Mrazivý thriller z prostředí nejvyšší politiky, který mě na dvě hodiny doslova přimrazil k židli a po zádech mi mráz běhá ještě teď. Přitom vypadá docela klidně. Padouchy takřka nespatříme, až na prvních zhruba deset minut, kdy je zavražděn prezident jakési země (narážka na Kennedyho jasná) pořád sledujeme vyšetřovatele
Yvese Montanda, kterému výsledky původního vyšetřování přijdou až příliš prosté, a snaží se zjistit, jak to celé ve skutečnosti bylo. Krůček po krůčku, píď za pídí se přibližuje k rozuzlení celé záhady, což mu ztěžují neznámí, ale zřejmě vysoko postavení spiklenci.
Kromě vynikajícího
Montanda, u kterého jsem skoro zapomněl, že sleduju herce
Montanda, ale bral jsem ho přímo jako jeho postavu, samozřejmě
Morriconeho, i když tentokrát jsem si až na jedinou skladbu, znějící skoro až ke konci, z jeho hudby nezapamatoval skoro nic, ba jsem si jí ani nevšiml (což je ale vlastně dobře), a výborné
Verneuilovy režie s jeho typicky pomalými, přesto neuvěřitelně napínavými scénami jsem ještě chtěl zmínit, jak se film vyhýbá klišé, vlastním podobným filmům. Například na rozdíl od amerických a italských thrillerů svědci nejsou vražděni
až během nového vyšetřování pět minut před tím, než se k nim dostane
hrdina, nebo dokonce přímo ve chvíli, kdy se rozhodnou mluvit. Ba dokonce si z těchto klišé trochu dělá legraci (svědek v ohrožení života čeká na příjezd
Montandových lidí a náhle se objeví úplně jiné auto...).
Co mě ale naprosto dostalo, byla scéna s psychologickými pokusy, která zpočátku působí nepatřičně, jako jakési odbočení. Záhy jsem byl ale jako přimrazený a s úděsem jsem sledoval co se všechno děje. A pointa je ještě mrazivější. Co všechno je člověk schopen udělat, pokud mu to nařídí nějaká autorita? Jak to, že mnozí z nás poslušně plní absurdní příkazy lidí, které neznají, jenom proto, že mají nějaké odznaky moci? A pokud ty příkazy začnou plnit, kdy si uvědomí jejich absurditu? A uvědomí si ji vůbec? (Mimochodem, asi jsem největší rebel na světě. Hned jak se na začátku ukázalo, co se bude v pokusu dít, říkal jsem si, že bych se jim na to vykašlal rovnou.) Vlastně mě tahle scéna zajímala mnohem víc než celý komplot ohledně vraždy prezidenta, následující dění mne ale vrátilo zpátky na správnou kolej. Strhující film. Pár chybek by se našlo, ale vlastně jsou zanedbatelné, většinou jsou technického rázu.
9/10
a.k.a. I... as in Icarus
Režie: Henri Verneul
Hrají: Yves Montand, Michel Etcheverry, Michel Albertini, Maurice Bénichou, Brigitte Lahaie, Jean Négroni, Roger Planchon, Pierre Vernier, Henri Verneuil, Gabriel Cattand, Georges Staquet
Hudba: Ennio Morricone
Francie 1979
Žádné komentáře:
Okomentovat