Že
Bud Spencer a
Terence Hill natočili nejlepší filmy spolu je jasné.
Terence samostatných natočil méně, dva jsou ale velmi kvalitní (
Podivné dědictví a
Mé jméno je Nikdo).
Spencerovy sólovky se kvalitou k těmto dvěma filmům nikdy nepřiblížily, má jich ale víc, a proto jich má dost zábavných, žel ale taky dost nudných. A k nim se bohužel řadí i
Voják štěstěny.
Pokus vykročit trochu jiným směrem se
Spencerovi co do komerčního úspěchu nezdařil ani tady, ani u o rok mladšího
Charlestona. Zatímco
Charleston byl ale až na pár dětinských vtípků povedený,
Voják štěstěny se vydává spíše cestou commedia dell'arte, klasické italské komedie, kde je
Spencer spíše jedním ze stylizovaných hráčů (pořád je to ale on), pozornost se však přesouvá i na jeho kolegy, klasické italské komiky, jejichž klení, pobíhání, máchání rukama a řvaní zabírá až příliš prostoru. Děj sám není tak špatný (italští žoldáci chtějí namyšleným francouzským rytířům dokázat, že jsou jim rovnocennými protivníky), ale provedení už kulhá na obě nohy. Jestli mi to nějaký film připomnělo, tak
Ubaldu s
Edwige Fenech, akorát tady není žádná nahota, styl humoru ale zůstal. Druhá polovina filmu pak už je docela nudná, a souboj, ke kterému vše směřuje, je až na zatlučení
Riccarda Pizzutiho do země nezáživný.
V podstatě nejzajímavější je asi obsazení, kdy typickou partičku kaskadérů (ne, že by tu nebyli) vystřídala spousta známých z jiných italských filmů, takže mezi Francouzi tu máme
Phillippa Leroye,
Marca Porela či
Fréderica de Pasqualeho (a
Riccarda Pizzutiho), mezi Italy pak najdeme třeba
Enza Cannavaleho,
Gina Perniceho, Angela Infantiho, Renza Palmera či
Mario Pilara. Všichni však jsou až příliš praštění, takže jediný, kdo to tak nějak drží, je
Spencer.
De Angelisovic hudba sestává z jedné melodie, která hraje buď vesele, nebo smutně, nebo na konci se zpěvem, pochválit lze produkci, která vytvořila věrohodné prostředí počátku šestnáctého století a kameru. Co se týče dabingu, po tolika filmech dabovaných
Janem Schánilcem byl hlas Zbyška Horáka dost nezvyk a rána mezi oči, během filmu jsem si docela ale zvykl (čímž nechci říct, že by ho měl ještě kdy dabovat). Mezi Spencerovkami je to jedna z těch slabších, existují ale i horší kusy (třeba
Bomber).
6/10
 |
| Prodavač encyklopedií ze 16. století |
a.k.a. Voják štěstěny
Režie: Pasquale Festa Campanile
Hrají: Bud Spencer, Enzo Cannavale, Jacques Herlin, Philippe Leroy, Jacques Dufilho, Marc Porel, Gino Pernice, Renzo Palmer, Angelo Infanti, Pietro Torrisi, Roberto Dell'Acqua, Artemio Antonini, Omero Capanna, Claudio Ruffini, Monica Strebel, Ricardo Palacios, Frédéric de Pasquale, Mario Pilar, Riccardo Pizzuti, Giancarlo Bastianoni, Osiride Pevarello, Franco Ukmar, Guglielmo Spoletini
Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Itálie / Francie 1976
Žádné komentáře:
Okomentovat