Správně by mělo v názvu stát Výběr - Výběr, ale to by přece jen nevypadalo tak dobře. Po zákazu činnosti Pražského výběru v roce 1983 se jednotliví hudebníci byli částečně nuceni rozejít, byť v kontaktu zůstali. Po marném čekání, zda se činnost nebude moci obnovit, se každý pustil do vlastní tvorby - Michal Pavlíček založil skupinu Stromboli, Michael Kocáb se věnoval především filmové hudbě, byť v ní často z Výběru čerpal. Vilém Čok hrál se skupinou Moped a Jiří Hrubeš emigroval do Anglie. Roku 1986 mohl PV obnovit činnost, ovšem pod názvem Výběr. Namísto Jiřího Hrubeše byl jako bubeník přijat fanoušek skupiny Klaudius Kryšpín, roku 1987 pak vyšla druhá deska s názvem Výběr.
Posun od nespoutaných počátků osmdesátých let je znát. Pryč je novovlnné třeštění, pryč je absolutní sehranost, víc tu prostupují jako vůdčí osobnosti Pavlíček a Kocáb, kdy zvláště Kocáb nabírá trochu vrchu. Neznamená to v žádném případě, že je deska špatná. Jen člověk, který by si obě desky poslechl, by možná usoudil, že to jsou dvě různé kapely. Schizofrenní situace je podpořená tím, že původní Straka v hrsti vyšla oficiálně až roku 1988, čili rok po Výběru! Ovšem všichni fanoušci ji dávno znali z nelegálních kopií na páskách.
Výběr na mě vždycky působil jako tak trochu koncepční deska o různých špatných vlastnostech. Nasvědčují tomu už názvy písní - úvodní Tatrman o pochybovačích a mindrácích, dále Člověk bez talentu o podprůměrných jedincích dostávajících se nahoru díky penězům, intrikám a klientelismu, Papíry straší o lenosti, Sbal si to svý ráno o rozchodu s hašteřivou partnerkou, Hrály dudy o prostituci, Smolař o neschopnosti a fňukání, Chvastoun (netřeba popisovat) a Snaživec o prospěchářství a špiclování. Z toho se vymyká Tyhle řeči znám, která je spíše naopak o odhodlání a vzdoru, čili tvoří celkem protiklad vůči předchozímu Smolaři.
Texty tentokrát už nepsal František Ringo Čech, ale většinou hudebníci sami - ve většině Kocáb, který podepsal i dvě skladby sám (Tatrman a Snaživec), jinak se podíleli i Pavlíček a Čok, k textu Chvastouna přispěl i Kryšpín, Tyhle řeči znám napsal manažer Výběru Josef Novotný. Hudebně většinu skladeb složili rovněž Kocáb i Pavlíček dohromady. Kocáb sám ty dvě, které i sám otextoval, Pavlíček sám Chvastouna a Tyhle řeči znám, na hudbě k Papíry straší a Sbal si to svý ráno se podílel i Čok.
Lásku si koupíš ale běda, když si chceš koupit nadání
Mezi moje oblíbené na této desce patří Chvastoun, Snaživec a především geniální Člověk bez talentu. Celkem můžu Tatrmana, Sbal si to svý ráno a Smolaře. Za nejslabší kousek považuji Papíry straší, už proto, že skupina z nějakého důvodu svému novému bubeníkovi příliš nevěřila a zvláště v této skladbě jsou použity automatické bicí. Ale celkově ji nemusím - navíc jsem byl svědkem vystoupení, kde ji s Výběrem zpívala cáklá Jana Kratochvílová v podivné masce a s obří plyšovou pumou na zádech, což byla katastrofa.
Straku v hrsti miluju a považuju ji za jednu z nejlepších, ne-li nejlepší českou desku vůbec. Výběr zase tolik rád nemám. Obsahuje hodně kvalitní hudby, ale působí na mě už o dost temněji, trochu ublíženě, a až moc heavy. Zajímalo by mě, jak by druhá deska Výběru vypadala, kdyby nebylo zákazu.
Žádné komentáře:
Okomentovat