pondělí 8. června 2020

TROPPO RISCHIO PER UN UOMO SOLO (1973)

Gemma tentokrát jako profesionální sportovec a ani jednou nevystřelí.
Ani nevím, jestli to zařazovat jako poliziottesco, a asi nebudu, protože se to odehrává v Londýně. Žádné fiaty s nápisem polizia, žádná sicilská mafie, jen zamotaný příběh, který začíná celkem nenápadně. Závodník formule Giuliano Gemma se sejde se svou přítelkyní Nieves Navarro. Během večírku v jejím bytě mu kdosi nakape drogy do pití, a následně je odvezen podezřelým teploušem v jeho růžovém VW Broukovi domů. Když se probudí, je Nieves mrtvá (spoiler?) a on hlavní podezřelý. Musí vypátrat, co se stalo, proč byla jeho přítelkyně zabita a on obviněn.
Začátek je docela zdlouhavý, hlavně co se týče milostných scén Gemmy a Navarro, ke kterým hraje příšerná kolovrátková hudba. Pak se konečně začne něco dít... ale pořád mě to nějak nevzalo. Gemma mě tu nějak nebavil, to už mě víc zajímal jeho italský kámoš Venantino Venantini, jenže ten hraje přiblblou komickou postavu, doprovázenou další strašnou komickou melodií, a jeho eskapády jsou spíš trapné. Postav je hodně, problém se zorientovat, kdo je kdo, a proč je v čem namočen. Padouši taky nikterak zajímaví, sice je tu pár známých tváří (Nello Pazzafini, Giovanni Cianfriglia nebo i Riccardo Pizzuti), ale ti hlavní nic moc. Aspoň je tu pár dobrých autohoniček, sem tam nějaká kočka, nebo rovnou dvě (do tohoto filmu jsem netušil, že Christa Linder měla dvojče), ale vesměs je t fádní, zdlouhavé a nijak extra to nezaujme. Ani nevím, co víc psát. 5,5/10
a.k.a. The Magnificent Dare Devil
Režie: Luciano Ercoli
Hrají: Giuliano Gemma, Venantino Venantini, Michael Forest, Glauco Onorato, Stella Carnacina, Nieves Navarro, Mario Erpichini, Christa Linder, Hansi Linder, Giovanni Cianfriglia, Giancarlo Zanetti, Carlo Gentilli, Riccardo Pizzuti, Nello Pazzafini, Omero Capanna
Hudba: Giampaolo Chiti
Itálie 1973

7 komentářů:

  1. Tak Ercoliho po příšerném La morte accarezza a mezzanotte nemůžu ani cítit (jediná věc, která tam byla fajn, byla skvělá Nieves Navaro v roli Valentiny) - i když je pravda, že po Le foto proibite zase u mě stoupnul v ceně.
    Jinak dobrá recenze, díky níž platí Ercoli + zdlouhavé = pomalu nekoukatelné.
    P. S. Proč mám furt pocit, že jak uvidím něco s Gemmou, tak tam bude i Navarro?

    OdpovědětVymazat
  2. Mně se Death Walks at Midnight celkem líbilo. Děj sice nedává zbla smyslu, ale povětšinou to byla zábava, závěrečnej twist byl celkem nečekanej a Luciano Rossi tam stojí za to. A chtěl bych víc giallo hrdinek jako je Valentina! Bohužel italské publikum vyžadovalo submisivní nanynky.
    Nieves je často, častěji než Ida Galli, kterou mám s Gemmou spojenou asi nejvíc. Ale nakonec spolu asi hráli jen párkrát. Vybavím si vlastně jen tři filmy teď z hlavy.

    OdpovědětVymazat
  3. Já nevím, závěrečný twist mě nepřekvapil a Rossi se mi taky nelíbil (ve chvílích, kdy se nesmál, byl ale super). Navíc je to blbě natočený a děj nesmyslný ( Gastaldi dělá překombinovaný zápletky, ale tohle je odfláklý). Ale Valentina je úžasná!
    No, že by si italské publikum žádalo zrovna giallo hrdinky submisivní se mi moc nezdá (jinde nejdou pro ránu daleko). Pokud nebyly zacíleny na nějakou úzkou skupinu diváků, ale to jsou marketingové triky spíše pro 21. století. Jestli to nebylo spíše kvůli (mnou proklínanými) italskými producenty, protože viděli rovnici: submisivní hrdinka = padne kvůli ochraně chlapovi do náruče = nahota = více prachů.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně to přišlo natočený pěkně, ale s dějem souhlasím, ten byl slabší.

    Většina giallo hrdinek právě čeká trpělivě na to, až ji hrdina zachrání. Nejtypičtěji Fenech v prakticky čemkoli, ale i Kendall v Ptákovi s křišťálovým peřím, Strindberg v.. prakticky čemkoli, Bouchet v La dama rossa, Lassander v Le foto proibite... Hrdinek, co si poradí samy, je fakt málo. A nejde jen o nahotu, ale o zastydlé machistické (a často i věkově nedospělé) obecenstvo těchto filmů, které se vidělo v hrdinech, nadchlapácích, kterým submisivní hrdinky skáčou samy do postele a oni je můžou hrdinně zachraňovat ze spárů zla.

    OdpovědětVymazat
  5. Určitě v tom budou hrát roli náctiletí diváci - moje rovnice díky tomu bude fungovat i bez nahoty:). Ale když si vezmu, jak byli italští tvůrci nápadití, tak by mě překvapilo, kdyby tenhle prototyp zastávali bez jakéhokoliv tlaku ze strany producentů (kteří viděli v těch zmíněných typech slušný výdělečný potenciál).
    P. S. Proč mám takový pocit, že spolu souhlasíme, jenom se vyjadřujeme každý jinak?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tyhle filmy nebyly pod ničím jiným než pod tlakem producentů ;) Všechno bylo zaměřeno na komerční stránku, pokud se film povedl, byl to spíš bonus než cíl ;)

      Vymazat
  6. O to více je obdivuhodné, kolik se jich povedlo...

    OdpovědětVymazat