neděle 28. prosince 2025

THE TOWERING INFERNO (1974)

Jeden z řady velkolepých sedmdesátkových thrillerů Michaela Baye své doby, Irwina Allena, který počínaje Letištěm (1970) přicházel až do konce dekády s dalšími a dalšími katastrofickými filmy, kde nahnal hvězdy první a dříve první svítivosti do pasti a pak je tam nechal potýkat se s živelnou katastrofou - čtyřikrát v letadle, dvakrát na lodi, zde v mrakodrapu. Až se celý koncept utopil s posledními špatnými filmy, kde nechal hollywoodské hvězdy utíkat před rojem včel nebo před vybuchlou sopkou. Skleněné peklo má být z celé série nejlepší, nicméně je to opravdu dobrý film?
 
Ze začátku jsem měl pocit, že sleduji televizní záležitost, vidět to v televizi v ořezu, asi bych si i myslel, že je to další epizoda Columba. Papírem šustící dialogy, televizní svícení, guest stars na každém kroku, šablonovitý soundtrack. Nicméně ve chvíli, kdy to vypukne, což vzhledem ke stopáži bylo opravdu o dost dříve, než jsem očekával, televizní dojem mizí, a je vidět, kam šly peníze. I tak sice speciální efekty dnes moc neobstojí, zejména práce s miniaturami, dokreslovačkami a bluescreeny, ale zase nejsou na tak strašlivé úrovni jako v menších produkcích, a omrzí vlastně až ke konci, kdy už mě přestalo bavit sledovat stále stejné výbuchy miniatury mrakodrapu ze tří úhlů dokolečka, vydávané za to, že bouchá další a další patro.
 
Děj je opravdu prostinký - srdnatý architekt za pomoci žoviálního stavitele a jeho slizkého zetě vystavěl nejvyšší mrakodrap na světě a právě dnes se odehrává slavnostní otevření. Nicméně už odpoledne se začnou projevovat defekty, odhalující ošizenou bezpečnost práce. Stavitel se ale svého mejdanu nechce vzdát a nedbá varování architekta. Ve skladu, kam nikoho nenapadne se podívat, ač jim tam počítač hlásí defekt, začne hořet, a požár postupně sílí. V nejvyšším patře jsou stovky lidí na párty a nikdo kvůli ohni nemůže ven. A postupně si sami nebo za pomoci ohně likvidují všechny možnosti, jak se odtud dostat. Vše zachrání statečný hasičský sbor. Možná.
 
Docela mě překvapuje, že nejznámější zajímavostí o filmu je souboj dvou hvězd, které trvaly na stejném počtu dialogů a stejném prostoru, protože tu delší sirku si jednoznačně vytáhl Paul Newman, který je ve filmu od začátku do konce, koná hrdinské skutky, zatímco Steve McQueen v roli velitele hasičů se objeví až po tři čtvrtě hodině, objevuje se poměrně sporadicky, nebo ve skafandru, jeho role rozhodně není větší než role Williama Holdena, a pokud má skutečně stejný počet dialogů jako Newman, jsou to technické věty typu "vy jděte tam a vy tam." Nicméně díky Newmanovi film drží pohromadě a jeho postavě ze všech uvězněných vlastně jako jediné držíte palce, aby se dostala ven. McQueenovi taky, ale ten většinu filmu může ven a dovnitř jak potřebuje. U zbytku, včetně žen a dětí, je jasné, že hvězdy byly obsazeny proto, aby měly dramatickou smrt v plamenech, takže si jen odškrtáváte, kdo ještě žije.
 
A kdopak nám ve filmu hoří? Faye Dunaway je tu jen na ozdobu coby Newmanova milenka. William Holden hraje druhou nejdůležitější roli stavitele, který nese velkou část viny za katastrofu, ale ne tu hlavní - tu nese Richard Chamberlain v roli jednorozměrného padoucha, který vždy udělá to, co se od takové postavy čeká - zdrhá, svádí vinu na ostatní, vyhrožuje. Holden aspoň přijímá zodpovědnost za to, aby zachránil co nejvíc lidí, kdežto Chamberlaina nezajímá nikdo jiný. Podobnou postavu jsem čekal od Roberta Vaughna, nicméně tomu zřejmě nějak zapomněli napsat roli - ze začátku to vypadá, že jeho senátor přinese další zápletku třeba s úplatky nebo politickou machinací, po vypuknutí katastrofy se z něj najednou stává klaďák, protože Holden nahoře nemá s kým jiným situaci řešit, když Newman zrovna o padesát pater níž zachraňuje z hořícího bytu bábu s dětmi. Robert Wagner se s milenkou zašil někde v bytě, takže coby správní hříšníci umírají první. Zatančí nám tu Fred Astaire za zenitem, o bezpečnost se stará O.J. Simpson.
 
V průběhu filmu jsem si několikrát vzpomněl na Smrtonosnou past. A teď čtu na imdb, že se film stal inspirací Rodericku Thorpovi k napsání předlohy. Skleněnému peklu se nedá upřít napětí, nicméně v mnoha scénách je nepříjemně naivní, patetické, zastaralé a zdlouhavé. 6,5/10
 
 
a.k.a. Skleněné peklo
Režie: John Guillermin, Irwin Allen
Hrají: Paul Newman, Steve McQueen, William Holden, Faye Dunaway, Fred Astaire, Susan Blakely, Richard Chamberlain, Jennifer Jones, O.J. Simpson, Robert Vaughn, Robert Wagner, Susan Flannery, Don Gordon, Felton Perry
Hudba: John Williams
Produkce: Warner Bros, 20th Century Fox
USA 1974 

5 komentářů:

  1. V poměrně brzkým věku jsem pochopil, že tyhle filmy byly ve svý podstatě takový přístupný porno pro vidláky, aby se pokochali, jak na plátně chcípaj zazobaný hollywoodský hvězdy. Poseidon a Peklo nad ostatníma vyčnívaj předně díky tomu, že hlavnímu hrdinovi divák fandí zásluhou tý postavy a ne jen tváří jejího herce. Roj má pár nechtěně velice vtipnejch momentů, bohužel je ale dlouhej jak trestní rejstřík Tuca Benedicta Pacifica Juana Maria Ramireze, známýho jako Krysa. Po dobrodružství Poseidonu sice není kdovíjaký veledílo, ale i tak ho považuju za podceňovanej dobrodružnej filmeček na nedělní odpoledne, ne za katastrofickej film. Když se čas naplnil je ovšem vyloženě k hovnu.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak on je to i takovej biblickej rychlokurz - mrakodrap jako obdoba Babylonské věže, požár jako boží zásah trestající pýchu, která mnohdy doslova předchází pád, postavy, které zemřou, jsou buď hříšníci (smilstvo - Wagner s milenkou, chamtivost - Chamberlain a všichni co naskočí na jeho vozík), malověrní (postavy, co se hned na začátku závěrečné potopy v panice odvážou a vlna je smete), nebo světci (Jennifer Jones), dál tu máme polepšeného hříšníka (Astaire), pomoc přichází nakonec shůry... Předpokládám, že v těch ostatních filmech tyhle nuance budou taky.

    OdpovědětVymazat
  3. Vida ho, Allena. Takhle jsem o Skleněným pekle nikdy nepřemejšlel, a ono to přitom dokonale sedí. A já to tady - v ateistickým srdci Evropy - naivně srovnávám jenom s nějakým neškodným pornem...

    OdpovědětVymazat
  4. Předpokládám že v biblickým pásu diváci ocenili obojí...

    OdpovědětVymazat
  5. Katastrofické filmy a bible, to si rozumí. Velmi dobrý postřeh. Stejně tak Kubasuv.
    Já si z tohohle žánru vybavuji trochu jen s ty, co se týkají letišť. Asi taky proto, že měly dost často kriminální podzápletku, takže je tam nějaký lidský element, který to dává více do pohybu.
    Vlastně ještě Poseidon, ale jen úplně maličko

    OdpovědětVymazat