MINIRECENZE - REWATCH SPECIAL xy

Už nevím, kolikátý tohle je rewatch speciál, takže už bez čísla. Jinak letos nebude Spagtember a s největší pravděpodobností ani Spagvember. Ne, že bych na spaghetti westerny zanevřel, spíš jde o čas. Čas od času si samozřejmě nějakou klasiku pustím.

PANOPTIKUM HŘÍŠNÝCH LIDÍ

 

Partie krásného dragouna (1970)

Hříšné lidi města pražského miluju. Ne všechny díly, ale jinak ten seriál považuju za skvělý. Panoptikum mám velmi rád, i když některé díly jsou opět slabší. S čtyřmi filmy, které vznikly najednou v letech 1970 a 1971, je to složitější. Rada Vacátko se z černobílé obrazovky přesunul na barevné širokoúhlé plátno, a nejsem si úplně jist, zda mu to prospělo. Druhá věc je, že Markovy povídky jsou krátké a s vtipnou pointou, což kolikrát nestačilo ani na epizodu televizního seriálu. Třeba z povídky Náhoda zůstal jen nástin děje, mnohonásobně rozpracovaný, a úplně se vytratila pointa s náhodou hrající významnou roli (díl Případ lichého střevíce). U Partie krásného dragouna je oproti povídce zcela nová zápletka s proutníkem Rudym a jeho podezřelou bytnou. Nicméně, tenhle film je sice zábavný, ale až moc uřvaný a příliš tlačící na pilu ve snaze dělat humor. Menšík to tu už docela přehnal, řekl bych.

 

Pěnička a Paraplíčko (1970)

Nejslavnější film, ale pro mě celkem průměrný. Závěrečná půlhodina s přestřelkou v domě je sice dobře vygradovaná, ale člověk má pocit, že tu hodinu předtím se vlastně nic moc nedělo. Uřvanou Bohdalku bych zaškrtil.

Smrt černého krále (1971)

Tenhle film je sice nejdelší, ale asi nejlepší. Pánové ze čtyřky ve všech čtyřech filmech sice hrají vlastně vedlejší role, ale tady se ta přehlídka podezřelých povedla a Somr, Fišer, Čepek, Brejchová a další ty svoje křiváky zvládají s přehledem.

Vražda v hotelu Excelsior (1971)

Pro mě nejslabší ze všech čtyř. Prostředí luxusního hotelu, ze kterého nevytáhneme paty, není pro Vacátka a spol. to pravé ořechové, tam měl přijet Hercule Poirot. Navíc Kopecký, který je jinde skvělý, mi tu připadá toporný a otrávený. A těch nově vymyšlených zápletek s gotesem a arabským princem je až moc. Aspoň se pro jednou vrátil i pan Mrázek.

 

SKYNET

 

The Terminator (1984) 

Kdysi jsem nejdřív viděl dvojku v rozšířené verzi a moc se mi nelíbila. Až za pár let jedničku, a jako dobrý. Teď jsem si po dlouhé době pustil filmy oba a docela mě překvapilo, jak moc se mi líbily. Jediné, co platí pro oba, je, že cca ve dvou třetinách jim na chvilku dojde dech. Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není člověk.

Terminator 2: Judgment Day (1991)

Docela bych chtěl Terminátora 2 vidět poprvé, aniž bych věděl, že Arnold není padouch. Úvodní cca půlhodině by to dalo úplně jiný náboj. Jinak kinoverze je samozřejmě super, zatímco tu dlouhou asi dost táhlo dolů těch dvacet minut scén navíc, nový závěr a pár změn. Trojku a výš vidět asi ani nechci, a co jsem slyšel o posledním dílu, kde se vrátila i Sára, připadá mi to dost smutné.

OSTATNÍ

The Disaster Artist (2017)

Film o natáčení jednoho z nejhorších filmů (nebo nejslavnějších špatných), který z toho všeho udělal pohádku. Podle Sesterovy knihy jeho přátelství s Wiseauem zdaleka tak růžové nebylo, jak ho film vykresluje, tudíž Wiseau se nechoval do natáčení jako fajn chlap a najednou se změnil v příšeru - on byl příšera vždycky.

Taxi Girl (1977)

Kdybych nenašel původní český dabing, nikdy bych se k tomuhle filmu nevracel. Díky Haně Talpové, Janu Pohanovi, Eduardu Cupákovi a Václavu Postráneckému to jde přežít o dost lépe, ptákovina je to ale pořád. Vystříhání svlečených scén nepřekvapí, ale bez některých děj nemůže dávat zbla smyslu. U některých scén ale jejich vystřižení nechápu.

Inglorious Bastards (1978)

Příjemné překvapení po letech, opravdu jsem se bavil, což jsem vůbec nečekal. Petera Hootena bych ale zaškrtil. Fred Williamson a Bo Svenson rulez.

Prime Cut (1972)

A tohle se mi po letech taky líbilo víc než jsem čekal. Dějově béčko, ale Marvin a Hackman to drží, Spaceková a Walcott nic nekazí a sedmdesátkové thrillery bez Schifrinovy hudby jsou prostě poloviční. Většinou.

Kill Them All and Come Back Alone (1968)

Tady mě Castellari napodruhé už moc nepotěšil. Akce je hromada, ale chybí tu cokoli dalšího. Děj nedává smysl a o postavách se nedozvíme lautr nic. Dabing ČT potěšil obsazením neoposlouchaných hlasů, ale co z toho, když řeknou dvě věty za film a nejvíc toho nakecá Ross dabující Franka Wolffa, který se na něj ani trochu nehodí.

Lethal Weapon (1987)

Já mám trochu s těmihle filmy Shanea Blacka problém - na komedii jsou moc drsné (mučení proudem) a vážné (pokusy o sebevraždu), na vážný akčňák moc humorné a odlehčené. Neřekl bych, že jsem na ty sračky moc starej, jen chtěly víc vyvážit.

Asterix et Obelix contre César (1999)

První hraný Asterix sice proti komiksům a některým animovaným filmům působí trochu těžkopádně, ale některé scény jsou prostě legendární. Jen škoda, že si scenáristé vyzobali tolik z různých alb a děj většinově vymysleli. Chápu, že jedno osmačtyřicetistránkové album je na dvouhodinový film málo, nové nápady ale většinou nejsou moc v Goscinnyho duchu.