pátek 1. února 2013

MRTVOLY (italského) DIVOKÉHO ZÁPADU

Možná poněkud expresivně pojmenovaný článek, kterým jsem se rozhodl navázat na tři zářijové články o významných hercích ze spaghetti westernů. V tomhle se budu (stručně) věnovat především těm, jejichž úkolem bylo přijít, zamračit se a odebrat se do věčných lovišť. Kaskadérům a hercům menších rolí. Nebo i větších, na které se nedostalo ve článku o zlosynech.

RAF BALDASSARE (1932 - 1995)

Typická kariéra italského herce malých rolí. Od sandálových filmů přešel k westernům a poté k dalším žánrům typickým pro béčkový italský filmový průmysl. Ve westernech hrál většinou padouchy, kteří se neštítí vůbec ničeho. Ve filmech Tonyho Anthonyho ale dokázal, že umí víc v rolích opravdu šílených banditů (nezapomenutelná scéna v The Stranger Returns (1967) s jídlem), a nejvděčnější roli dostal v Blindmanovi (1971) , kde si zahrál bodrého mexického kapitána. Všimnout si ho lze třeba i ve Velkém tichu (1968) jako bandity se zkrvaveným okem.

FEDERICO BOIDO (1938 - 2014)

Federico, někdy vystupující jako Rick Boyd, se se sandály spíše téměř minul, ale ve westernech zanechal nesmazatelnou stopu. Většinou se objevoval jako vedlejší krysa, která se doslova objevila a za chvilku zemřela - asi největší roli dostal v E per tetto un cielo di stelle (1968), kde hrál hlavního záporáka (šéfa sice hrál Anthony Dawson, ale Boido měl mnohem více scén). Jinak je často k vidění ve filmech Giuliana Carnimea, včetně dvou dílů Sartany.

FRANK BRANA (1934 - 2012)

Tento španělský herec se poprvé objevil v Pro hrst dolarů, odkud si ho nepamatuju, ale u Leoneho hrál dost často, jak v obou zbývajících dílech dolarové trilogie, tak v Tenkrát na Západě. Obsazován byl ve španělských koprodukcích celkem často, takže je vidět i ve dvou dílech Sollimovy i Colizziho trilogií, nebo v jednom dílu Sartany.

MARIO BREGA (1923 - 1994)

Další Leoneho obvyklý herec, tentokrát o dost výraznějších rolí. Většinou hrál obrovité a odpudivé bandity, kteří se vyžívají v mučení hrdinů, jak ve všech třech dolarovkách, tak třeba ve Velkém tichu, nebo pár dalších filmech s Lee Van Cleefem. Ve filmu No room to die (1969) byl dokonce obsazen proti typu jako spencerovský přítel hlavního hrdiny, představovaného Anthonym Steffenem. Všimnout si ho lze i v Mé jméno je Nikdo, z newesternových rolí třeba v jednom dílu Šimona a Matouše.

JOSÉ CANALEJAS (1925 - 2015)

Pokud ve špagetách s italskou se španělskou (a všim jsem si toho až po roce, samozřejmě) koprodukcí byl potřeba nějaký Mexičan (a to dost často), zřejmě sáhli po Canalejasovi. Hrál u Leoneho, hrál velice často u Corbucciho a u dalších. Jeden z těch, kterých si snad ani nevšimnete. Asi nejvýznamnější role, ve které jsem ho viděl, byla ve filmu Reverend kolt (1971), kde hrál téměř kladnou a napůl komickou postavu  bandity vydávajícího se za osadníka.

GIOVANNI CIANFRIGLIA (1935)

Tenhle kaskadér, opět začínající v sandálech, to v 60. letech dokonce pod pseudonymem Ken Wood zkoušel i ve větších rolích jako herec, ať jako hlavní záporák ve filmech Pohřběte je hluboko (1968) a Killer Kid (1967), nebo jako člen hlavní party v Castellariho Kill them all and come back alone (taktéž 1968), ale brzy opět zapadl mezi kaskadéry, zprvnu střílené jako škodná dejme tomu Anthonym Steffenem, později mlácené po hlavě Budem Spencerem, jak na Západě, tak v současných komediích. Zahrál si i s Belmondem ve Strachu nad městem, nicméně jenom se párkrát mihl a neřekl ani slovo.

BRUNO CORAZZARI (1940)

Jeho brutální vedlejší záporáci byli skvělí, ale snad nikdy nedostal pořádnou příležitost (leda snad Taste of Death (1968), což jsem zatím neviděl). V Trumfovém esu se mihl na začátku, ve Sledgovi a Muži proti muži se míhal déle, ale v pozadí, v Tenkrát na Západě je rozpoznatelný v jediném záběru jako člen Cheyennovy bandy. Škoda.

PIERO LULLI (1923 - 1991)

Mladší bratr známějšího Folca Lulliho (Mzda strachu, Grand restaurant pana Septima, ale také Spara, gringo, spara (1968)) si zahrál padouchů dost a dost významných.Jmenoval bych třeba film Forgotten Pistolero (1969), kde si zahrál pořádného parchanta, a zastínil hlavního záporáka Alberta De Mendozu, v Django Kill... if you live, shoot! (1967) je postřelen zlatými kulkami, zahrál si i v jednom díle Sartany. Šerif v Mé jméno je Nikdo je opravdu malinká role, zato jeho asi poslední westernová v Karambolu 2 (1974) je hodně trapná, až mi ho (jako dementního plukovníka) bylo líto.

JOSÉ MANUEL MARTÍN (1924)

Na fóru spaghetti-western.net se objevil jako komentář jednoho uživatele popisek k obrázku s vyděšenou dívkou "Právě zjistila, že ve filmu hraje i José Manuel Martín". Martín většinou hrál prostavy těch hnusných Mexičanů, kteří znásilňují a vraždí nevinné dívky. Načež samozřejmě přichází hrdina, aby se pomstil. Tak to bylo třeba v Lo voglio morto (1968), o něco podobného se pokusil v Pistoli pro Ringa (1965). U nás je jeho asi nejznámější rolí padouch Bud, pravá ruka Franka Wolffa v Bůh odpouští, já ne!

NELLO PAZZAFINI (1933 - 1997) 

Fanouškům žánru asi nejznámější představitel padouchů typu "přijdu, zašklebím se, popř. někoho zmlátím a umřu". Samozřejmě začínal v sandálech a po špagetách se přesunul k akčním kriminálkám a komediím se Spencerem a Hillem ("Vzhledem k tomu, že si říká Tango v zemi samby, je jasné, že máme co dělat s naprostým idiotem."(Dvojníci)). Ve westernech se často objevoval ve filmech s Giulianem Gemmou (Adios Gringo, Jeden stříbrný dolar, Arizona Colt...), který si ho prý několikrát i osobně do některých rolí vyžádal. Ostatně, než se Gemma stal hvězdou, tak byli kolegové. Mimo Gemmových filmů se objevil v desítkách dalších včetně celé Sollimovy trilogie.

GINO PERNICE (1927 - 1997)

Oblíbený herec zvláště Sergia Corbucciho, který ho obsadil do většiny svých filmů. Tedy co se týče westernů. A jako by si v jeho mučení liboval - v Djangovi je to on, komu je uříznuto ucho, vzápětí je donucen ho sníst a hned na to zastřelen, v Hellbenders hraje významnou roli sexuálního zvrhlíka,  ve Specialistovi slabocha, který podlehne femme fatale, a v Companeros krupiéra - kterému aspoň Nero o nos škrtne sirku. Z ostatních westernů se mihl v Adios Django nebo v Malé Ritě.

RICCARDO PIZZUTI (1934)

Chytají se zvláště fanoušci Spencera a Hilla. Pizzuti začínal jako všichni v sandálech, první westerny točil s Giulianem Gemmou pod pseudonymem Rick Piper. Občas se filmem jenom mihl (Specialista, Trumfové eso), jindy si zahrál celkem výraznou roli (Any gun can play, W Django!). Spíše než pády byl zřejmě specialistou na rvačky, takže je k vidění spíše v tomto směru. To, výrazná tvář a schopnost zahrát padoucha mu také zřejmě pomohlo k roli pravé ruky hlavního záporáka v Pravé a levé ruce ďábla. Spencer a Hill se proslavili, začali točit podobné filmy, a Pizzuti v nich byl s nimi. Hrál ve většině jejich společných projektů (z westernů už jenom Malý unavený Joe), i ve většině sólovek, hlavně se Spencerem (Také andělé jedí fazole, Buldozer, Buddy míří na Západ), tak i s Hillem - v roce 1972 si zahrál jeho protivníka, hlavního záporáka Mortona v Podivném dědictví. To je asi jeho u nás nejznámější role. Jeho zatím posledním filmem byl také western, tentokrát návrat režiséra Barboniho k osvědčenému modelu, Nové ruce ďábla (1995).

FRANCO RESSEL (1925 - 1985) 

Herec vedlejších rolí, často hrál bohaté záporáky. Jeho asi nejznámější rolí je hlavní záporák Stengel v Sabatovi (1969), všimnout si ho lze třeba i v Žoldnéři (1968), kde ho Jack Palance zapíchne vidlemi, nebo v Malém unaveném Joeovi (1971) jako uhlazeného číšníka (kde ho Bud Spencer praští do hlavy).

LORENZO ROBLEDO (1921 - 2006)

Další Leoneho obvyklý herec, v Hrsti dolarů hraje člena bandy, kterého Clint zastřelí v úvodní přestřelce,  v Pro pár dolarů navíc je v souboji zabit Gianem Mariou Volontém, v Hodném, zlém a ošklivém ho znovu zastřelí Clint, tentokrát, když ho Robledo zkouší sledovat. Často hrál různé vedlejší bandity, nebo různě mučené lidi - ve Face to face (1967) je mučen opět Volontém, ve Four of the Apocalypse (1975) je mučen Tomasem Milianem. Asi aby mu to nebylo líto, tak si párkrát zahrál také šerify a vojáky (např. v  Companeros).

ALDO SAMBRELL (1931 - 2010)

Další španělský herec vypadající podle evropských režisérů typicky mexikánsky, takže se dočkal pěkné řádky rolí, jak u Leoneho, tak u dalších, včetně několika rolí hlavních záporáků (Navajo Joe, Arizona Colt Returns a další). Jako hlavního záporáka ho moc nemusím, ale jako vedlejší je fajn, jeden z těch, kterým tu brutalitu beze zbytku věříte.

BENITO STEFANELLI (1929 - 1999)

A další kaskadér, kterého známe od Leoneho, většinou jako poskoka hlavního záporáka. Například v Hrstech dolarů směl Volontému na povel házet pušku. Ale samozřejmě si zahrál v mnoha dalších špagetách.

GOFFREDO UNGER (1933 - 2009)

Poslední pán na holení je kaskadér, kterého vyloženě nerad vidím. Většinou jsem ho totiž viděl v těch horších produkcích točených v pískovnách. Krom toho nemá tak drsný ksicht jako jeho kolegové a působí spíše dojmem hodného chlapíka, co přijde od ostatních banditů k úhoně, než jako ten nejdrsnější a nejzvrhlejší surovec, které často hrál.

Tak a někdy příště ještě bude článek o amerických hvězdách, které hostovaly v italských westernech.

1 komentář:

  1. Parádní článek Přehlídka známých ksichtů jak se patří :-)

    OdpovědětVymazat