BLONĎÁK, DJANGO, RINGO A OSTATNÍ - část 3

Ve třetí části se budeme zabývat jednou z prvních postav, které se proslavily a staly se předmětem napodobování. Není to nikdo jiný, než Ringo.

RINGO

S Ringem je to složitější. Z historie známe psance Johnnyho Ringa, který se v Tombstonu zapletl s bratry Earpovými a v roce 1882 byl zabit, buď Wyattem Earpem, nebo Docem Hollidayem (jak tvrdí i film Tombstone), nebo někým jiným. Ve filmech a knihách se jméno Ringo používalo také hodně často - ve slavném Přepadení (1939) se Wayne jmenuje Ringo Kid, v Pistolníkovi (1950) se psanec hraný Gregorym Peckem jmenuje Jimmy Ringo. Ringo Starr se pojmenoval Ringo, protože mu to znělo ve stylu country & western, který měl rád. A teď zásadní otázka - po kom pojmenoval svého hrdinu Duccio Tessari? Někde jsem četl, že Corbucci pojmenoval Djanga po kytaristovi Reinhardtovi, tudíž Tessari Ringa po bubeníkovi Starrovi. Můžeme tomu věřit, nemusíme, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat.

"Pak se náhle objevil Ringo, Giuliano Gemma si změnil jméno na Montgomery Wood, a vydělal balík na filmu "Pistole pro Ringa"." 
(dokument "WESTERN, ITALIAN STYLE")

V roce 1964 Leone přišel se svým hitem Pro hrst dolarů, a v Itálii přišly do módy westerny. Duccio Tessari (1926 - 1994) spolupracoval už na Leoneho filmu, ale po jeho úspěchu se rozhodl natočit vlastní film, když ho Leone ani neuvedl v titulcích. V této době italští tvůrci ještě zkoumali, co se dá s westernem všechno dělat, ale nebyli moc odvážní, takže většinou napodobovali americké vzory. Většinou sehnali amerického herce z oblastního divadla či televize, popřípadě vysloužilou hvězdu amerických béčkových filmů (Rod Cameron, James Mitchum) a obsadili ho do hlavní role. O zbytek se staral italský nebo španělsky, popřípadě i německý kompars. Tessari zřejmě viděl, že kromě Eastwooda nikdo z těch Američanů nemá na to, aby nějak výrazněji zaujal. Možná prostě jenom nemohl najít toho správného představitele hlavní role. Každopádně byl první, kdo se do role hrdiny ve spaghetti westernu rozhodl obsadit italského herce.

Giuliano Gemma byl kaskadér, později hrál malé role ve významných filmech (Gepard, Angelika) a velké role v sandálových béčkách. S Tessarim byli přátelé, takže roli Ringa dostal on. Nicméně producenti se pořád báli, že italský herec v hlavní roli by nepřitáhl diváky do kin, tudíž nařídili Gemmovi změnit si jméno - na podle mě dost stupidní Montgomery Wood (i sám Clint se tomu v jednom rozhovoru smál). Po úspěchu jak Pistole pro Ringa (1965), tak téhož roku v Jednom stříbrném dolaru, se Gemma rozhodl vrátit se ke svému jménu. Napřed byl uveden jako Gemma s Woodem v závorce, po dalších dvou filmech už tento anglický pseudonym zahodil a používal jen své skutečné jméno. 

Ringo v prvním filmu je postava, kterou nemám rád a hlavně ne v Gemmově podání. Vytahující se frajírek, čerstvě oholený, v nažehleném oblečení, pije mléko, střílí přesně, pořád hází různě koltem, a každou chvíli pronese svoji "bezva hlášku": "To je věc principu." Všechno dělá pro prachy, ale narozdíl od jiných postav je tím nesympatický.

Dva různí Ringové

Narozdíl od Djanga druhé oficiální pokračování vzniklo hned v roce 1965. S prvním dílem nemá společného vůbec nic. Naštěstí. Ringo se vrací je u mě jeden ze 30 nejlepších spaghetti westernů vůbec. Odehrává se cca o 20 let dřív než Pistole, a zatímco Ringo byl v prvním filmu frajírek, kterému nezáleželo na ničem než na penězích, ve druhém dílu je to spíše tragický hrdina, který musí vybojovat zpět své místo na slunci. Pryč je čistě oholená tvář a čisté oblečení, pryč je machrování, pryč je popíjení mléka. Ringo je zarostlý v převleku za chudého rolníka, tudíž se snaží moc nepředvádět, a klidně se opije a noc stráví v korytě. Druhý díl má takřka totožné obsazení, jako první, ale všichni prošli změnou k "lepšímu" - George Martin není kladným šerifem, ale zlým záporákem, Nieves Navarro je ještě větší děvka než obvykle, Lorella de Luca (mimochodem Tessariho manželka) není rozmazlená dívka, ale nešťastná žena, Antonio Casas není gentlemanský boháč, ale šerif alkoholik. Městečko není čisté, ale zaprášená díra, chybí vánoční stromečky a podobné věci z prvního dílu.

"Teď se Ringo stal tím kouzelným slůvkem. Takže Italové chodili na "Ringa, tvář pomsty" s Anthonym Steffenem, "Ringa z Nebrasky" s Kenem Clarkem, "Ženu pro Ringa" se Seanem Flynnem, "Zabijte Johnnyho Ringa" s Brettem Halseyem a "Rakev pro Ringa" s bývalým Tarzanem Lexem Barkerem."
(dokument "WESTERN, ITALIAN STYLE")

Jak naznačuje předchozí citát, Ringo se, než ho vystřídal Django, dostal opět do názvů mnoha a mnoha jiných filmů. Žádný z nich jsem neviděl, takže narozdíl od Djangů nemůžu porovnávat. Akorát k poslednímu zmiňovanému filmu - je to německo-španělský western v hlavní roli s Lexem Barkerem, který se u nás hrál pod názvem Hledá se Johnny R.. Rakev pro Ringa byl italský název, který využil toho, že Barker se v tom filmu jmenuje Johnny Ringo, aby vydělali na domácí "ringo-horečce". Jinak jmenovaní pseudo-ringové nejsou samozřejmě ani zdaleka všichni.

Djanga zabili v několika filmech už po roce. Ringa čekalo to samé a to dokonce ve dvou filmech s Djangem. Prvním není jiný film, než samotný Django (1966), kde Ringo je hnusný záporák s velkým předkusem a jizvou na tváři (José Terrón), kterého brzy Django zastřelí.

A ve filmu Django spara per primo (1966) se Ringo jmenuje nájemný zabiják (José Manuel Martín), který zabil Djangova otce a v prologu je za to Djangem zastřelen.

A samozřejmě jsem zapomněl u Djanga, ale jak Django, tak Ringo byli zastřeleni Malou Ritou (1967), která si pak zazpívala na jejich hrobech.

Ringo je drsňák, Django ještě větší, ale na Ritu a jejího kamaráda nemají

Samozřejmě, že tím Ringové neskončili, ale ve stínu Djanga a později Sartany se z názvů postupně vytratili, takže dost možná posledním Ringem v italském westernu byl sám Starr ve Slepém pistolníkovi.

Někdy příště přijde Sartana.