sobota 29. srpna 2020

EL SABOR DE LA VENGANZA (1963)

Znáte to. Pustíte si film, a zjistíte, že vás zase tak moc nebaví. Příběh o třech bratrech, kterým v dětství zabijí otce a oni se v dospělosti vydají na cestu pomsty, přičemž se ale staví i proti sobě, je už dost omletý a nevzrušivý. Máte pocit, že se děj bude ubírat přesně tou cestičkou, kterou čekáte, protože už se takovou ubíral aspoň dvacetkrát, ne-li víckrát.

Takže si v půlce filmu začnete stříhat nehty na nohou, a přesně v tu chvíli vás to začne zajímat. Mirek Dušín v podání Richarda Harrisona se nestane lusknutím prstu nelítostným střelcem a nepřestane prosazovat zákon stůj co stůj tváří v tvář drsné realitě, kde platí krev za krev, jeho zlý bratr nakonec není až takovým padouchem a vše se vůbec silně relativizuje, takže prakticky jedinou černobílou postavou je sám ústřední Dušín Richard. Málem jsem si ustřihl malíček z toho.
A když si zrovna začnete vařit oběd, už od toho skoro nemůžete odtrhnout oči. Ba ne, zase tak dobré to není, ale rozhodně je to příjemné překvapení. Jasně to tedy vychází z amerických padesátkových westernů a snaží se to být někde na úrovni Posledního vlaku z Gun Hillu spíše než béčkových stříleček, které většině italských a španělských tvůrců té doby stačily. Dokonce tu máme scénu s rodeem a country zpěváka! Ale ani to neruší.
Taky tu najdeme řadu s žánrem spojených herců - Fernando Sancho tu není za padoucha, ale za komika, ovšem spíše druhu Sama Hawkense než těch svých pozdějších užvaněných blbů, takže tu jeho humor nevadí. Aldo Sambrell jen s knírkem, ale opět jako zavilý padouch, Francisco Sanz tu hraje překvapivě spíše kladnou postavu, Luis Induni tu tentokrát není šerifem, ale možná je, možná není hlavním padouchem, José Manuel Martín už by zase rád znásilňoval. S podivem je, že většina mexických postav má americká jména.
Hudbu složil Riz Ortolani, a je to v podstatě jeho soundtrack k Old Shatterhandovi v jiném kabátě. Tady se mi ale líbí víc. Na jeden z prvních spaghetti westernů je fajn, že ikonická místa, kde později točili Leone, Sollima, Corbucci a další, už se ve velkém objevují tady. V podstatě je škoa hlavně slabšího začátku, zdlouhavé scény s rodeem a nevýrazného Harrisona. Jinak to ale bylo celkem dobré. 7/10
a.k.a. I tre spietati, Gunfight at High Noon, The Pitiless Three, Sons of Vengeance, The Three Ruthless Ones
Režie: Joaquín Luis Romero Marchent
Hrají: Richard Harrison, Claudio Undari, Gloria Milland, Miguel Palenzuela, Fernando Sancho, Francisco Sanz, Gloria Osuna, Luis Induni, José Manuel Martín, Aldo Sambrell, José Truchado
Hudba: Riz Ortolani
Španělsko / Itálie 1963

Žádné komentáře:

Okomentovat