EDICE DÁLKY

V poslední době se spíš zajímám o čtivo a na filmy se nějak nedívám, takže když tu v dohledné době něco přibude, asi to bude spíš o knížkách než o filmu. Samozřejmě nemůžete čekat, že bych tu psal o knihách Michala Viewegha nebo Patrika Hartla, ty jsem nečetl, nečtu, nikdy číst nebudu. Stejně tak tady nebudu psát o Cirkusu Humberto Eduarda Basse, kdybych se do něj čirou náhodou pustil (a to hrozí spíš). Nejvíc mě teď zajímají dobrodružné knížky, to, na čem jsem vyrůstal a na čem vyrůstaly generace přede mnou. A to sem jednoznačně patří.

Těsně po revoluci se vyvalila halda vydání všeho možného, co milovali děti vyrůstající od 30. let dál, a to, co tu vycházet nemohlo vůbec. Takže se na trh vyvalily foglarovky, mayovky, všechny možné dobrodružné knihy, sci-fi, fantasy a k tomu samozřejmě komiksy. Řada nakladatelství taky brzo zkrachovala, některá se ale drží dodnes. Třeba Paseka vydala na počátku 90. let komplet Tarzana a přežila. Magnet Press nepřežil, i když se tak nějaká společnost na Slovensku jmenuje. (Nebo je to ta samá?) Ten Tarzana taky vydával, pro změnu v sešitech. A krom toho v sešitech vycházela řada dobrodružných knih nazvaná Dálky.

Na tyhle sešitky jsem narážel už jako dítě v knihovně, později jsem jich pět dostal k Vánocům, i když bohužel už ne v tom správném věku, takže jsem jako dítě přečetl snad jen Mayovu Ohnivou pušku (kterou mám), a později Fikerovu Stráž na psí skále. Co mě tam bavilo ale hlavně, byly komiksové přílohy. Kromě románu se totiž do sešitu často vešly i komiksy ze 60. a 70. let od tvůrců jako byl Miloš Novák nebo Jozef Schek, často se scénáři Svatopluka Hrnčíře.

 

Nejbohatší na komiksy je hned první Ohnivá puška, kterou i mám. Obsahuje komiksové zpracování románu Srub u zlatho klíče, který jsem nečetl, tento komiks však vícekrát. Prima dobrodružný příběh o dvou klucích v divočině. Zvláštní je, že v některé ze sebraných Velkých knih komiksů vyšel Srub barevně a s jiným rozřazením políček (jen čtyři řádky na stránku - zde jich je pět). Následuje kratší Ocelová hrobka dle Otakara Batličky kreslená Bohumilem Konečným. Škoda jen třístránkového rozsahu, takhle je to strašně zkratkovité. Žádné napětí se nekoná a bravurní kresba zaniká. Následuje rovněž třístránkový Zajatec o boji bělochů a Indiánů, kreslený opět Schekem, opět moc zkratkovitý příběh. Zakončuje to opět Schekův a Hrnčířův Poklad v bílém údolí, na svých pět stránek je to tentokrát akorát. Román a obálku jinak dělal Burian.

Druhým sešitem je Hartovo Tajemství umrlčí rokle, které jsem nevím proč nečetl, a které žádný komiks nemá. Ilustroval Burian. Třetí Znamení šíleného střelce od Curwooda nemám, asi rovněž bez komiksu. Jako čtvrté vyšlo Dobrodružství v džungli od Zane Greye, taky nemám, je tam první díl Kapitána Nema. Pátý sešit Jednooký Joe (May) jsem měl půjčený z knihovny, jestli jsem to četl, netuším. Nemo je tam dokončen. (Ilustrace asi taky Burian.) Šestkou byl Klekí Petra, bílý otec Apačů, evergreen všech antikvariátů, mám ho i v polici. Nikdy jsem to nečetl. Napsal to Jaroslav Moravec, což snad byl ten druhý od Toužimského? Příloha není. Ilustrace Burian.

Sedmičku jsem četl určitě, je to Fikerova Stráž na psí skále, s přílohou komiksu Tři kluci a madona od Hrnčíře a Nováka. Kniha je western na hranici parodie. Viz zde oblíbená pasáž z finále:

Ernest Malt vytřeštil oči. Quinn Rackham pohlédl na svou zbraň a ve tváři se mu objevilo zděšení. Kolt přece nikdy neselže. Kolt je nejspolehlivější zbraní ze všech. Jenže Rackhamův kolt byl prázdný!

Tři kluci a madona je opět povídka ve stylu Pokladu v bílém údolí. Knihu ilustroval Gustav Krum.

Vida, mám i osmičku. Curwood a jeho Psanci z Bobří zátoky. To jsem taky nečetl a na konci je komiks, který rovněž neznám. Vesnice ve vzduchu podle Julese Verna, kreslil Miroslav Havlíček. Komiks je kupodivu naležato a text v bublinách je tištěný. Román ilustroval opět Burian, aleříkám si, zda některé pérovky nejsou převzaty spíše od Jiřího Wowka?

No a dál z Dálek nemám nic. Do sešitu č. 18 se točí stále autoři Curwood, Fiker, Grey, objeví se i Hrnčíř nebo další německý westernový klasik Friedrich Gerstäcker. Sešitem č. 16 je Nobody, muž z neznáma od Roberta Krafta, což za chvíli uvidíme, není naposled, co se Nobody objevil. Sešity 19-23 jsou pak dvě Mayovky, Poklad ve Stříbrném jezeře a Poklad Inků, no a pak následovalo dvanáct Nobodyů v řadě. A nakonec sérii završilo pět Salgariho Sandokanů. Kompletní přehled najdete zde. Nemám tušení, jestli v těch dalších svazcích jsou nějaké přílohy nebo ne.

 

Kromě Dálek ještě Magnet Press vydával v sešitech Tarzana. Mám jeden velice potrhaný sešit s názvem Tarzan a Poklad Oparu, s ilustracemi Wowka a obálkou Buriana. Co mě však štve, je, že zatímco u Dálek vyšel vždy jeden román v jednom sešitu, nebo byl rozdělen do dvou či tří, ale Tarzan vycházel na pokračování. V jednom sešitu bylo dokončení přechozího a nedokončený další. Takže na začátku mého sešitu končí Tarzanův syn, a pak je tam Tarzan a Poklad Oparu bez konce. Nemám předchozí a další sešit. To je jak s tím Slovartovským Spider-manem - začne v půlce, skončí v půlce. Kup si další sešit. No, být v roce 1990, kdy to vycházelo, naživu a v tom,věku, kdy jsem tyhle věci hltal, asi bych si to za těch devět korun jednou měsíčně kupoval. Mimochodem tento Tarzan má taky bonus a dost netradiční. Je zde přiložen hromadný dopis Jaroslava Foglara, kterým se obrací na své čtenáře. Je vtipné, jak si v něm Foglar dělá pořádek v poště (posílejte jen to a to, krátce, se známkou nazpátek, žádný telegramy, žádný rozměrný gratulace, knížky zaslaný poštou nepodepíšu, pošlu jenom samolepku, vlepte si). Zajímavé je, že podle jeho informací měly Sebrané spisy JF vycházet na střídačku v Olympii a v Atosu (který asi brzo zkrachoval).

Jinak jsou sešity typické pro svůj žánr. Text ve dvou sloupcích, jak bylo pro sešitovky (možná ještě je, pokud stále vychází) typické.. První sešit byl vydán na hodně nekvalitním papíře, už druhý je ale o dost lepší. I když mám pocit, že Jednooký Joe taky nebyl kvalitou zrovna super. Je fajn, že vždy byly přítomny Burianovy nebo aspoň Krumovy, Novákovy či Wowkovy ilustrace, byť mnohé sešity Tarzana měly ne zrovna povedené obálky malované Milanem Fibigerem. Ostatně údajně i rozměrem k sobě jednotlivé sešity neseděly.

Je docela škoda, že takové edice dnes už nevycházejí. Zájem čtenářů už je někde jinde, takže většina klasik se dá sehnat už jen v antikvariátech. Pokud se nějací vydavatelé rozhodnou něco z těchto klasiků vydat, buď vyjdou jen ty nejznámější kusy, nebo se edice pro nezájem rychle zastaví. Poslední pokus vydat Tarzana komplet byl zastaven po třech svazcích. Z Maye každou chvíli vyjde pouze Vinnetou a možná sem tam něco dalšího. Snad jen Verneovky se celkem rozjely, byť Omega už na ně asi taky rezignovala? Nevím. A uvidíme, kam dojde Albatros s Foglarem.