Tenhle "Muž z..." mi dlouho unikal, ať už proto, že napřed jsem ho dlouho nemohl najít jinak než s dabingem přestárlého vyhuleného Krampola, nebo proto, že jsem sehnal jen letitý TVrip původní, ale zkrácené verze v mikrorozlišení. Pak jsem na něj nějak zapomněl. Takže nepochybuju, že kdybych ho viděl před těmi deseti lety, kdy jsem belmondovky hltal, líbilo by se mi to víc.
Příběh vychází z málo známé knihy Julesa Verna, kterou jsem nečetl (taky kdo může říct, že jich přečetl všech sedmdesát?). Nepochybuji ovšem o tom, že film děj silně upravil. Je přecpaný jednou honičkou za druhou, jedna bláznivá situace následuje za další, převlek stíhá převlek, ovšem narozdíl od předchozího Muže z Ria to všechno nějak postrádá šťávu. Unuděný floutek s příšernou patkou je prostě příliš protivný na to, aby zaujal něčím víc, než tím, že ho hraje Belmondo. Co pak sejde na všech těch krkolomných pádech a zmatených honičkách, když se o hrdinu nebojíme, protože víme, že se mu prostě nemůže nic stát. Je v tom pár povedených scének, vlastně celkem dost, od honičky v tibetském městě přes Ursulin obrácený striptýz a Belmonda coby striptérku, až po honičku na lešení v kozelnickém plášti. Ale všechno to má váhu pouťových atrakcí.
Nepříliš dobře podložený scénář tak zachraňují především herci, od samotného Belmonda, který se může přetrhnout, přes krásnou, byť charakterově nejasnou Ursulu Andress (aneb teď je na něj naštvaná - cvak, teď ho má ráda - cvak, zase se naštve - nikdo neví proč), až po komiky Rocheforta, Préboista, Davida, Hahna či Cowla. Ale musím říct, že mě ten původní dabing celkem zklamal. Jistě, hlasy Brabce, Dítětové, Kopeckého, Lipského, Dítěte, Hanuse či Hrubého se poslouchají moc hezky, jenže nějak mi moc neseděly k postavám, zvláště co se týkalo právě Brabce, Kopeckého a Lipského. Vlastně na mě ten dabing měl trochu zcizující efekt. Čímž neříkám, že bych si někdy radši pustil ten novácký. Ale kdo ví, možná je to tím, že jsem zvyklý na Belmonda, Rocheforta a Préboista v podání Třísky (nebo Krampola či Moravce), Fišera a Brudera. Vzhledem k tomu, že to, tuším, byl u nás první dabovaný Belmondo, předpokládám, že s tím diváci tehdy neměli problém.
Navíc v té původní verzi chyběla scéna (nebyla sama), kde po zhlédnutí po letech dodabované verze není jasné, proč. Pokud tolik vadilo, že popletený profesor v balonu je Rus, mohli v dabingu prostě změnit národnost, a byli by z obliga. V tom filmu nezáleží na tom, že je Rus, ta postava nijak nekomentuje Sovětský svaz ani nic jiného. Jen a jen paranoidní demence československých cenzorů.
Zkrátka, když Muž z v podání Belmonda a de Brocy, tak z Acapulca, nebo z Ria. Hongkong není špatný, rozhodně to není ta nejslabší belmondovka. Je to prostě belmondovský průměr, trochu moc zatížený na popularitu kaskadérských kousků svě hvězdy. 7/10
a.k.a. Muž z Hongkongu
Režie: Philippe de Broca
Hrají: Jean-Paul Belmondo, Ursula Andress, Jean Rochefort, Paul Préboist, Mario David, Jess Hahn, Darry Cowl, Maria Pacome
Hudba: Georges Delerue
Francie / Itálie 1965
Číňanovy trampoty v Číně aneb O život jsem četl. Společné je to, že hlavní hrdina si myslí že přijde o velký kapitál, má sluhu, snoubenku, duchovního rádce, je šíleně znuděný a chce si vzít život, ale nedokáže se zasebevraždit. Proto požádá svého přítele a rádce, aby to zařídil, který s ním uzavře smlouvu. Ještě uzavře životní pojistku ve prospěch snoubenky a toho přítele tuším. Ale pak si to z jistého důvodu rozmyslí a po celé Číně (tedy té východní, do vysokých hor či Tibetu se nedostane) hledá svého přítele, aby smlouvu -o život- zrušil, přičemž prožije mnohá dobrodružství (pěšky, v kočáře, na koních, na lodích, v bedně, atd., tj. letadlo nebo balon tam není), kde život visí na vlásku. Montují se do toho různí zločinci, a také detektivové od pojišťovny - až na ně jsou všechny postavy Číňané (včetně hlavního hrdiny), a popisuje reálie, kulturu, historii, zvyky v Číně. Jinak děj a drobné zápletky jsou úplně odlišné. Román je z první poloviny šíleně nudný, možná i vinou překladu, je z toho cítit, že to psal -z musu- na normostránky, než ze zaujetí. Ale dá se to číst.
OdpovědětVymazatDík, že ses po delší době zase ozval. Tyhle knihy holt mají kouzlo jenom v určitém věku. K těm přečteným se dá vracet, ale dohánět to, co jsem v dětství nestihl, už nemá cenu.
OdpovědětVymazatCo se týče těch normostránek, u Verna taky platí to, že si platil neznámé spisovatele, aby pro něj psali podle jeho pokynů (dost možná i na počet stran). Takže kdo ví, kolik toho skutečně napsal sám. (Taky třeba, co jsem četl, snad Hvězdu jihu ve skutečnosti napsal někdo jiný a Verne ji jen upravil a vydal pod svým jménem.)
Tvůj blog navštěvuji pravidelně, ale nebylo asi moc co komentovat. Mám starý PC a staré prohlížeče, tj. byly problémy s přidáváním komentářů. Až teď jsem zjistil, že to lze v Opeře.
OdpovědětVymazatDodatek: hrdina Kin-Fo ve Verneovce vůbec nenavštíví Hongkong, doma je v Šanghaji, cestuje přes Peking až někam k Velké zdi. Film, i když má odlišný scénář, dodržuje původní myšlenku a záměr, je to dobrá adaptace a komedie.