SPAGHETTI WESTERN - část 1

Teoretický pojednání o tomhle subžánru. Nějakej článek jsem naťukal už v květnu 08, ale z toho se nic nedá vyčíst.

CO JE SPAGHETTI WESTERN?
Za spaghetti western by se dal označit prostě kterýkoli western, natočený v Itálii, pokud byly westerny natáčeny i třeba ve Španělsku, Německu nebo i ve východním bloku, tak jde o Eurowestern. U nás se spojení "špagety western" mylně používá převážně pro komedie typu Spencer - Hill.
Filmy se většinou odehrávají na pomezí Mexika a Spojených států, mohou mít politické pozadí, pak se odehrávají za občanské války, nebo za jednoho z mexických povstání (1864-68, 1911-17). Hlavním hrdinou filmů bývá osamělý jezdec, který všechno dělá buď pro peníze, nebo pro pomstu. Může jít o nájemného vraha, lovce hlav, nebo o zločince. Pokud jde o mstitele, většinou jde o muže, který se již usadil, ale vinou zloduchů musel znovu bojovat. Málokdy je hrdinou šerif.
V politických a válečných westernech může jít o vojáka, nebo o chudého mexičana, který se bouří proti mocným, ovšem v tom případě má k ruce vždy nějakého toho "gringa".
Co se týče záporáků, v normálních westernech jde o bandu zločinců, ovládanou nějakou silnou osobností, často se sem počítají mexičani (filmy se točily často na jihu Španělska a komparsisté byli odtud). V politických westernech jde o vojáky, nebo bohaté kapitalisty, ale tyto postavy nebývají dobře prokresleny. Často se záporné postavy skrývají na straně zákona.
Ženské postavy nebývají prokresleny skoro vůbec, většinou se moc neobjevují, nebo jde jen o prostitutky a vůbec samé záporné postavy. Postava Jill v Tenkrát na Západě je vlastně velkou výjimkou.

POČÁTKY - 1963-65
V Itálii se v té době točily převážně nápodoby úspěšných amerických filmů. Byly úspěšné filmy Quo Vadis, Ben Hur a Spartakus, tak Italové přišli se spoustou vlastních historických filmů z antického Říma. Úspěch slavil Hitchcock se svými filmy, které ovlivnily pozdější éru subžánru gialla a jeho zakladatele, Mario Bavu. Takže po úspěchu westernů let padesátých, kdy se žánr pod rukou režisérů, jako byli Howard Hawks, Anthony Mann, William Wyler, John Sturges, Fred Zinnemann a Delmer Daves začal měnit, nemohli Italové zůstat se svými levnými nápodobami zůstat vzadu.
To, co bylo přd rokem 1963, se nedá počítat, takže v podstatě prvním spaghetti westernem byl film Ricarda Blasca Gunfight at red sands (Duello nel Texas - česky Souboj v Texasu, 1963). V něm hlavní roli hrál americký herec Richard Harrison. Poprvé k westernu hudbu složil Ennio Morricone, pod jménem Dan Savio - všichni ve štábu si totiž dali anglické pseudonymy, a natáčelo se v angličtině a pak se dabovalo do italštiny, aby film působil jako americký.
V té době se objevil režisér Sergio Corbucci a natočil svůj první western, Massacre at Grand Canyon (Masakr v Grand Kaňonu). Ovšem to šlo ještě o levné béčko. O rok později následovalo další, Minnesota Clay s Cameronem Mitchellem v hlavní roli, a také film Johnny Oro, kde hrdina má pistoli ze zlata.
A pak přišel Sergio Leone se scénářem podle filmu Akiry Kurosawy Yojimbo (Tělesná stráž). Film se měl jmenovat The Magnificent Stranger (Úžasný cizinec), hlavní roli měl hrát kulturista Steve Reeves, ovšem ten přijal jinou nabídku a levný western odmítl. Tak se Leone obrátil do Států pro někoho jiného - chtěl Jamese Coburna, Henryho Fondu, nebo Charlese Bronsona, Coburn a Fonda chtěli moc peněz, Bronson prohlásil, že to je nejhorší scénář, jaký kdy četl. Tak se Leone obrátil na Richarda Harrisona, který hrál předtím v Gunfight at Red Sands, ale ten taky odmítl, ale doporučil Leonemu mladého herce, který hraje jednu z hlavních rolí v seriálu Rawhide - Clinta Eastwooda.

Clint Eastwood roli přijal. Film se posléze začal natáčet v kulisách postavených pro úplně jiný film, Bullets don't argue (Pistole se nehádají) s Rodem Cameronem v hlavní roli. K němu také složil hudbu Ennio Morricone. A ten ji složil i pro Leoneho film. Film byl pak přejmenován na Fistful of Dollars (Pro hrst dolarů) a kupodivu slavil obrovský úspěch. Přes noc se proslavil jak Leone, tak Eastwood.

Pro hrst dolarů - úvodní titulky

Po úspěchu filmu Pro hrst dolarů bylo vymalováno. Hrabiví italští producenti se snažili na úspěchu tohoto filmu taky něco trhnout a tak se tvůrci inspirovali tady - cynický tajemný hrdina, brutální záporáci, žádný soucit, žádná láska, jenom násilí a smrt. Přežije a prachy si odnese ten nejsilnější.
V roce 1965 se objevil režisér Duccio Tessari s filmem A pistol for Ringo (Pistole pro Ringa), kde hrál hlavní roli mladý italský herec a kaskadér Giuliano Gemma (hudba samozřejmě Morricone, kdo jiný). Pistole pro Ringa udělala z Gemmy další hvězdu žánru, tak se objevil v dalších westernech - u Tessariho ještě toho roku v Return of Ringo (Ringo se vrací), pak si ho vyhlédl Giorgio Ferroni do svých tří filmů One Silver Dollar (Jeden stříbrný dolar), Fort Yuma Gold (Zlato z pevnosti Yuma) a Wanted (Hledaný).
V této době se objevuje původem brazilský herec Antonio de Teffe, který se stane jako Anthony Steffen další hvězdou, ovšem spíše béčkových westernů.
A roku 1965 přichází znovu Sergio Leone, tentokrát s dalším filmem Pro pár dolarů navíc (For a few dollars more). Větší, delší, dražší a také ještě lepší, než předchozí díl. V hlavních rolích opět Clint Eastwood a Gian Maria Volonté jako hlavní padouch, tentokrát k nim přibyl i herec menších záporných rolí z amerických westernů Lee Van Cleef. Film měl opět obrovský úspěch, takže se hvězdou v podstatě přes noc stal i Van Cleef, ovšem ten narozdíl od Eastwooda, který se po své zkušenosti v Itálii vrátil domů, aby si dobyl uznání amerických kolegů, zůstal v Evropě a těžil ze své popularity.2. část
3. část