OIK´S BLOG: ERNEST BORGNINE (1917

pátek 18. března 2016

ERNEST BORGNINE (1917 - 2012)

Narodil se 24. ledna 1917 v Hamdenu, stát Connecticut, jako Ermes Effron Borgnino, coby syn italských přistěhovalců. V dětství také nějakou dobu v Itálii žil, pak se opět vrátil do USA, kde vstoupil do Vojenského námořnictva a účastnil se i bojů ve Druhé světové válce. Podobně jako třeba Lee Marvin nebo Charles Bronson se po válce stal hercem a začal hrát divadlo. Na počátku padesátých let se pak přestěhoval do Los Angeles a začal hrát ve filmech, první natočil v roce 1951. Začal, vzhledem ke svému zjevu, hrát zprvu především negativní role vedlejších padouchů ve westernech či válečných filmech.

Průlom pro něj znamenal film Odtud až na věčnost (From Here to Eternity), kde si zahrál právě šikanujícího vojáka vedle Burta Lancastera či Franka Sinatry. Z výrazných westernů této doby by se daly jmenovat filmy jako Ten cizinec měl zbraň (The Stranger Wore a Gun, 1953), Johnny Guitar (1954), Vera Cruz (1954) či Černý den v Black Rock (Bad day at Black Rock, 1955). V roce 1955 pak dostal hlavní roli dobrosrdečného řezníka v romantickém filmu Marty, za který byl dokonce oceněn Oscarem.

Borgnine se tímto stává hvězdou a dostává větší role. V první polovině šedesátých let také k jeho popularitě přispěl seriál z prostředí námořnictva, McHale's Navy. Po Vera Cruz opět pokračuje ve spolupráci s režisérem Robertem Aldrichem a hraje v jeho filmech Let Fénixe (The Filght of the Phoenix, 1965) vedle Jamese Stewarta, Hardyho Krügera či Dana Duryey, samozřejmě v Tuctu špinavců (The Dirty Dozen, 1967) vedle Lee Marvina, Charlese Bronsona či Johna Cassavetese (a mnoha dalších) a znovu s Lee Marvinem ve filmu Vládce severní dráhy (Emperor of the North Pole, 1973).

Jeho nejvýznamnější rolí z této doby je však bandita Dutch z legendárního westernu Sama Peckinpaha Divoká banda (The Wild Bunch, 1969), kde se Borgnine sešel s Williamem Holdenem, Robertem Ryanem či Benem Johnsonem. S Peckinpahem znovu pak spolupracoval na filmu Konvoj (Convoy, 1978), který se však řadí k režisérovým nejslabším.

Po celá sedmdesátá léta tak Borgnine hraje většinou vedlejší či epizodní role v různých filmech, avšak významné. Nezdráhá se hrát i v Evropě, takže ho můžeme vidět v roli mexického rančera ve westernu Los desesperados (1969) nebo jako zákeřného banditu v Hannii Caulderové s Raquel Welch v hlavní roli. Objevuje se coby polský voják Katczinsky v přepisu Remarquova románu Na západní frontě klid (All Quiet on the Western Front, 1979), natáčeném v Československu, ztvárnil římského setníka v Zefirelliho Ježíši Nazaretském (Gesu di Nazareth, 1977), setkává se s Terencem Hillem v Superpoldovi (Poliziotto superpiu, 1980) či s Kurtem Russellem a Lee Van Cleefem v Útěku z New Yorku (Escape from New York, 1981). S Van Cleefem se setkává i v italsko-německém válečném filmu Krycí jméno: Divoké husy (Geheimcode Wildgänse, 1984).

Osmdesátá léta jsou ve znamení útlumu a práce především v televizi, kdy se dokonce vrátil ke své postavě z původního Tuctu špinavců a jako jediný si zahrál ve všech třech pokračováních, vzniklých v letech 1985 - 1988. Nicméně ani v důchodovém věku nepřestal být aktivní, hrál po celá devadesátá léta i v novém století. V roce 2008 se ještě jednou objevil ve westernu Ruka mrtvého muže (Aces 'N Eights), v roce 2010 v akčním filmu Red s Brucem Willisem, dokonce se těšil, že si zopakuje svou roli ve druhém dílu, který však byl natočen až po jeho smrti. Posledním filmem, ve kterém si zahrál, tak byla komedie Ten, kdo podal ruku Vicentu Fernandezovi (The Man Who Shook the Hand of Vicente Fernandez, 2012). Ernest Borgnine zemřel 8. července 2012 ve věku 95 let.