Druhý ze dvou
Lenziho westernů. Opět je tu
John Ireland v jedné z hlavních rolí, opět se jedná o týmovku starý pardál - mladý hejsek, a opět to není nic extra. Musím říct, že se mi to ale líbilo o něco víc, než
Una pistola per cento bare. Tentokrát nejde o pomstu, ale o zlato. Nicméně oproti klasickému modelu dozvíme se o zlatě - hledáme ho - procházíme spoustou nebezpečí - máme zlato je to tu poněkud zamotanější. Už jenom proto, že nesourodá skupinka dobrodruhů poměrně brzy, i když jim to námahu dá, najde toho, jenž ví, kde zlato je. A opět poměrně brzy na to už zlato mají u sebe! Jenže nových vlastníků jich šest, a o zlato má zájem i banda, jež je původně ukradla a bylo jí vyfouknuto. A nikdo nemá zájem se dělit...
Příběh utíká poměrně svižně, opět se nikde nezastaví, ale tak nějak mě ani nezajímalo, co se vlastně bude dít dál. Dokoukal jsem to vlastně jenom ze setrvačnosti. Možná, že i těch podrazů bylo příliš moc, každou chvíli někdo někoho podrazil a brzy to přestalo být zajímavé. V hlavní roli hraje tentokrát
Mark Damon, vlastně stejně nesympatický, jako jindy. Nicméně oproti dřevěnému
Lee Lawrencovi je aspoň trochu herecky zdatnější.
John Ireland taky nehraje extra sympaťáka, aspoň tedy ze začátku moc ne (i když tohle je tak trochu spoiler), ale aspoň je z hlavní dvojky ten zajímavější. Důvod, proč jsem si pustil zrovna tohle, je ale jednoduchý - mám totiž pocit, že je to jediný špageťák, ve kterém si zahráli
Fernando Sancho i
Eduardo Fajardo! Oba nejlepší španělští westernoví záporáci v jednom filmu! Bohužel nemají jedinou společnou scénu.
Eduardo se vyskytuje spíše na začátku v pro něj netypické roli - vůdce bandy ztělesňuje
Sancho, miniroli mocného rančera si na začátku střihnul
Luis Induni, a na
Fajarda zbyla role otrhaného Mexičana hledajícího poklad. A dokonce je jeden z těch sympatičtějších hledačů. Ale u
Lenziho už si jednu takovou netypickou roli (šílence) střihnul. Co se týče obsazení, je tenhle film docela nacpaný známými herci - dál tu hraje třeba
José Torres, vypočítavou mrchu měnící strany, jak se jí hodí, ztvárnila
Mónica Randall, dál tu je třeba i
Raf Baldassare. Hudbu složil
Marcello Giombini, a je celkem i chytlavá.
Jinak opět je to film, který by možná mnohem lépe působil v DVDripu v původním formátu. Bohužel se ke mně dostala jen anglicky dabovaná VHS verze, kterou ještě někdo vylepšil - ořízl 4:3 obraz do 16:9 a místo, kde byly zelené asi hebrejské titulky prostě rozmazal, úplně v celém filmu. Takže sledování je opravdu "příjemné".
Celkově vzato je to další ze špageťáků, které si už asi znova pouštět nebudu. Ale nelituju toho, že jsem to viděl.
5,5/10
a.k.a. All Out, Go For Broke, Copperface, One For All
Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Mark Damon, John Ireland, José Torres, Fernando Sancho, Eduardo Fajardo, Monica Randall, Raf Baldassare, Frank Braña, Luis Induni
Hudba: Marcello Giombini
Itálie / Španělsko 1968
Žádné komentáře:
Okomentovat