NORMA BENGELL (1935-2013)
Brazlská herečka se narodila v roce 1935 v Rio de Janeiru. začínala jako modelka, od konce 50. let se začala objevovat v brazilských filmech, ve filmu Os Cafajestes (1962) se jako vůbec první filmová hvězda objevila na plátně zcela nahá. V roce 1963 si vzala italského herce Gabriela Tintiho a díky tomu začala být obsazována i v italských filmech. A to včetně dvou spaghetti westernů. Tím známějším je Corbucciho The Hellbenders (Nemilosrdní, 1967), kde se objevila vedle Josepha Cottena, téhož roku se objevila i ve westernové adaptaci antické tragédie o Faidře, dříve zpracované Euripidem, Senecou či Jeanem Racinem, nyní Joaquínem L. Romero Marchentem pod názvem Fedra West. Po rozvodu s Tintim v roce 1969 odešla zpět do Brazílie, kde pokračovala ve své kariéře, od osmdesátých let se stala i režisérkou. Zemřela v roce 2013.
Zajímavé filmy: The Hellbenders, Fedra West
FEMI BENUSSI (1945)
Narodila se v březnu 1945 v Itálii jako Eufemia Benussi. Poprvé se ve filmu objevila ve dvaceti letech ve filmu Il boia scarlatto, což byl gotický horor. V následujícím roce se objevila ve filmu Dravci a vrabci slavného Piera Paola Pasoliniho, a také ve svém prvním spaghetti westernu, Tre pistole contro Cesare, kde ztvárnila exotickou tanečnici Tulu. Roku 1967 pak už do žánru spadají všechny tři filmy, v nichž se objevila, Nato per uccidere (Zrozen k zabíjení), Il tempo degli avvoltoi (Čas supů) a Rattler Kid. Femina kariéra se tak brzy ocitla na poli béčkového filmu. Brzy se ovšem pro svůj fyzický půvab začala objevovat i v erotických filmech, například v debutu Edwige Fenech, Samoa, la regina della giungla (Samoa, královna džungle), společně se objevily ještě v německé erotické komedii Frau Wirtin hat auch einen Grafen (Paní hospodská má také hraběte), sólově hrála ve filmu Tarzana, sesso selvaggio (Tarzana, divoký sex), s Olgou Schoberovou se sešla ve filmu Le calde notti di Poppea (Poppeiny žhavé noci). Tyto filmy v podstatě předurčily její budoucí kariéru vedlejší nahé holky v erotických thrillerech, komediích a giallech, včetně filmů, kde byly v některých verzích přidány dokonce pornografické záběry s její dablérkou. Většina spaghetti westernů, v nichž se Benussi objevila v 70. letech, vyšla z dílny neumětele Gianniho Crey. Její kariéra, v druhé polovině 70. let se skládající již výlučně z erotických titulů, končí na počátku 80. let.
Zajímavé filmy: Requiem for a Gringo, Last of the Badmen, Death Walks in Laredo
ERIKA BLANC (1942)
Zatímco Femi Benussi na erotických filmech skončila, Erika Blanc si i přes účast v mnoha takových filmech vybudovala kariéru trvající dodnes. Narodila se v roce 1942 v Gargagnu jako Enrica Bianchi Colombatto. Poté, co byla náhodně objevena hledačem talentů, začala hrát ve filmu v roce 1964. Její první angažmá byla ve špionážních filmech, gotických hororech (Prokletí smrti, 1966), a také spaghetti westernech. Připomeňme filmy Mille dollari sul nero (1000 dolarů na černé, 1966) s Anthonym Steffenem a Giannim Garkem, Django spara per primo (Django střílí první, 1966) s Glennem Saxsonem či Idou Galli, nebo C'e Sartana... vendi la pistola e comprati la bara (To je Sartana, zahoď pistoli a sežeň si rakev, 1970) s Georgem Hiltonem. Z jiných filmů připomeňme hlavní roli v dramatu Io, Emmanuelle (Já, Emmanuelle,1969) a řadu giallo filmů (La notte che Evelyn usci dalla tomba / Noc, kdy Evelyn vylezla z hrobu, 1972, opět s Anthonym Steffenem). Společně s Femi Benussi a v hlavních rolích s Lee Van Cleefem a Lo Liehem se sešla ve spaghetti westernu La dove non batte il sole (Tam, kam slunce nesvítí, 1974). Od osmdesátých let přešla spíše k divadelní práci, ale ve filmu či v televizi se rovněž objevovala, byť už ne tak často.
Zajímavé filmy: Django Shoots First, Shoot, Gringo, Shoot, The Stranger and the Gunfighter
DANIELA GIORDANO (1947)
Rodačka z Palerma po studiu umění a angličtiny v 19 letech získala titul Miss Itálie a v soutěži Miss Europe skončila jako druhá, což jí otevřelo dveře do světa filmu. Neměla žádné herecké vzdělání, jediná škola, která v té době v Itálii existovala, by jí zapovídala pracovat, dokud by školu neukončila, takže začala hrát hned. Poprvé roku 1967, už roku 1968 se objevila ve dvou westernech, Find a Place to Die (Místo k umírání), režírovaném Giulianem Carnimeem a Hugem Fregonesem, a The Long Day of the Massacre (Dlouhý den masakru) od Alberta Cardoneho, kde ztvárnila sexy banditku. Mezi lety 1967 a 1980 tak vytvořila role ve 38 filmech, z nichž velkou část tvořily právě westerny, např. Armáda pěti mužů nebo Have a good funeral, my friend, Sartana will pay (Užijte si pohřeb, platí ho Sartana, 1970). Na konci 70. let vlivem krize ukončila kariéru a přestěhovala se do USA, kde se začala zabývat výzkumem UFO a možnostmi mimozemského života.
Zajímavé filmy: Armáda pěti mužů, Have a Good Funeral, My Friend, Sartana Will Pay, The Four Gunmen of Trinity
LOREDANA NUSCIAK (1942 - 2006)
Její rodné jméno bylo Loredana Cappelletti. V roce 1959 vyhrála soutěž Miss Trieste, což jí otevřelo dveře do světa filmu, kde se poprvé objevila o rok později. Její nedlouhá kariéra mimo peplum a komedií obsahovala taky pár spaghetti westernů, přičemž tím nejvýraznějším je bezpochyby Django. O rok později se objevila v jednom z neoficiálních pokračování, $10.000 Blood Money (10 000 dolarů za masakr) kde hlavní roli sehrál Gianni Garko. Celkem se objevila v šesti westernech. Poslední role ve filmu sehrála v roce 1975, poté už pracovala jen na fotorománech společně se svým manželem Giannim Medicim. Zemřela v roce 2006.
Zajímavé filmy: Django, $10.000 Blood Money, Seven Dollars on the Red
YANTI SOMER (1948)
Tuto herečku si všichni vybavíme po boku Terence Hilla z Malého unaveného Joe či Podivného dědictví. Stejně jako u dalších kolegyň ale i její kariéra byla poměrně krátká. Narodila se 29. února 1948 v Helsinkách jako Kirsti Elisa Somersalo. Koncem šedesátých let přišla do Paříže, kde se začala živit jako modelka. Zde jí začali říkat Yanti. Skrze tuto práci se dostala i do filmu a roku 1971 se objevila právě v Malém unaveném Joe, kde sklidila velký úspěch. Po farmářské dívce z tohoto filmu se o rok později objevila ještě v Podivném dědictví coby Candida. Roku 1974 se ještě objevila ve Fulciho Návratu bílého tesáka, tentokrát vedle Franca Nera. Již po Barboniho komediích ale její kariéra začala upadat. Kromě erotických thrillerů (Contratto carnale / Tělesný kontakt s Anitou Strindberg, 1973) a komedií (Cattivi pensieri / Ošklivé myšlenky s Edwige Fenech a Ugem Tognazzim, 1976) se prakticky ve zbytku sedmdesátých let objevovala jen v levných scifi filmech, které vedly ke konci její poměrně krátké kariéry. Poslední malou roli dostala ve filmu Monsignor (1982) s Christopherem Reevem v hlavní roli. Pak ze světa filmu zcela zmizela. Zajímavé je, že po jistou dobu žila s Pierrem Bricem.
Zajímavé filmy: Malý unavený Joe, Podivné dědictví
Zajímavost - rozhovor, z kterého jsem vycházel: http://www.spencerhilldb.de/yanti_interview.php?lang=2
PILAR VELAZQUEZ (1946)
Pilar Velazquez je jedna z těch úspěšnějších hereček. Začínala jako divadelní herečka, po filmovém debutu v roce 1967 se začala objevovat nejen ve španělských, ale i italských koprodukčních filmech, samozřejmě westerny nevyjímaje. Prvním byl roku 1968 Castellariho film I Came, I Saw, I Shot (Přišel jsem, viděl jsem, zastřelil jsem) s Antoniem Sabatem a Johnem Saxonem, v následujícím roce se objevila v roli "Élektry" v adaptaci Aischylovy Oresteie, Forgotten Pistolero (Zapomenutý pistolník), či vedle Petera Lee Lawrence v i u nás v kinech uvedených Nešikovných rukou. V sedmdesátých letech k westernům přidala i gialla (Ragazza tutta nuda assassinata nel parco / Nahá dívka zavražděna v parku, 1972) či erotické komedie (Sex v hlavě / Sesso in testa, 1974). Na konci sedmdesátých let filmovou kariéru, i vlivem sňatku, ukončila, a ve filmu se objevila již jen dvakrát, úspěšně však pokračovala na divadelních prknech.
Zajímavé filmy: Forgotten Pistolero
LINDA VERAS (1939)
Linda Veras je jedna velká neznámá, takže jediné, z čeho se dá vycházet, je prakticky její poměrně skrovná filmografie. Podle wikipedie se narodila jako Sieglinda Veras a je to italská herečka a modelka. Viděl jsem některé její fotografie, takže to bude pravda. Poprvé se objevila ve filmu roku 1959, v roce 1963 se objevila v Godardově Pohrdání v hlavních rolích s Brigitte Bardot a Michelem Piccolim. Mezi lety 1967 a 1970 pak vystoupila v několika spaghetti westernech, včetně klasik jako Faccia a faccia (Tváří v tvář, 1967) po boku Gian Maria Volontého či Tomase Miliana, Corri uomo corri (Utíkej, 1968), opět s Milianem, či Sabata s Lee Van Cleefem a Williamem Bergerem. Ani v jednom z filmů neoslnila moc herecky, zato její blond vlasy, pohledná tvář a bujné poprsí bylo tím, proč se v těchto filmech objevila. Naposledy si zahrála s Yulem Brynnerem ve filmu Zloděj koní roku 1971 a pak zmizela ze světa filmu.
Zajímavé filmy: Face to Face, Run, man, run, Sabata
Žádné komentáře:
Okomentovat