O
Creedence Clearwater Revival už jsem chtěl psát dlouho, ale nějak jsem se nikdy nedobral k něčemu určitému. Na paškál jsem si chtěl vzít buď jejich debutovou desku, nebo
Willy and the Poor Boys. Nakonec jsem zvolil tuhle - jako jedinou ji mám na vinylu, takže proč ne?
Přestože skupina vznikla v Kalifornii, je spjata s prostředím amerického jihu, které často vykresluje ve svých písních, přičemž kořeny hledala v blues i v rock'n'rollu. U nás nikdy nijak extra proslulá nebyla, ale ve své době byla jednou z nejslavnějších rockových kapel v Americe. I sám Dude měl v autě pásky s Creedence, a to právě s písněmi z tohoto alba.
Mezi lety 1967 a 1972 tak
Creedence pod vedením především zpěváka a kytaristy
Johna Fogertyho udělali celkem díru do světa a vydali sedm alb, která v podstatě chrlili jedno za druhým.
Fogerty skládal, nebo aranžoval bluesové či jiné klasiky. Ostatní členové, kytarista
Tom Fogerty, Johnův bratr, baskytarista
Stu Cook a bubeník
Doug Clifford, ale měli vlastní ambice a s mladším
Johnem příliš nevycházeli. V roce 1971 tak skupinu opustil
Tom Fogerty, Cook a
Clifford získali převahu a na další desku prosadili vlastní tvorbu, kterou ale John odmítl zpívat. Po vydání alba
Mardi Gras se tak skupina rozpadla. Vlivem špatné smlouvy s firmou Fantasy řízenou
Saulem Zaentzem (mj. producent
Formanových amerických filmů) také
Fogerty přišel o práva k vlastním písním a nemá je dodnes. Od 90. let vystupují Cook a Clifford s kapelou
Creedence Clearwater Revisited, k nelibosti Fogertyho, po světě cestuje i britský revival
Creedence Clearwater Revived, který několikrát hrál i u nás. (Nalít jsem na to a byl jsem na nich. Ne, že by hráli špatně, ale pořád je to tribute band.)
Cosmo's Factory je v pořadí pátou deskou Creedence. CCR nedělali koncepční alba jako jiné kapely té doby, takže jde o tak trochu obyčejnou sbírku písniček. Kromě
Fogertyho vlastních věcí tu je i pár převzatých, ovšem s typickým zvukem Creedence s
Fogertyho říznou kytarou a charakteristickým hlasem. Fantastické je, že i když jde o páté album vychrlené v řadě (jen za roku 1969 vyšly tři!), není tu znát žádná únava a vyčerpání, to až trochu na následující desce
Pendulum, kterou
Fogerty jako jedinou složil sám.
Desku otvírá řízný sedmiminutový country jam
Ramble Tamble, v němž uslyšíme i pro Creedence netypické piáno. Bluesová
Before You Accuse Me je sice převzatá, ale v této verzi je asi nejznámější. Následuje rychlý rock'n'roll
Travellin' Band a stylově podobná, opět převzatá
Ooby Dooby. První stranu zavírají dvě asi nejznámější věci, které obě zazněly v
Big Lebowski,
Lookin' Out My Window a
Run Through The Jungle. Serem na to, Dude, jdem na bowling.
Druhá strana pokračuje ve stejném stylu jako první, vlastní
Up Around the Bend i převzatá
My Baby Left Me nijak člověka nevyvedou z míry. Následně přichází pomalejší
Who'll Stop the Rain, jakoby tématicky předcházející pozdější asi největší hit skupiny, Have You Ever Seen the Rain, a vrchol desky, jedenáctiminutová
I Heard It Through the Grapevine - což je opět cover. Desku zavírá pomalejší skladba
Long As I Can See the Light.
Jak mám
Creedence rád, asi bych řekl, že alba nebyly tím, v čem byla jejich síla. To hlavní bych asi hledal na koncertech, které ale bohužel nemáme k dispozici, jen ze zvukových nepříliš kvalitních nahrávek, a pak v jednotlivých singlech. Na druhou stranu, narozdíl třeba od stylově naprosto odlišných
Queen, kteří měli na každé desce spoustu hlušiny, u
Creedence takřka každé album působí jako sbírka Greatest Hits. Na
Cosmo's Factory fakt není věc, kterou bych si s chutí neposlechl. Deska sice působí trochu neuspořádaně, ale to je asi její jediné malé mínus.
Žádné komentáře:
Okomentovat