Tento týden tenhle blog zčerná. Podíváme se na sedmičku blaxploitation filmů, které zaplavily americká kina v první polovině sedmdesátých let. Can you dig it, motherfuckers?
SHAFT'S BIG SCORE (1972)
Shaft je pro blaxploitation jedním ze zásadních filmů, protože prorazil s tímto žánrem do mainstreamové produkce. Většinu filmů žánru vyráběly nezávislé společnosti jako AIP, ale Shafta dělala MGM, což vyšlapalo cestu některým dalším. Prvního Shafta jsem kdysi viděl, ale nezanechal ve mně žádný hlubší dojem a nic si už z něj nepamatuju. Dvojka na tom asi o moc lépe není.
Richard Roundtree je sice ten správnej JAMF (jive-ass motherfucker), jenže bohužel si ho tu zase tolik neužijeme. Zápletka se točí kolem gangů v New Yorku, které spolu zápasí o nadvládu nad jednotlivými čtvrtěmi, do čehož se hajzlík Kelly snaží hodit vidle. Nechá zavraždit svého společníka, aby mohl zaplatit dluh italské mafii. Jenže společník peníze před smrtí schoval, a ještě ke všemu to byl Shaftův kamarád. Shaft navíc má za milenku jeho sestru, takže se snaží ochránit i její zájmy. Bohužel to vše znamená, že se Shaft a Kelly v podstatě o film dělí rovným dílem, a jak jsou třeba italští mafiáni zajímaví a ne zcela klišovití, s Kellym je prostě nuda.
Co se dá rozhodně pochválit, je vizuál, některé scény, výborná akce na konci filmu, která trvá snad dvacet minut a Shaft si sáhne na dno, máme tu honičku auta s helikoptérou, honičku v přístavu, na lodi. Jazzová hudba s pár funkovými a soulovými písněmi je taky fajn, ale na Hayesovo skóre z prvního dílu nemá. Zajímavostí je, že hudbu složil tentokrát sám režisér. Celkově, vidět se to dá, ale nic světoborného to není. 6,5/10
a.k.a. Shaft skóruje
Režie: Gordon Parks
Hrají: Richard Roundtree, Moses Gunn, Wally Taylor, Julius Harris, Kathy Imrie
Hudba: Gordon Parks
USA 1972
Žádné komentáře:
Okomentovat