MURIEL A ANDĚLÉ & MURIEL A ORANŽOVÁ SMRT

Opět dva Saudkovy komiksy, tentokrát ještě snad se smutnějším osudem než Lips Tullian, o němž tu již onehdy byla řeč. Kája Saudek společně s Milošem Macourkem, autorem mnoha filmů a pohádek (Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, Pane, vy jste vdova!, Mach a Šebestová, Otýlie a 1580 kaněk, Arabela...), naplánovali hned dvanáct komiksových knih, což byl v šedesátých letech dost odvážný počin. Ale atmosféra roku 1968 byla uvolněná, všechno nasvědčovalo tomu, že by se dílo mohlo povést. Tak vznikl první díl příběhů půvabné lékařky Muriel a jejích příhod s lidmi z budoucnosti, a pak přišel srpen 1968. Po něm vznikl druhý, který na jeho události reaguje, ale nebyl už dokončen. První díl totiž nakonec, i přes upoutávky a ukázky v Mladém světě, nevyšel. Originály se ztratily. Druhý díl tedy Saudek nedokončil, byť valnou část nakreslil, a po letech originály začal půjčovat a spousta se toho poztrácela...

Ani dnes to není nijak růžové. První díl vyšel až po letech v roce 1991, protože tiskové materiály se zachovaly. O dvacet let později byl vydán ten druhý z originálů, které se našly, a kde kresby chyběly, byl doplněn původní scénář. Vydání se tak nedočkal ani Miloš Macourek, který zemřel v roce 2002, ani Kája Saudek, který byl od roku 2006 v kómatu a roku 2015 potom zemřel. Nedočkal se ani nového vydání Muriel a andělů, ani skandálu, kdy se ztracené originály po letech objevily v aukci, a těsně než se po kusech rozprodaly, je zabavila policie. Obě alba tak namísto byť třeba jen lokální revoluce zůstávají jen pomníkem komunistické omezenosti a tuposti. Vyšla v době, kdy již jen mohla připomenout staré časy, kdy to vypadalo, že bude líp.

Mike, Muriel a Xeron

Děj Muriel a andělů není moc jednoduchý, ale zase není tak strašlivě zamotaný jako u již recenzovaného Lipse Tulliana. Půvabná lékařka Muriel (s podobou Olgy Schoberové) zachrání život záhadnému krasavci s andělskými křídly. Zlý generál Xeron (s podobou Jana Saudka), válečný fanatik, chce podezřelou osobu nechat rozřezat, Muriel ho ale ubrání. Záhy se objeví druhý anděl a vysvětlí, že oba jsou z budoucnosti, kdy se již neválčí, všichni žijí v míru a lásce a jsou věčně mladí a krásní. Odveze tělo přítele, aby bylo oživeno, s ním odlétá i mise OSN tvořená zvědavou (a zamilovanou) Muriel a podezřívavým Xeronem. Ten poznává, že jím vysněná kariéra v armádě už brzy bude minulostí, protože Ježíš nové doby je v jeho době mladým chlapcem s velkou budoucností. Zatímco Muriel a Ro (to je ten zachráněný anděl) spolu prožívají různá dobrodružství i velkou lásku, Xeron se pokusí znásilnit jednu dívku a za trest je vyhnán. Na zpáteční cestu do přítomnosti ho Muriel vzít musí, ale stále hrozí veliké nebezpečí...

Macourkův scénář je značně ovlivněn dobovou společenskou náladou. V ději, ač se odehrává v budoucnosti, se často objevují Hippies a heslo Make love, not war, myšlenka ostatně postihla celou utopickou budoucnost po tisících let. Macourek nemohl tušit, že už záhy po dokončení prvního dílu vezme myšlenka hippies za své a nastanou temná sedmdesátá léta plná strachu, nedůvěry a skandálů, a z hippies se stanou feťáci, vagabundi a kriminálníci, pokud tedy neskočí zpět do slušné společnosti a nestanou se tím, čím opovrhovali. Kdyby bývala vyšla celá původně plánovaná série, možná by Macourek na společenskou změnu nějakým způsobem reagoval.

Vtípků, které se mi tak líbily v Lipsi Tullianovi, tu moc není, pár se jich tu ale přece objeví (na operačním sále láhev s nápisem spiritus sanctus). Scenáristicky mi přišlo, že se Macourek snaží spíše vyjít vstříc Saudkovi, děj není moc humorný, byť je nadsazený, a hlavně je tu hodně záminek pro akci i zobrazování Murieliných dokonalých křivek. V pasáži z idylické budoucnosti mi přišla mimo koncept zábava mladíků, kteří se nechávají potrhat lvem, protože "se to dá snadno vyléčit". Pak ale dojde k dobrodružné výpravě na jinou planetu, kde hrdinové i s kosmickou lodí vletí do útrob obra a musejí se vypořádat s tím, že se napije, šťourá se v zubech a podobně. To je typický Macourek, a tento nápad později ještě hodněkrát využil (Mach a Šebestová a jejich boj s bacily, Křeček v noční košili a lezení do mozku uchem). Některými aspekty (průchod do idyličtějšího kraje) mi zase Muriel připomněla pozdějšího Létajícího Čestmíra.

Zpodobnění Olgy Schoberové a Saudkovy manželky coby komiksových hrdinek

Zatímco u prvního dílu jsem si říkal "pěkné, pěkné, ale něco tomu chybí", u druhého mi chybí vlastně jen stránky, které nebyly nakresleny. Tohle je totiž bomba. Scénář evidentně vznikal už po okupaci 1968, takže je mnohem temnější, pesimističtější a drsnější. První díl byla idylka rušená jedním idiotem, tady máme naplno invazi z cizí planety, vymývání mozků centrálním počítačem (inspirace pro Návštěvníky?), který vše řídí, zkoušení zbraní na lidech, a hrdinové se mnohokrát během seriálu ocitnou doslova... no, Saudek nám to tu pěkně nakreslil, kde:

...ano, přesně tam.

Ba co víc, komiks je tentokrát vyloženě prošpikován geniálními frky, které tu jsou skoro na každé stránce. Zároveň ale ze srovnání srpnové okupace a komiksové okupace země pěkně mrazí, i když je pod Xeronem, vyzývajícím lid, aby se vzdal a nekladl okupantům odpor, na televizi cedulka "cinemascope". Na jednom obrázku se objeví Batman, do armády osvoboditelů se hlásí řada komiksových postav včetně Freda Flintstona, Mickey Mouse, Hulka či Pepka námořníka, na Eiffelovce je nápis Renault a na pařížské ulici se válí noviny France Pisoir, nic z toho však nenarušuje temné vyznění komiksu a z momentů typu usmažení matky s kočárkem mrazí.

Seriál je kreslen v neobvyklém čtvercovém formátu, a to s asi třemi okénky na stránku, na mnohých je dokonce jen jedno. Kresebně je to naprosto typický Saudek a na český komiks té doby to vypadá senzačně. Je pravda, že tenhle byl asi první cílený na dospělé čtenářstvo, většina komiksů té doby byla pro děti. A taky je pravda, že Saudek měl, narozdíl od jiných českých kreslířů, větší inspiraci ze zahraničí, o které se mnohým asi ani nesnilo. Je tak škoda, že druhý díl zůstal nedokončen (některé stránky zůstaly třeba jen černobílé, jinde jsou třeba černobílá okénka či nedobarvená okénka). Některé chybějící strany jsou sice nahrazeny scénářem, ale mám pocit, že většina obsahu na nich je nakreslena o něco později, a vůbec že jsou řazeny špatně. Ovšem zážitek to nemůže zkazit. Po přečtení jsem listoval podruhé a pořád jsem objevoval nové skryté vtípky.

Spodní dva obrázky byly později upraveny do titulků filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku!

Muriel mohla být legendou, ale stala se jí trochu jinak, než by bylo žádoucí. Mohli jsme mít velkou komiksovou sérii, máme dva nekompletní a dnes opět nesehnatelné díly (samozřejmě pokud do jednoho chcete investovat tři tisíce a více, na Aukru to jistě někdo přeprodává). Je to škoda, ale tak to holt chodí. Pokud to ale jakkoli seženete, neváhejte a přečtěte si to.