PARI E DISPARI (1978)

- Pistáciová došla. Jakou chceš? - Hm, tak třeba vanilkovou... a pistáciovou.
Kdysi jsem tenhle film považoval za jeden z nejlepších se Spencerem a Hillem. Po novém zhlédnutí musím uznat, že se to poněkud táhne. Zvláště ve druhé třetině. Je tu příliš sportu a hazardu a poněkud málo toho, co mám na spencer-hillovkách nejradši, totiž jejich vzájemného pošťuchování. Vlastně tu skoro ani nehrají spolu. Hill sleduje svůj cíl, Spencer se snaží Hilla zbavit, takže ve většině scén vystupují oba dva sólo. Když už ale hrají spolu, stojí to za to. Viz scéna se zmrzlinou. Zvlástě Spencerovy sólovky pak taky potěší (Já když mě někdo v noci probudí, vždycky pláču, Všechny děti vypadají stejně), Hill vlastně sám o sobě bez Spencera moc nefunguje a ano, tady dokáže být občas i otravný. Ani některým trapným scénkám se film bohužel nevyhnul, nicméně vybavím si vlastně jen jeden nevtip (když Borgese kousne do toustu a zaryje se mu párátko do patra), což je oproti pozdějším filmům dost úspěch.

Ještě k tomu sportu a hazardu. Mám pocit, že tyhle scény většinou bývají nudné a hlavně pro diváky, kteří neznají pravidla. Buduje se napětí, zda hrdina vyhraje, ale pokud výsledky nejsou jasně viditelné, jsem zmaten. To platí o pokru, který hrát neumím, platí to i o té hře, co hraje Spencer před koncem (ten způsob odrážení a chytání jsem nějak nepochytil), prakticky jediné sporty, na kterých je průběh jasně vidět, jsou závody a box. Možná ještě fotbal či hokej. Třeba film o šachách si nedokážu představit vůbec. Takže přestože tenhle film je na tom s jasností ještě dobře, je tu až moc scén, kdy se napětí ztrácí kvůli nejasnosti průběhu hry.

Společných scén tu sice Spencer a Hill moc nemají, zato bitek si tu, zvlástě v první polovině, užijeme do sytosti, a zvláště pak ta závěrečná je nabita gagy a považuju ji za jednu z jejich nejlepších. Viz Riccardo Pizzuti plivající zuby. Vůbec je tu většina kaskadérů, kteří se se Spencerem a Hillem objevovali ve filmech pravidelně, snad akorát ani jednoho z bratrů Dell'Acquových jsem nezaznamenal. Hlavního padoucha pak hraje matador italských kriminálek Luciano Catenacci. Hudba nic moc, i když ústřední znělku si člověk zapamatuje, ale já nerad disko (disko disko), takže narozdíl od dřívějšího normálního popu mě občas tenhle soundtrack docela irituje. Na druhou stranu, zazní opět i starší písničky, včetně ústředních melodií z Napřed střílej, pak se ptej a Také andělé jedí fazole. Film režíroval Sergio Corbucci, ale vlastně je to jedno. Nepoznal bych, že to dělal ten samý člověk jako Djanga nebo Velké ticho. I oproti Napřed střílej, pak se ptej, je to obrovská změna stylu. Na druhou stranu, ke stylu přesně vyhovujícímu tomuhle druhu filmů. 8/10

a.k.a. Sudá a lichá, Odds and Evens
Režie: Sergio Corbucci
Hrají: Terence Hill, Bud Spencer, Jerry Lester, Kim McKay, Sal Borgese, Giancarlo Bastianoni, Riccaro Pizzuti, Claudio Ruffini, Luciano Catenacci, Woody Woodbury, Sergio Smacchi, Enzo Maggio, Carlo Reali, Salvatore Basile, Marisa Laurito
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Itálie / USA 1978