čtvrtek 16. dubna 2020

HRDINOVÉ ITALSKÝCH ŽÁNROVÝCH FILMŮ I

Když už jsem tu před pár lety udělal souhrn hereček, které nebyly políbeny westernem, ale hrály v mnoha jiných italských žánrovkách, byla by ostuda nezmínit se i o hercích, které sice na západě moc nenajdete, ale v jiných žánrech se chápali koltu či samopalu se stejnou lehkostí, s jakou Franco Nero či Anthony Steffen sedali na koně. Tohle je první část s herci 60. a 70. let. Ještě někdy přibude přehled osmdesátkových italských Arnoldů, Sylvestrů a Chucků.

MAURIZIO MERLI (1940-1989)

Naprosstá ikona policejního žánru, která ale mimo jeho hranice nezabrousila. Hrát Maurizio začal už v šedesátých letech, k větším rolím se dostal ale až v sedmdesátkách. Průlom ale zaznamenal až film Krutý Řím (1975), který sice byl psán pro Franca Nera, ten ale neměl čas. Proto se narychlo našel herec, který ho vzhledem připomínal. Příběh připomínající vzestip je slávě Terence Hilla, ten si ale brzy našel svou vlastní cestičku. Maurizio Merli se oproti tomu zahrabal do dalších a dalších filmů, v nichž hrál drsného policajta. Moc mu nepomohlo, že se brzy začal mluvit sám, pět let chrlil jeden film za druhým, kdy z policejní produkce vybočily snad jen výjimky typu westernu Mannaja, a pak, jak upadl žánr poliziotteschi, naprosto upadla i kariéra herce Merliho. Smutný příběh završila předčasná smrt na infarkt ve 49 letech.
Významné filmy: Krutý Řím, Roma a mano armata, Il cinico, l'infame, il violento, Na plný plyn
Významní režiséři, s kterými spolupracoval: Umberto Lenzi, Stelvio Massi

JEAN SOREL (1934)

Francouzský herec elegantního vzhledu se ve filmech začal objevovat na konci padesátých let, přičemž zdá se, že s Itálií spolupracoval již od počátku kariéry. Objevoval se především v uměleckých filmech Viscontiho či Bunuela, roku 1968 si ale zahrál ve dvou raných giallech, což byl žánr, v kterém se v Itálii prosadil asi nejvíce. Ve filmu Il dolce corpo di Deborah si zahrál s Carroll Bakerovou, s níž se sešel opět ve filmu Paranoia (1970) ve Fulciho Una sull'altra s Marisou Mell, u téhož režiséra si zahál i v Una lucertola con la pelle di donna (1971), tentokrát s Florindou Bolkanovou. Zahrál si i hrdinu zvláštního gialla Krátká noc skleněných panenek (1971), které se odehrává v Praze. Z jiných žánrů se objevil třeba v krimi policie se dívá (1973) s Enricem Mariou Salernem. Ve druhé polovině 70. let se ale přesunul zpět do Francie a jeho účast na italských filmech už byla celkem ojedinělá. Mihl se ale třeba v Ďáblově pokušení (1991) s Budem Spencerem.
Významné filmy: Il dolce corpo di Deborah, Una lucertola con la pelle di donna, Krátká noc skleněných panenek
Významní režiséři, s kterými spolupracoval:Lucio Fulci

LUC MERENDA (1943)

Francouzský herec se naroidl roku 1943. Drtivou většinu kariéry strávil ale v Itálii. Nejdříve se živil jako model, odtud byl už jen krůček do světa filmu. Poprvé se objevil ve filmu roku 1970 a hned jako jeden z představitelů francouzského konkurenta Jamese Bonda, agenta OSS 117. Následně zahájil kariéru sestávající především z filmů žánru poliziotteschi a gialla, ale hrál ve filmech všeho druhu. Do policejních filmů vstoupil roku 1973 filmem Sergia Martina The Violent Professionals, následně hrál jak u tohoto režiséra, tak u jednoho z nejproslulejších režisérů žánru, Fernanda Di Lea (Shoot First, Die Later, 1974, Kidnap Syndicate, 1975). U Sergia Martina si zahráli v giallu Torso (1973), téhož roku stihl i western Říkali mu Ámen a horor Jeptišky od sv. Archanděla. Zahrál si i v různých komediích (třeba Báječný Fantozzi nebo Cattivi Pensieri nebo Il ficcanaso, oba s Edwige Fenech). Jak ale žánrový italský film vyhasínal, vyhasínala i jeho kariéra. Koncem osmdesátých let ji pověsil na hřebík a stal se starožitníkem. Z "důchodu" ho, stejně jako Edwige Fenech, roku 2007 projednou vytáhl Eli Roth pro svůj film Hostel II.
Významné filmy: The Violent Professionals, Torso, Kidnap Syndicate
Významní režiséři, s kterými pracoval: Sergio Martino, Fernando Di Leo, Stelvio Massi

CLAUDIO CASSINELLI (1947-1985)

Claudio Cassinelli se s westernem bohužel v kariéře nesetkal vůbec, ale asi by do nich ani neseděl. Vedle Merliho a Merendy působil v rolích policejních komisařů spíše jako úřednický typ, o to tvrději ale dokázal zaútočit. Přesto, že se objevoval ve filmechu už v 60. letech, pořádně kariéru zahájil až roku 1973, ky se objevil v dramatu Alonzanfán s Marcellem Mastroiannim. Následně vstoupil do vod béčkovějších filmů a roku 1974 se objevil hned ve dvou poliziotteschi a dvou hororech. Jeden z poliziotteschi filmů, La polizia chiede aiuto, byl navíc částečně i giallo. Stejně tak film Sergia Martina z roku 1975 Morte sospetta di una minorenne. S Martinem následně Cassinelli spolupracoval často, i když spíše v dobrodružnějších filmech - setkal se s Ursulou Andress v Kanibalech 2 (1978), s Barbarou bach v Řece velkého krokodýla i Ostrovu rybích mužů (oba 1979), zahrál si v giallu Assassinio al cimitero etrusco (1982) a nakonec i v pro Cassinelliho nešťastném filmu Paco - stroj smrti (1986), při jehož natáčení v Arizoně se stal obětí leteckého neštěstí. Škoda.
Významné filmy: La polizia chiede aiuto, Vrah a polda (1976), Morte sospetta di una minorenne
Významní režiséři, s nimiž pracoval: Sergio Martino

MARC POREL (1949-1983)

Marc Porel pocházel ze Švýcarska a objevoval se pravidelně ve filmech jak ve Francii, tak v Itálii. Zaznamenat jsme ho mohli jako jednoho ze synů Jeana Gabina v Sicilském klanu (1969), s ním si zahrál i v Heroinu (1970). V Itálii se objevil asi nejvýrazněji ve dvou giallech Lucia Fulciho, Muka neviňátek (1972) a Zvuky temna (1977). V žánru poliziotteschi se objevil třeba ve filmu s Rayem Lovelockem Uomini si nasce, poliziotti si muore (1976) Ruggera Deodata nebo v Tony Arzentovi (1974) s Alainem Delonem. Bohužel, kromě slávy přinesla Porelovi úspěšná kariéra i stinné stránky, a to drogovou závislost, která přispěla i k jeho předčasné smrti.
Významné filmy: Muka neviňátek, Zvuky temna
Významní režiséři: Lucio Fulci

JOHN RICHARDSON (1934-2021)

Britský herec byl jednou z hvězd studia Hammer, kde se před kamerami sešel nejen s jeho největšími hvězdami (Christopher Lee, Peter Cushing, Raquel Welch, Ursula Andress), ale i s Olgou Schoberovou. Zároveň ale hrál i v Itálii, poprvé už roku 1960 v Masce démona (1960) Maria Bavy, neunikl spaghetti westernům (např. John the Bastard nebo Execution, oba z roku 1968), po roce 1970 se přenesl především na jih Evropy a začal hrát v giallech či jiných žánrech. U Sergia Martina si zahrál v Torsu (1973), s Edwige Fenech se objevil v Secrets of a Call Girl (1973), hrdinu ztvárnil v giallu Eyeball (1975), posledním jeho žánrovým filmem byl film Murder Obsession z roku 1981. U nás jsme ho mohli vidět v komedii Kachna na pomerančích (1975), kde se objevil vedle Uga Tognazziho, Monicy Vitti či Barbary Bouchet. V osmdesátých letech se ze světa filmu stáhl a objevil se před kamerami už jen výjimečně.
Významné filmy: Maska démona, Torso

LOU CASTEL (1943)

I přes světlý zevnějšek Lou Castel pochází z Kolumbie. V Itálii začal hrát především v uměleckých filmech, párkrát se ale podíval i do spaghetti westernu. Nejproslulejší rolí je určitě Nino v Kulce pro generála (1966), dále si zahrál ve filmech Vymahač (1967) Carla Lizzaniho a Matalo (1970). Objevil se s Olgou Schoberovou v historickém filmu Lucrezia (1968), u Umberta Lenziho si zahrál v giallech Orgasmo (1969) a Paranoia (1970), v obou s Carroll Bakerovou. V sedmdesátých letech se objevil i v několika kriminálních filmech, pak se ale opět vydal spíše cestou uměleckých produkcí.
Významné filmy: Kulka pro generála, Orgasmo

ROGER BROWNE (1930)

Americký herec, který většinu kariéry rovněž strávil v Itálii. Začal už počátkem šedesátých let v sandálových filmech, následovaly špionážní filmy (u nás vyšel film Špioni milují květiny (1966) Umberta Lenziho), superhrdinské filmy (The Fantastic Argoman, 1967) a dobrodružství všeho druhu (debut Edwige Fenech Samoa, Queen of the Jungle, 1968). V 70. letech se jako herec objevoval v čím dál horších filmech (Emanuelle in America, 1977, Heroin v ženském táboře, 1973), zato se jeho hlas ve spoustě žánrových filmů objevoval v dabingu - namluvil do angličtiny Terence Hilla v Pravé a levé ruce ďábla i Gianniho Garka v několika dílech Sartany. Roku 1980 se vrátil do USA, kde začal pracovat ve zdravotnictví.
Významné filmy: The Fantastic Argoman

4 komentáře:

  1. Super přehled. Mám tyhle pány hodně rád a jsem rád že o nich někdo u nás něco napíše. Sláva tobě!:-)

    OdpovědětVymazat
  2. A taky bys mohl zase po delší době něco napsat ;)

    OdpovědětVymazat