sobota 6. listopadu 2021

CONDENADOS A VIVIR (1972)

Další skládačka do inspirace pro Tarantinových Osm hrozných. Žádná kladná postava, mrazivé hory, každý každého nenávidí, nikdo nikomu nevěří a každý má důvod zabít všechny ostatní. Problém je samozřejmě v tom, že nemůžou, protože mají jen jednu pistoli a jednu mačetu. Na druhou stranu, jaká je to pro osm brutálních vyvrhelů (v což počítám i strážce) překážka...

Problém filmu je ovšem taky v tom, že jednak bylo strašně málo peněz, takže spoustu věcí neuvidíme (například vlak), jednak se všechny postavy slévají dohromady a člověk si zapamatuje jen rozdílné obličeje. Ano, Antonio Iranzo je ten největší hnusák, vždyť má srostlé obočí. Ano, José Manuel Martín by zase rád znásilňoval, to už je u něj taková tradice. Zbytek postav je si ale poměrně dost podobná, a jakmile opustí, většinou s nějakým gore efektem, scénu, už si na jejich tváře prakticky ani nevzpomenete. Stejně tak postava Emmy Cohenové je pasivní, takřka němá, a herečka tu kromě vystrašeného pohledu velikých modrých očí a letmého ukázání poprsí nic víc na práci nemá. Jediné, co se tak dá ocenit opravdu, je nevypočitatelnost. Netušíte, kdo to přežije, kdo odejde první, a vlastně to ani nikomu nepřejete. 

Co film proslavilo, jsou gore efekty. Podobnou porci násilí bychom našli v řadě dalších westernů, ale mozky vylétávající z rozstřelených hlav, usekávání ohořelých končetin nebo střeva vypadávající z rozřezaných břich v jiných westernech nenajdete. A vlastně... to ničemu nevadí. Neměl jsem pocit, že jsou ty gore efekty opodstatněné a jejich jediným účelem je prostě šokovat. Kromě toho ty efekty mají asi takovou úroveň, jako kuřecí stehno zalité kečupem, které je v Naschyho filmu vydáváno za vyrvané srdce. Což mi připomíná, že mi tu Paul Naschy chyběl. Místo něj ale dostaneme špagetového klasika Claudia Undariho, který mi tu vzhledem trochu připomínal Charltona Hestona.

Atmosféru to má, to nemohu popřít. I přes opakování stále těch samých situací, zvlástě na konci, nemůžu říct, že bych se vyloženě nudil. Uvažoval jsem přece jen o vyšším hodnocení, ale úplný konec to zhatil. Nevím, jestli to takhle neusekli američtí distributoři, ale vzpomněl jsem si u toho na skeč z Monty Pythona, a to prostě není dobře. 6,5/10
a.k.a. Cut-Throats Nine, Bronson's Revenge
Režie: Joaquín Luis Romero Marchent
Hrají: Claudio Undari, Emma Cohen, Antonio Iranzo, Alberto Dalbés, Manuel Tejada, José Manuel Martín, Ricardo Díaz, Carlos Romero Marchent, Lorenzo Robledo, Dan van Husen
Hudba: Carmelo A. Bernaola
Španělsko 1972

Žádné komentáře:

Okomentovat