Howardova literárního Conana jsem nikdy nečetl, stejně jako komiksy, kterých je tradičně hned několik řad a verzí. Tudíž nějakou představu, jaký asi Barbar Conan bude, jsem měl, ale přesně jsem nevěděl, oč půjde. Ono je to jedno, snad s výjimkou poměrně drsného násilí (usekané hlavy, proudy krve) a překvapivě otevřené erotiky (naštěstí je tu těchhle scén málo) mě to vlastně v ničem nepřekvapilo.
Na začátku banda nájezdníků vyhladí vesnici lidí, kteří věří v podzemního boha Kroma a dokáží zpracovávat železo. Přežijí jen děti, které jsou odvlečeny do otroctví. Conan, syn náčelníka, je trénován jako zápasník, po mnoha vyhraných zápasech a učení na východě od Číňanů je však svým pánem propuštěn. Okamžitě se vydává po pomstě za smrt svých rodičů. Na cestě za podivným hadím náboženstvím, které vede Darth Vader (lépe řečeno jeho hlas), potkává různé lidi i nelidi a stávají se mu různé příhody...
Arnold je v hlavní roli super, Sice nehraje, ale to nikdo nečeká. Jako ztělesnění barbarského válečníka je ideální, stejně jako chladný vraždící robot (nebo jako John Matrix, ale to je jiná kapitola). Jenže v první polovině je, ač Conan prochází celým dějem, v centru je v každé scéně nějaký jeho spoluhráč. Když se setká se svou životní láskou odvážnou lupičkou, je v centru dění ona. Ve scéně krádeže drahokamu je v centru dění obrovský had. U krále je v centru dění Max Von Sydow (není divu). Při setkání s čarodějem, který je kupodivu vypravěčem příběhu, ač okrajová postava, je v centru dění spíše Mako. A samozřejmě, James Earl Jones ve společných scénách taky ovládá prostor. Arnold se tak do centra dostává až ve druhé, akčnější půlce. Tam je ale super. Moc dalších herců, kterým byste uvěřili, že rozsekají armádu protivníka, není. Kromě Buda Spencera a Chucka Norrise, samozřejmě, ale s Arnoldem tu přece jen je i trochu napětí.
Jinak Conan nemá zrovna mozek a do všeho ho táhne buď někdo jiný, nebo
se do situace dostane skrze zajetí. V podstatě kromě odhodlání k pomstě
nevyvíjí žádnou činnost. Kdyby se s pár lidmi náhodně nesetkal, asi by
bloudil a hledal pořá dál a dál. Pak je tu ta sexuální scéna s
čarodějnicí. Kdyby mě někde ve smrdutý díře začala
svádět čistě umytá a oblečená sexy kráska, asi by mě napadlo, že tu něco
nehraje. Conana ne, tak dostaneme klišovitou scénu, kde se žena v půlce
aktu změní v příšeru.
Ani s ostatními herci nejsem nějak extra spokojen. James Earl Jones na začátku až moc kulí oči. Sandahl Bergman nebyla nějak extra pohledná (a přesto právě ona téhož roku převzala roli Haggardovy Ayeshy ve filmu She - po Ursule Andressové či Olze Schoberové z předchozích verzí!). Mako tu hraje, stejně jako u Chucka, jen komického asijského čaroděje. V MASHi ukázal, že umí víc. Max Von Sydow je tu strašně málo.
SPOILER Jones se umí přeměnit na hada, ale to udělá jen jednou naprosto mimo děj a v závěru to nehraje roli. KONEC SPOILERU
Conan není špatný film, ale je na něm vidět moc ambicí, které ho trochu srážejí dolů. Nevadí mi, že se to bere vážně, v tomhle případě to s nadsázkou dělat ani nešlo, ale snaží se to působit jako obrovská osudová sága s mytologickým přesahem... a nefunguje to. Co funguje, jsou španělské exteriéry (kde se proháněl Clint, prohání se Arnold, akorát s mečem), najdeme tu i pár starých špagetových známých v miniroličkách (Arnoldova vlastníka na začátku hraje Luis Barboo a mám pocit, že ve finále se mihne Aldo Sambrell). Poledourisova přepjatě dramatická hudba je na poslech dobrá, ale jen podtrhuje tu grandióznost, kterou snad dokonce Milius oproti Stoneovu scénáři ještě zkrouhnul. Na druhou stranu je to přesně ta velkolepost, která čiší snad ze všeho, co kdy dělal Dino De Laurentiis. 7/10
a.k.a. Barbar Conan
Režie: John Milius
Hrají: Arnold Schwarzenegger, James Earl Jones, Sandahl Bergman, Max Von Sydow, Ben Davidson, Cassandra Gava, Gerry Lopez, Mako, Valérie Quennessen, William Smith, Luis Barboo, Sven Ole Thorsen, Nadiuska, Jorge Sanz
Hudba: Basil Poledouris
Velice volně podle knih a povídek Roberta Ervina Howarda a dalších
Scénář: Oliver Stone, John Milius
USA 1982
Film z mé top 5. Každý rok se musím podívat alespoň dvakrát. Pěkný článek.
OdpovědětVymazatMám tenhle film rád, ale s R. E. Howardem toho má společného asi jako Pierre Brice s Mayem. Jména postav, prostředí, akci, dobrodružství. Literární Conan není tupý válečník. Naopak, je velmi inteligentní, lstivý a světaznalý. Ve filmu se to pokusili znázornit jen vypravěčskou zmínkou o tom, že studoval. Film je dobrej, výpravnej, krásně se na něj kouká, to já rád, ale hlavní hrdina se mohl klidně jmenovat úplně jinak, protože s předlohou kromě barbarství nic společného nemá. Howardův Conan vznikal jako brakové povídky, fantasy rodokapsy, ale byly velmi úspěšné. V 60. a 70. letech došlo ke Conanovu znovuobjevení a následně zfilmování. Z comicsů si sežeň Dceru Pána mrazu.
OdpovědětVymazat