úterý 15. ledna 2019

GIARRETTIERA COLT (1968)

Bože,co tohle bylo za ptákovinu? Nebo si ze mě někdo dělal kozy?
Začíná to sérií titulků, vysvětlujících, že v 60. letech 19. století probíhala v Mexiku občanská válka, francouzská armáda, Maxmilián, blablabla. Následně vidíme několik Francouzů připoutaných ke křížům, kteří jsou následně zběsilým zjevně nemexickým Mexičanem Walterem Barnesem vyhozeni do vzduchu. K Barnesovi doletí utržená noha, ten ji zhnuseně zahodí.

Co? Moment!

Tenhle film stojí na straně francouzské intervenční armády? Zajímavá změna, ale obyvkle bývala vykreslována tak, aby připomínala německé okupanty. Ale budiž.
V dostavníku jede Nicoletta Machiavelli, vykládá si karty, přičemž máme nádherný pohled do jejího plného dekoltu. Toho si, jak jste již viděli, v tomto filmu užijeme dosytosti. A celková Nicolettina krása je asi jediným pozitivem filmu. Ne tak její herectví, které je příšerné. Úplně slyším pokyny režiséra: "Teď se dívej dopředu. Teď se podívej do strany. Teď se zasměj. Teď se přestaň smát a dívej se dopředu."
Kdyby ovšem nejhorším, co tu uvidíme, bylo neherectví hlavní představitelky, obsazené zjevně pro naprosto jiné důvody, bylo by to ještě fajn. Po titulcích sledujeme dva francouzské špiony, kteří jsou ihned zajati Barnesem. Jiný francouzský špeh je ale propustí. Jak špioni zdrhají, doběhnou dostavník s Nicolettou, ovšem v tom dostavník přepadne a zastaví skutečný padouch filmu, Claudio Camaso zvaný Rudoch, zrzavá paruka, červené pončo, který pro změnu hraje jako utržený ze řetězu. Camaso jednoho zvěda zastřelí a s druhým se nesmyslně dlouho pere, dokud Nicoletta nevytáhne kolt s írou v hlavni ve tvaru srdíčka a nezastřelí Camasova kámoše. Camaso se lekne a uteče.
Střih, přesun do městečka, kde se banda statečných Američanů rozhodla pro zábavu věšet Mexičany. Proč ne. Prvního zachrání Nicoletta, která ihned odchází. Proč, co, kdy, kde, jak? Druhého pověsí, přijede Barnes, střelí kata. Pak zjistí, že oběšenec byl zrádce, tak se postřelenému, stojícímu pevně na nohou, omluví, napije se se šerifem a odjede!

Francouz přijíždí do města, kde se setká se šerifovou dcerou, která se do něj hned zamiluje. Problém je, že do rusovlasé dcerky je rovněž zamilován Camaso.

Já to zkrátím. Celou první půlku filmu nesledujeme nic než Camasa, kterak se snaží dostat šerifovu dceru, přičemž se pere s francouzským vojákem, aniž by mu to dalo práci. Paralelně sledujeme Nicolettu, jak hraje karty, přičemž s sebou táhne kočárek se záhadným obsahem. Nebojte, žádné zbraně - v kočárku je liliput, který Nicolettě napovídá při kartách! Jejímu milému zase napovídá papoušek! Mimochodem nikdo v kartách neprohrává, protože by se zahleděl Nicolettě do výstřihu. Všichni její vyzývavost berou jako hotovou věc, tečka. Nic, co by nás vzrušovalo.
Že je Camaso magor jsem se už zmínil. Aby Barnes nepřišel zkrátka, má koně jménem Kokain a dává mu drogy!

Jak dlouho sledujeme vojáka a dceru, které při různých bitkách, například v kupce sena uprostřed pouště (!) taky div nevypadnou kozy, tak zhruba v polovině filmu nadobro zmizí z děje a objeví se až na konci. Naštěstí. Nicoletta se začne objevovat (a pózovat) trochu víc, ale že by její role dávala moc smyslu, to se taky moc říct nedá. Ale co se divit, smysl tu nedává vůbec nic. Tvůrci se občas snaží o komedii a občas o patos (scéna, kdy Nicoletta jede zachránit za zvuků dramatické hudby svého milého, přičemž se přes obraz promítají záběry, které jsme s ním už viděli), nejde jim ani jedno. Vše je směšné spíš nechtěně.

Například vystoupení dvou sexy blond tanečnic v salonu, které obě totálně kazí a stejně o to vystoupení naprosto nikdo nejeví zájem a tanečnice, která se jednoho muže pokouší svádět, je hrubě odstrčena. Nebo velká přestřelka ve městě, které se hrdinové nezúčastní, přestože ji vyprovokovali, protože právě nastal čas na lásku. Šerif prohlašuje, že má sbírku podvazků. Nicoletta střelí po zvědavci, který chce nakouknout do kočárku, s tím, že by dítě vzbudil.
Člověk má pocit, že ten film provázely tak těžké finanční problémy, že nejen že některé scény byly vystřiženy, ony ani nebyly natočeny. Třeba sledujeme, jak je Camaso napaden svým společníkem. Zatímco slyšíme zvuky bitky, v obraze jsou detaily na nepřítomně zírající Nicolettu a jejího milého. A pak rovnou vidíme, jak Camaso společníka sváže. To, co se natočilo, pak bylo jakž takž sešito dohromady, aby to dávalo nějaký drobný smysl. Ale pořád celkem nahodile. Neztrácejte tímhle vůbec čas. Všechno, co z filmu potřebujete vidět, je tady na screenshotech. 4/10
Takový stín v noci!
a.k.a. Garter Colt
Režie: Gian Rocco
Hrají: Nicoletta Machiavelli, Claudio Camaso, Walter Barnes, Marisa Solinas, Silvana Bacci
Hudba: Giovanni Fusco, Gian Piero Reverberi
Itálie 1968

4 komentáře:

  1. Ne pro každého musí být iracionální forma závadou a ne u každého tvůrce, který ji tvoří, vzniká nechtěně. (Stejně se to má s "nechtěným" humorem.) Nechci už zde nijak oponovat, už jsou tu čtenáři, kteří tenhle blog chápou líp a nebylo by to konstruktivní. Ale pro diváky, byla by škoda nechat se odradit od tolika zajímavých filmů, tohohle včetně. Ať už pro surrealitu, nebo pro nižší náklady. Někdo s tím může rád ztratit i ten čas a jako ztrátu to brát vůbec nemusí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak "chápou líp"? Každý má na věc svůj náhled. Nemyslím, že tu mám čtenáře, kteří by se mnou bezvyhradně ve všem souhlasili, ani to nevyžaduju. My dva se tady asi neshodneme, ale to je normální. Není třeba se kvůli tomu tvářit jako utlačovaná opozice.

      Vymazat
  2. Hele kozy , spaghetti a Claudio Camaso a zase kozy! To mám rád takže se možná juknu :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já taky, ale výsledek... Prakticky nejmíň jsou to ty špagety.

      Vymazat