pátek 3. května 2024

NE NOUS FACHONS PAS (1966)

Lino Ventura, Michel Constantin a Jean Lefebvre jako komediální trojka! Bohužel, mohli dostat lepší film.

Ventura býval gangster (nečekaně), ale se zločinem skončil a nyní poctivě podniká. Jenže minulost ho dožene v podobě dvou bývalých parťáků, kteří potřebují pomoc s útěkem do Itálie. Bezva začátek pro thriller, ale tohle je komedie. Takže parťáci (z nichž jeden je André Pousse z komandatury) hned zmizí a nechají Venturovi jako splátku, že může vymáhat jejich dluh od jistého Leonarda. Ventura se spojí se starým kamarádem Constantinem, nyní úspěšným restauratérem, a pak se vydá vymáhat peníze z Leonarda. Bezva začátek pro thriller... Jenže tohle je komedie. Leonardem je právě Lefebvre, a jak se k němu Ventura dostane, v podstatě nedopatřením zabije člověka, který se v tu samou chvíli snažil Lefebvra zabít. Bezva začátek pro thriller... ale tohle je komedie.

Děj už se pak naštěstí tolik nezamotává. Zoufalí Ventura s Constantinem mají na krku pablba, kterého se snaží zlikvidovat anglická banda. A protože jsou šedesátá léta, šéfem je bondovský gentleman a má kolem sebe partičku mods hrajících bigbít a jezdících na mopedech. Ventura se s padouchem snaží dohodnout, ale ten je odhodlán Lefebvra a nyní i Venturu a Constantina zabít. Takže neustále čelí novým útokům a prchají.

To je první půlka, která rychle odsýpá, a až na dost debilní zápletku je vtipná právě díky trojici cholerický Ventura, snažící se za každou cenu zůstat v klidu, rýpavý vtipálek Constantin a neustále fackovaný Lefebvre. Díky nim třem film baví a zvláště jejich dialogy je radost sledovat. Akční scény jsou dost přehnané a ta anglická banda je jak ti tři kytaristi ze Starců na chmelu.
 
Jenže v půlce Ventura odjede vlastně do jiného filmu, kde je děj o dost pomalejší a kraluje v něm femme fatale Mireille Darc. A zase, zápletka, kdy se tři psanci skrývají na statku, jeden je rozhádaný manžel paničky, která se mu snaží mstít a tak balí druhého, a třetí by si rád vrznul, by mohl být výborný thriller. Jenže pak přijde doslova explozivní konec, na kterém je velmi dobře vidět, že Lautner a Audiard neměli tušení, jak to celé spojit dohromady a ukončit.

Filmů s Venturou z půlky šedesátek, které točil dohromady s Lautnerem, tu moc neběželo, takže je fajn, že tohle ČT nyní uvedla. Většinou ho na obrazovkách vídáme staršího. Dohromady s Constantinem a Lefebvrem tvoří skvělé trio, které by perfektně fungovalo i v daleko lepším filmu, který není poskládán ze dvou námětů dohromady. 7/10
a.k.a. My se nehněváme, Zachovejme klid
Režie: Georges Lautner
Hrají: Lino Ventura, Mireille Darc, Jean Lefebvre, Michel Constantin, France Rumilly, André Pousse, Jean Panisse, Robert Dalban
Hudba: Bernard Gérard
Francie 1966

1 komentář:

  1. Na ČT jsem viděl posledních cca 15 minut a i když jsem byl samozřejmě zmaten z důvodu neznalosti předchozího děje, konec působil dost podivně. Trochu mě láká se na film podívat.

    OdpovědětVymazat