A po Draculovi přichází ten druhý nejklasičtější. Samozřejmě.
FRANKENSTEIN (1931)
Filmy z třicátých let jsou na mě až moc archaické, takže je nedokážu úplně docenit. Tudíž asi z následujících řádek budu působit jako barbar. Je na nich vidět, jak se ještě tvůrci filmovat učili, a to především filmovat zvukový film. Pasáže bez dialogů jsou od němých filmů naučené skvěle, ale jak herci promluví, je to slabší.
Frankenstein je i tak lepší než oba filmy s
Lugosim, které jsem v posledních letech viděl, ale ne zase o tolik. Strnulost, absence hudby, věčný šum a topornost herců mi tentokrát nevadily ani tolik, jako uspěchanost a nepromyšlenost scénáře. Scenáristé prostě vzali námětek "vědec ukradne těla, sestaví umělého člověka, oživí ho, je to vraždící monstrum, které zdrhne", a to je všechno, co udělali.
Frankenstein hned na začátku sice svůj projekt tají, ale sotva za ním přijdou jeho snoubenka, přítel a učitel, hned jim to ukáže... a všichni ho kryjí a pomáhají mu! Frankenstein je chvíli šílený vědec a chvíli hrdina. Stejně tak monstrum je chvíli zvíře, které neví, co vlastně dělá, a chvíli vraždící stvůra. Máme tu seladona s knírkem, od kterého jsem čekal, že to bude ten, co se obrátí proti svému příteli a na konci odejde s dívkou, ale je to jen pasivní a dost zbytečná postava.
Pár působivých scén tak ve výsledku moc nezachrání dojem, který na mě film měl. Ano, v rámci žánru je to jeden z nejdůležitějších filmů, navíc se tu poprvé objevuje (i když v němé roli)
Boris Karloff, ale verze s
Cushingem a Leem je o dost výš.
6/10
PS.
Colin Clive vypadá úplně jako
Sean Connery.
Režie: James Whale
Hrají: Colin Clive, Boris Karloff a další
USA 1931
Žádné komentáře:
Okomentovat