ROBERT MITCHUM - THE BALLAD OF THUNDER ROAD

Robert Mitchum jako zpěvák.

THE FRIENDS OF EDDIE COYLE (1973)

Jeden z nejznámějších Mitchumových sedmdesátkových filmů.

Peter Yates, tvůrce Bullitta, přišel v roce 1973 s kriminálkou, která se docela vymyká tradičním příběhům. Na začátku sledujeme neznámé muže, jak sledují činnost šéfa banky. Následně Robert Mitchum, vypadající dost ošuntěle, domlouvá nákup zbraní. Čekali bychom, že Mitchum bude členem, nebo dokonce šéfem gangu, který se chystá vyloupit banku. Jenže Mitchum s loupežemi nic společného nemá. Mitchum je nula, nevýznamný člen podsvětí, který sem tam pro kámoše zprostředkuje nákup zbraní, ale hlavně má obrovský problém - sbalili ho za krádež náklaďáku se zbožím a teď ho čeká nástup do vězení, kam stárnoucí kriminálník nechce, když má navíc na krku ženu a tři děti. A jediný, kdo mu snad může pomoct, je policista, který na oplátku chce nějaké informace.

O filmu jsem četl, že je pomalý, zdlouhavý, chladný, musím ale říct, že se mi docela líbil. Vlastně je tu všechno, co v takovém filmu být má, snad až na nějakou větší akci, s několika scénami loupeží si ale nemůžeme stěžovat. Lupiče s maskami, které jim mění vzhled, už jsem v něčem viděl, asi ale novějším, a určitě se inspirovali odtud. Všechno jde jako na drátkách, a ač film může působit odtažitě a chladně, nakonec nám Mitchumův osud přece jen není jedno.

Kromě Mitchuma tu ze známějších tváří najdeme asi už jen Petera Boylea v roli mafiána a informátora, který se ale objevuje více v poslední třetině filmu. Větší roli hraje i překupník se zbraněmi, jehož sledujeme i na několika nesouvisejících, ale zábavných kšeftech, Richarda Jordana jsme mohli vidět v několika sedmdesátkových westernech. Hudba je naprosto perfektně stylová, a vlastně nic moc není, co by se filmu dalo vytknout. Jen to asi není film, na který bych se s chutí díval opakovaně. 8/10

a.k.a. Přátelé Eddieho Coyla

Režie: Peter Yates

Hrají: Robert Mitchum, Peter Boyle, Steven Keats, Richard Jordan,  Alex Rocco, Joe Santos, Mitchell Ryan

Hudba: Dave Grusin
Produkce: Paramount Pictures

USA 1973

ROBERT MITCHUM (1917-1997)

Robert Mitchum se narodil 6. srpna 1917 v Bridgeportu v Connecticutu v USA. Už od časného mládí byl bouřlivákem, který ve čtrnácti utekl z domova, aby vystřídal celou řadu povolání. Pověst rebela ho pak provázela celý život, stejně jako zlomený nos a jizvy, které získal coby boxer.

Koncem třicátých let se usadil v Kalifornii, kde začal hrát divadlo. Odtud byl logicky jen krůček k filmu, v jeho případě do béčkových westernů, kde začal ještě coby Bob Mitchum ztvárňovat vedlejší role ve filmech kovboje pro děti Hopalonga Cassidyho (v podání Williama Boyda). V roce 1944 pak podepsal sedmiletou smlouvu se společností RKO a po několika dalších westernech, kde už hrál i hlavní role (Nevada, 1944) se dostal do jedné z velkých rolí ve válečném dramatu Příběh pěšáka G.I. Joe (The Story of G.I. Joe, 1945). Film byl po komerční i kritické stránce natolik úspěšný, že se z Mitchuma stala hvězda.

Nebyly to ale westerny, v nichž hrát ovšem nepřestal, co definovalo jeho image. Kvetoucí žánr film noir potřeboval přesně takového protagonistu, jakého Mitchum nabízel - tajemného, ležérního, na první pohled problematického a neortodoxního. První dva noiry, Undercurrent a The Locket, natočil ještě coby vedlejší herec v roce 1946 (v prvním případě přihrával Katharine Hepburnové v režii Vincente Minnelliho), o rok později už hrál vedle Teresy Wrightové hlavní roli v noirovém westernu Pursued, a zejména ztvárnil hlavní roli v ikonickém noiru Pryč od minulosti (Out of the Past) Jacquese Tourneura. Vedlejší roli si tu zahrál i začínající Kirk Douglas a hlavní ženskou postavu Jane Greerová, s níž si poté Mitchum zahrál ještě několikrát právě v návaznosti na jejich první úspěch.

Rostoucí hvězdu neohrozilo ani zatčení za přechovávání marihuany, které by jinému zlomilo vaz, natolik RKO Mitchuma potřebovalo. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tak natočil sérii filmů noir, westernů, dramat a jiných žánrů po boku největších dobových hvězd (Ava Gardner, Jane Russell, Marilyn Monroe, Jean Simmons). Po vypršení smlouvy odešel od RKO a ocitl se na volné noze. V roce 1955 pak ztvárnil svou nejikoničtější roli ve filmu Lovcova noc (The Night of the Hunter), kde si zahrál vražedného kněze toužícího po kořisti z lupu, který má na jedné ruce vytetováno HATE a na druhé LOVE. Nejen, že tento detail se objevuje různě vypůjčený nebo zparodovaný, ale Mitchumovi se později role kněze opakovaně vracela. V padesátých letech založil i vlastní produkční společnost, která vyprodukovala čtyři filmy, které distribuovali United Artists. Nejznámější z nich je Hromská cesta (Thunder Road, 1958), kterou i částečně napsal, zrežíroval, nazpíval píseň a zahrál si spolu se svým synem Jamesem.

Z filmů 60. let je třeba určitě zmínit Mys hrůzy (Cape Fear, 1962) s Gregorym Peckem, v jehož remaku z roku 1991 si oba rovněž zahráli, jen jiné role. V Nejdelším dnu (The Longest Day, 1962), megafilmu o vylodění v Normandii, si zahrál spolu s většinou dobových filmových hvězd. K westernům se vrátil v roce 1966 filmem El Dorado, kde si zahrál vedle Johna Wayna, o rok později si zahrál s Kirkem Douglasem a Richardem Widmarkem v Cestě na západ (The Way West, 1967). Koncem šedesátých let se tak Mitchum stal spíše žijící ikonou westernů a noirů.

Po Ryanově dceři (Ryan's Daughter, 1970) Davida Leana Mitchum zvažoval odchod do důchodu, zatímco dva filmy, které odmítl, Drsný Harry a Patton, sklízely úspěchy. Většinu sedmdesátých let tak Mitchum strávil v kriminálních dramatech, jako jsou Přátelé Eddieho Coyla (The Friends of Eddie Coyle, 1973), Japonská mafie (The Yakuza, 1974) nebo jeho dva opožděné příspěvky do cyklu filmů s Philem Marlowem, Sbohem buď, lásko má (Farewell, My Lovely, 1975) a Hluboký spánek (The Big Sleep, 1978). Zejména Japonská mafie, napsaná Paulem Schraderem a režírovaná tvůrcem Nového Hollywoodu Sydney Pollackem, slibovala úspěch i v proměněném Hollywoodu, ale komerčně propadla.

Osmdesátá léta tak Mitchum trávil v televizi v cyklu Vichry války (The Winds of War, 1983) a War and Remembrance (1985), kde už ale působil vyloženě jako žijící legenda. V posledních letech života namluvil vypravěče ve westernu Tombstone (1993) poté, co ze zdravotních důvodů nemohl sehrát menší roli, a posledním filmem byl Jarmuschův western Mrtvý muž, kde sehrál zápornou roli.

Zajímavostí je jeho hudební kariéra. Ve druhé polovině padesátých let Mitchum přidal do portfolia i kariéru country zpěváka, nahrál dvě alba a několik singlů, ovlivněn country a hudbou karibských domorodců. Jeho synové James a Christopher se rovněž stali herci, ale ani jeden z nich nedosáhl ani talentu, ani věhlasu otce - James byl v 60. letech obsazován v Evropě a Asii hlavně pro značnou podobnost s otcem, Christopher se dostal na černou listinu v Hollywoodu po účasti v několika filmech s Johnem Waynem, a tak většinu kariéry trávil rovněž v Evropě a Asii, kde dosáhl relativního úspěchu.

Filmy:

1947 - Pryč od minulosti

1947 - Křížový výslech

1955 - Lovcova noc

1962 - Mys hrůzy 

1962 - Nejdelší den

1966 - El Dorado

1968 - Villa jede! 

1968 - Pět smrtících karet

1969 - Dobří a špatní hoši

1969 - Mladý Billy Young
1973 - Přátelé Eddieho Coylea
1975 - Sbohem buď, lásko má

1977 - Vražda v Amsterdamu

1991 - Mys hrůzy 

1993 - Tombstone

1995 - Mrtvý muž

THE AMSTERDAM KILL (1977)

 Po delší době odmlky je tu další speciál, tentokrát věnovaný Robertu Mitchumovi!

Vražda v Amsterdamu je z většiny hongkongská produkce, kde americká strana dodala jen pár takřka vyšeptalých hvězd a možnost točit v Evropě. Hlavní role tu tak mají američtí herci, ale většina vedlejších je obsazena Číňany a půlka filmu se přímo v Hong Kongu odehrává.

Děj je neskutečně spletitý, úvod je jedna expozice a vysvětlování, co se děje za druhou, a aby si člověk kreslil schémata, kdo je kdo a co se děje. Mezi pašeráky a výrobci heroinu zuří válka zasahující zejména Amsterdam. Jeden ze šéfů gangů se bojí o svou bezpečnost, a tak se dohodne s bývalým agentem v podání Roberta Mitchuma, že na oplátku za ochranu mu bude dávat tipy na dopadení konkurenčních gangů. Mitchum odletí do Hong Kongu, spojí se s tamní pobočkou CIA, kterou vede Leslie Nielsen, ale Mitchum více důvěřuje Bradfordu Dillmanovi. Udělají několik zátahů, ale zdá se, že někdo dává gangsterům tipy a zátahy vždy selžou. Do toho "práskač" uteče a Mitchumovi hrozí nebezpečí od gangsterů, kteří chtějí zjistit, kdo je jeho kontakt.

Prvních cca 65 minut se vše odehrává hrozně rychle, postavy se představují jedna za druhou, scény končí v podstatě v půlce, a mluví se a mluví... V postavách jsem tak měl docela zmatek, protože kromě Mitchuma jsem si nezapamatoval, jak se kdokoli jmenuje. Mitchum sám tu jede svojí klasiku, se kterou se mu film daří táhnout až v evropské druhé polovině, když už má trochu víc prostoru hrát. Hongkongskou část tak víc táhne Bradford Dillman, který dělá všechno pro to, aby jeho postava nebyla jen vysvětlující policajt.

Od akce jsem čekal hlavně bojová umění, ale těch se tu vůbec nedočkáme. Ne, že bych čekal, že Mitchum se do něčeho pustí, a tvůrci naštěstí byli dost soudní i na to, aby Mitchuma neukázali jako borce, co sám přepere šest o dvě generace mladších Číňanů. Většina akce jsou přestřelky se samopaly, a i v těch Mitchum prakticky nestřílí, protože v ději velmi často ještě před akcí přichází o zbraň. Jeho čínský kámoš si tu ale ani tak nezakope a většinou má střelbu na starosti on.

Závěrečná dvacetiminutovka pak dost zpomalí, což je ale dobře, a dostáváme slušnou akci na tulipánové farmě, kde se Mitchum, nemaje pistole, do akce zapojí hlavně s pomocí splašených koní a buldozeru. Ten konec docela stojí za to a vynahradí velmi průměrný předchozí děj, ve kterém prakticky nic nepřekvapí.

Ani to, že Leslie Nielsen tu hraje hlavního padoucha. Problém s ním je, že člověk od něj čeká naprosto nesmyslné hlášky pronášené se smrtelně vážnou tváří, takže jsem v každé jeho větě hledal vtip. Možná je dobře, že přestože v kazetovém dabingu dabuje Vladimír Brabec, Nielsena si dal Bohumil Švarc - s Brabcem bych čekal ten humor možná spíš. Zase Nielsenova přítomnost mi trošku ospravedlnila hudbu - hřmotný žesťový jazz se k tomu moc nehodil, ale ústřední téma zní jako znělka Bláznivé střely. 6/10

a.k.a. Vražda v Amsterdamu

Režie: Robert Clouse

Hrají: Robert Mitchum, Bradford Dillman, Richard Egan, Leslie Nielsen, Keye Luke, George Cheung

Hudba: Hal Schaffer
Produkce: Golden Harvest, Columbia

Hong Kong / USA 1977

THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA XLIII - KOMANDO

The Show With No Name je tu znovu, tentokrát s akční klasikou osmdesátých let! Zemře Sully poslední? Pomstí se Bennett? Je rock'n'roll diverze? Kolik prvotin napsal Brian Sanderson? Proč akční filmy v 80. letech přestaly dávat smysl? Který osmdesátkový akční hrdina je ten nej? Kolik slov najednou zvládne vyslovit Sylvester Stallone? Na všechny tyto otázky najdete odpověď v dnešním podcastu!