THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 7 - 60. LÉTA A ODKAZ DODNES

Poslední díl série o klasických westernech končí jejich koncem v 60. letech, megalomanskou výpravnou ságou Jak byl dobyt Západ a labutí písní Muž, který zastřelil Libertyho Valance. Nicméně přesto že žánr během 70. a 80. let skoro vymřel, občas dojde k nějakému revivalu, v 90. letech po Tanci s vlky, v posledních letech na streamovacích platformách v seriálové podobě.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 6 - PISTOLE MNOHA STATEČNÝCH

Šestý díl už přesahuje do 60. let. Nejdříve se podíváme na dva hrdiny, jejichž jména se dostala i do názvů filmů, abychom přešli přes filmy s Randolphem Scottem k nejslavnějšímu americkému westernu vůbec a jeho třem pokračováním, která původnímu filmu nesahají po kotníky. Konečně ale také blíže prozkoumáme pistole, které leží celou dobu před námi!

HEAVEN'S GATE (1980)

Legendární propadák, ve své době zatracovaný (a ještě v roce 2000 prohlašovaný za nejhorší film všech dob), dnes možná nekriticky vyzdvihovaný jako ve své době nepochopené dílo. Já bych pro Nebeskou bránu spíš použil Truffautův termín "velký chorý film." Je za tím vidět nápad, je za tím vidět ambice, a ta ambice tak silně převyšuje ten nápad, že děj, na který by stačilo nějakých 140 minut nanejvýš, je roztažen na tři a tři čtvrtě hodiny. A ten děj ani není tak dobře provázaný a promyšlený.

 

Úvodní čtvrthodina se odehrává na univerzitě na Harvardu, kde hlavní hrdina Averell (ne Dalton) v podání Krise Kristoffersona, a jeho kamarád John Hurt právě absolvovali. Po tanečcích, bitkách mezi kolejemi a balení usměvavé dívky se přesouváme o dvacet let dopředu do Wyomingu, kde se místní dobytkářští magnáti rozhodli zatočit s přistěhovalci, kteří jim kradou dobytek a půdu. Proto najímají padesátku ostrých hochů a vypisují seznam 125 lidí, které je potřeba zabít. To vše posvěceno guvernérem státu, kongresem a prezidentem Spojených států. Zatímco Kristofferson se coby šerif snaží svůj okrsek bránit proto vraždění, Christopher Walken je jedním z najatých střelců, který bez mrknutí oka vraždí přistěhovalce. Oba je spojuje láska ke kurvě Isabelle Huppert, která si mezi nimi nemůže vybrat. Jenže i ona se ocitá na onom nechvalně proslulém seznamu. Což je možná spoiler, protože to se dozvíme až někdy po dvou hodinách.

 

Ono to s tou dobytkářskou válkou v Johnsonském okrsku bylo dost jinak, než jak to film zpolitizovaně líčí. Například tam nebyli žádní Rusáci. To jen Cimino se snažil o komentář ke Studené válce a ukázal Američany jako vraždící bestie, kdežto nebohé Východoevropany jako... vlastně dost zbídačenou necivilizovanou chásku, která nemá šanci se proti státnímu fašismu bránit. Upřímně ale to zdaleka není hlavní problém filmu. Perfekcionismus, který přinesl ve spojení tvrdohlaévho režiséra a geniálního kameramana Zsigmonda tak nádherné obrazy, by se dal vítat, bohužel scénář je děravý jako ústa staré ženy. Cimino vlastně neví, jestli chce vyprávět o milostném trojúhelníku, o třídním boji nebo o starých přátelích z Harvardu, kteří se potkávají na opačných stranách barikády. Vlastně tohle ví, na tuhle linii kašle a tím vlastně nechává Harvardský prolog jako totálně zbytečnou část filmu. John Hurt se ve většině filmu buď neobjevuje, nebo jen v totálně zbytečné roli.

 

Copak zdlouhavé tanečky a slavnosti vykradené od Forda, Cimino vůbec cituje leccos, takže dost značnou inspirací mu muselo být Tenkrát na Západě (scény, kdy regulátoři v dlouhých kabátech kráčí ke kameře nebo od kamery jako by z Leoneho vypadly, stejně jako představovačka Walkena skrz prostěradlo), scéna v podstatě zbytečné vraždy nádražáka jako by vypadla ze špaget taky (záběr s regulátory zjevujícími se nad kopcem mi silně připomněl Tváří v tvář). Vůbec příjezdem vlaku s regulátory jako by se film přepnul, do té doby to byl spíš historický příběh zasazený na Západ, kdežto od téhle chvíle je to western včetně zbytečného a velmi brutálního násilí. Závěrečná nepřehledná bitva mi pak silně připomněla moment z druhého dílu Vinnetoua, ale toho asi Cimino necitoval.

 

Kris Kristofferson je spíš ikona žánru v hlavní roli, Walken podává jednoznačně lepší výkon. Hurt by je oba přehrál, ale nedostává prostor. Úlisného padoucha vytvořil Sam Waterston, v menších rolích se objeví Jeff Bridges, Brad Dourif nebo Joseph Cotten. Nejlepší scéna je pak s lovcem vlků Geoffreym Lewisem a začínajícím Mickey Rourkem. Isabelle Huppertová zápasí s angličtinou a hraje v tom zejména proto, že americké herečky jejího věhlasu a kvalit by asi odmítly ukázat tolik a tak často. Nicméně na fóbii z oblečení z Kubasova výstižného komentáře na čsfd jsem si vzpomněl, sotva se poprvé svlíkla.

 

Co se mi nelíbilo, byla hudba. Nebo spíš její použití a mix. To, že vychází z východoevropských lidovek (i nějaké české jsem zaslechl), nevadí vůbec, ale moc na sebe strhává pozornost, a hraje ve scénách, kde by být nemusela. Třeba v první scéně s Walkenem a Huppertovou, kdy ještě divák neví, jestli se za ní přišel milovat, nebo ji přišel zabít. Je to natočené tak, že bez hudby by z toho mohlo mrazit, ale hraje přes to moc nahlas romantická skladba, která se k tomu vůbec nehodí. Motiv z An der schönen blauen Donau jsem považoval za motiv spojující bývalé spolužáky z Harvardu, a hraje i při scénách Kristoffersona nejen s Hurtem, ale i s Walkenem. Takže jsem přemýšlel, kde jsem Walkena na začátku přehlédl, než mi došlo, že tam prostě nebyl, a že to není film o bývalých spolužácích, kteří se o dvacet let později setkali na opačných stranách barikády. Čímž je ale prolog zbytečný, nicméně ve zbytečnosti kraluje epilog, který sám musel stát půl milionu dolarů, aniž by filmu cokoli přinesl a cokoli se v něm stalo.

 

Kdyby měl Cimino rozum a sestříhal dvě hodiny rovnou, byl by to dneska nejspíš pozapomenutý antiwestern. Monumentální stopáž tomu vytváří legendární status, který ale bohužel nenáleží filmu samotnému, spíše pověstem o jeho natáčení a jeho dopadu na americký studiový systém. Dvouapůlhodinová verze sice opravdu existuje, ale vznikla až po neúspěchu té původní, a pochybuji, že byla krácena úspěšně, tedy tak, aby se ořezalo to zbytečné a zůstalo to zásadní. 6/10

 

a.k.a. Nebeská brána

Režie: Michael Cimino

Hrají: Kris Kristofferson, Christopher Walken, John Hurt, Isabelle Huppert, Sam Waterston, Jeff Bridges, Brad Dourif, Joseph Cotten, Ronnie Hawkins, Geoffrey Lewis, Mickey Rourke, Paul Koslo, Richard Masur, Terry O'Quinn, Rosie Vela, Tom Noonan, David Mansfield, Willem Dafoe

Hudba: David Mansfield 

USA 1980 

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 5 - RIO WAYNE

Pátý díl se vrací k Johnu Waynovi, jeho spolupráci s Johnem Fordem, ale zejména s Howardem Hawksem na trojici westernů Rio Bravo, El Dorado a Rio Lobo.

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY ČÁST 4 - 50. LÉTA

Ve čtvrtém díle speciálu se překlopíme do padesátých let a zajímat nás budou především filmy s Jamesem Stewartem, Garym Cooperem a Gregorym Peckem. Technicolor a Cinemascope pomalu ovládají westerny, kterých bylo v padesátých letech tolik, že nemůžeme ani zdaleka probrat vše, co byste chtěli slyšet. Taky se z padesátých let ještě ve dvou dalších dílech nevyhrabeme.

CLINT EASTWOOD 95

 Všechno nejlepší a ještě hodně let!

THE GREAT NORTHFIELD MINNESOTA RAID (1972)

Vlastně jsem si uvědomil, že jsem žádný western o Jesse Jamesovi dosud nikdy neviděl. Tohle je samozřejmě vyložený antiwestern, který nevykresluje amerického Jánošíka, který bohatým bral a chudým dával, ale psychopatického konfederačního mstitele, který neloupí pro peníze, ale protože chce obnovit válku proti severu, krade nápady chytřejšímu parťákovi Cole Youngerovi a zpacká na co sáhne.

Celkově se film točí spíše kolem Youngera, kterého hraje dobová hvězda Cliff Robertson. Jeho bratry Jima a Boba pak hrají sedmdesátkové stálice Luke Askew a Matt Clark, zatímco Jesse Jamese ztvárnil Robert Duvall a jeho bratra Franka John Pearce. Dál ve filmu máme R. G. Armstronga jako dalšího člena gangu, Elishu Cooka tradičně v roli bankovního úředníka a Dana Elcara v roli stíhatele Jamesova-Youngerova gangu, Alana Pinkertona, který celý film stráví ve vlakovém vagonu.

Děj, jak název napovídá, se točí kolem nepodařeného přepadení banky v Northfieldu, klidném, rozvíjejícím se městečku. Cole Younger a Jesse James se na začátku po pokusu o útok na bratry Youngerovy rozdělí a Jesse zbrkle spěchá vyloupit banku v Northfieldu, zatímco zraněný Younger doufá ve slíbenou amnestii. Ta však nepřichází, a tak bratři Youngerové a jejich společníci vyrážejí rovněž do Northfieldu, aby situaci obhlédli. Vyloupit banku je jedna věc, je ale třeba do ní nejdřív vůbec dostat peníze, které by se daly ukrást, což je po předloňské hospodářské krizi docela oříšek. Loupež, jak víme z historie, skončí nezdarem, a gang se dává na útěk.

Nenašel jsem jinou kopii než nahrávku z Primy, a asi i kvůli tomu mi film chvílemi připadal jako točený pro televizi. Hlavně jsem ale měl pocit, že mu někdo ustřihl začátek a vrhl diváka do děje ve chvíli, kdy mu má být všechno jasné. Ono zoomovat na rozostřenou fotku a pomocí vypravěče představit hlavní postavy nestačí. Nejzábavnější částí filmu je pak jednoznačně samotná titulní loupež a potom pronásledování bandy dobrovolnickou patrolou zprvu civilizovaných občanů města, kteří ale neváhají postřílet a pověsit, kohokoli potkají. Hudba je dost rozháraná, občas country, občas elektrické kytary, občas parní varhany. Z herců je jednoznačně nejvýraznější Duvall a pak Armstrong, Robertson mě moc nezaujal. 6/10 

a.k.a. Velká Northfieldská loupež

Režie: Philip Kaufman

Hrají: Cliff Robertson, Robert Duvall, Luke Askew, R.G. Armstrong, Matt Clark, Dana Elcar, Donald Moffat, John Pearce, Wayne Sutherling, Elisha Cook jr., Barry Brown

Hudba: Dave Grusin

USA 1972

THE SHOW WITH A NAME - KLASICKÉ WESTERNY část 3 - FORD, WAYNE A KAVALERIE

Ve třetím díle speciálu se podíváme na filmy Johna Wayna a Johna Forda z konce 40. let, zejména na tzv. kavalerijní trilogii - Fort Apache, Měla žlutou stužku a Rio Grande. Tématem bude rovněž klasická Hawksova Červená řeka a Fordův Vůdce karavany s Benem Johnsonem v hlavní roli.

THE MISSOURI BREAKS (1976)

Sedmdesátkový western, Arthur Penn, Marlon Brando, Jack Nicholson. Skoro všechno, co potřebujete vědět. Nicméně oproti Malému velkému muži tohle dost zaostává.

Pro Nový Hollywood klasickou nesouvislou metodou vyprávěný poměrně obyčejný příběh o bandě zlodějů koní a rančerovi, který na ně najal až příliš krutého lovce. A je to právě postava lovce v podání Marlona Branda, která sbírá nejvíc bodů, protože se vymyká úplně všem očekáváním, která od ní člověk může mít i po zhlédnutí kteréhokoli screenshotu z filmu. Robert Lee Clayton se obléká něco mezi starou bábou a indiánským náčelníkem, je ukecaný, samolibý, ač nemá hudební sluch, tak rád zpívá a hraje na několik nástrojů, a na lovu se nezastaví naprosto před ničím. Nic netušící kořisti dá přednášku o smyslu života, aby ji vzápětí naprosto nečekaným způsobem odpravil - pokud má náladu, jinak střílí zásadně ze zálohy.

První polovina je ale z většiny v režii Jacka Nicholsona a jeho bandy. Začátek je skoro až ne moc vtipná komedie se zbabraným přepadením vlaku, bitkami mezi členy bandy a podobně, a atmosféra vlastně zhoustne až po přechodu Branda a Quaida přes řeku, protože do té doby považujeme Branda taky za vyloženě komickou postavu. Zatímco členové bandy se rozjedou do Kanady nakrást koně, Nicholson zůstává na ranči, který kamuflovaně koupil, a opravdu se o něj stará a začne si s dcerou rančera, kterého okrádá. Vzhledem k typickému realistickému nasvícení scén si člověk z bandy stejně zapamatuje hlavně Harryho Deana Stantona.

Na druhou stranu film je rozhodně natočen velmi dobře, netradiční hudba Johna Williamse taky sedla, z herců jdnoznačně vyčnívá Brando, který je tu opravdu skvělý a tentokrát ani tak zjevně repliky nečte (ale četl je), Nicholson hraje taky fajn, ale tady to mohl klidně hrát Eastwood a moc by se toho nezměnilo. 6/10

a.k.a. Zastavení na Missouri, Missourské rokle

Režie: Arthur Penn

Hrají: Marlon Brando, Jack Nicholson, Randy Quaid, Kathleen Lloyd, Frederic Forrest, Harry Dean Stanton, John McLiam, John P. Ryan

Hudba: John Williams

USA 1976

JOE DON BAKER 1936-2025

 Již 7. května zemřel Joe Don Baker, kterého můžeme znát z několika dílů Bonda, kde si zahrál jak padoucha, tak Bondova spojence, a ze sedmdesátkovýc trillerů jako Černá výprava nebo Charley Varrick.