V druhém zastavení nad filmovými horory se podíváme na snad největší klasiku ze všech.
DRACULA (1931)
Měl bych si tu knihu konečně přečíst. Rok jsem ji měl na nočním stolku, aniž bych ji otevřel. Takhle jsem viděl už vlastně čtvrtou adaptaci, která se od ostatních liší v různých nepatrných detailech. Například:
Harker přijíždí do Transylvánie prodat Draculovi panství Carfax
1922 ano
1931 zde je to Renfield
1958 přijíždí ho rovnou zabít
1970 ČST ano
Draculovy ženy
1922 ne
1931 ano
1958 ne
1970 ano
Cesta na lodi
1922 ano
1931 ano
1958 ne
1970 ne
Postava Renfielda
1922 ano, ale značně omezený prostor
1931 ano, jedna z hlavních
1958 ne
1970 ne
Lucy coby upírka
1922 ne
1931 skoro ne
1958 ano
1970 ano
SPOILER Draculova smrt se v každé verzi liší.
1922 Orlokovi dá napít Mina dobrovolně své krve
1931 zabit kůlem do srdce v rakvi
1958 nestačí se za úsvitu ukrýt a zničí ho sluneční světlo
1970 probodnut dýkou (??)
KONEC SPOILERU
Řekněme, že ve verzích 1922 a 1970 mě nejvíc bavila právě ta pasáž, kdy pomalu zjišťujeme, co je Dracula zač. Od toho, že ve dne o něm není ani vidu ani slechu, přes to, že odmítá zrcadla, libuje si v ponurosti a morbiditě a přitahuje ho krev, libost v divokých vlcích až po objevení Draculovy mrtvoly v rakvi ve sklepení a následný Harkerův útěk a ztrátu paměti.
Browningova verze tohle naprosto popírá tím, že hned na začátku vidíme, že Dracula a jeho ženy vylézají z rakví. Už od začátku víme, že Dracula je upír, a jeho jednání s nervózním Renfieldem je krátké a jasné. Díky přítomnosti šíleného Renfielda je tu ale opodstatněná postava dr. Sewarda, která v jedné z jiných verzí neměla příliš smyslu. Děj se ale po příjezdu do Anglie celkem zacyklí, a zajímavost děje stojí jen na přítomnosti démonického
Lugosiho.
Ten naštěstí dostal více prostoru než
Lee ve verzi 1958 a jeho charismatická přítomnost děj skutečně zvedá. O herectví se nedá mluvit u nikoho, všichni jsou dřevění a směšní, včetně našeho uherského hrdiny, ale
Lugosi jediný zaujme. Renfield jen svým šíleným kukučem a Van Helsing prušáckou přísností a účesem ála Hindenburg, jinak jsou všichni nevýrazní a toporní. Většina filmu, naštěstí nedlouhého, se tak točí kolem přesvědčování Van Helsinga, že Mina se mění v upíra, Harkerova odmítání, Minina měnění názoru podle toho, zda je pod Draculovým vlivem nebo ne, Renfieldova řádění a občasného Draculova zjevení, přičemž tím nejpůsobivějším je asi jeho přímý střet s Van Helsingem.
Co mi celkem chybělo, o to víc, že na to málem došlo, byla pasáž s oživlou Lucy, jejíž role je výrazně upozaděna. Zhruba ve třech čtvrtinách filmu se pak mluví o tom, že vylézá z hrobu a napadá děti, ale pak najednou tato linie zmizí a její likvidace tu chybí. Ovšem dle imdb taato scéna byla ve scénáři, ale buď se netočila, nebo byla úplně vystřižena.
Co se tedy dá pochválit je obrazová stránka s působivými záběry s domalovanými kulisami, klasickým prostředím (i když pásovci ve střední Evropě jsou docela fail) a ikonickými záběry. Přestože Dracula 1931 není ani nejzábavnější, ani nejpropracovanější, ani nejlepší verzí tohoto příběhu, nepochybně má svoje místo v dějinách filmu jako jeden z nejdůležitějších hororů vůbec. A
Bela Lugosi je dost možná nejlepší Dracula vůbec.
6/10
Režie: Tod Browning
Hrají: Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Edward Van Sloan
Podle románu Brama Stokera
USA 1931
Žádné komentáře:
Okomentovat