenutelný western, který by klidně mohla televize nadabovat a pouštět v neděli v poledne.
Corbucciho tady fakt člověk mimo titulky nenajde.
5,5/10
a.k.a. Massacre at Gran Canyon, Red Pastures
Režie: Sergio Corbucci, Albert Band
Hrají: James Mitchum, Giorgio Ardisson, Vladimir Medar, Eduardo Cianelli, Andrea Giordana, Milla Sannoner, Benito Stefanelli
Hudba: Gianni Ferrio
Kamera: Enzo Barboni
Itálie 1963
Žádné komentáře:
Okomentovat