Jo, Tenkrát na Západě je kult, ale byl by poloviční, kdyby nebylo Morriconeho hudby. Podobně jako Hodný, zlý a ošklivý. Oba tyhle tříhodinový (byť bezesporu úžasný) eposy by bez ústředních melodií měly podstatně menší kouzlo a některý natahovaný záběry by možná až byly cítit nudou. V mém žebříčku je ale i s touto hudbou stejně přeskočilo Velké ticho, Mercenary a Keoma. Jinak Bronsona mám nejradši v Hard Times, jako potulný boxer je geniální. Nordic7
Osobně si myslím, že kdyby nebylo Morriconeho, sice by to až tak dobrý asi nebylo, ale vypadalo by to celý trochu odlišně. Mně tyhle názory připadají, jako že se autor snaží říct, že Leone byl patlal, který by bez Morriconeho nikdy nic nedokázal. Je mi samozřejmě jasný, že to tak myšlený není. :) Hard Times jsem ještě neviděl, ale určitě někdy kouknu.
Pokud je ti samozřejmě jasný, že to tak myšlený není, nechápu, proč to vůbec prezentuješ. Neshazuju Leoneho, nepřeceňuju Morriconeho. Jen nemám na prvním dvou místech svýho žebříčku tvé dva nejoblíbenější filmy. Pokud jsem ti šlápnul na kuří oko, je mi líto. Z Leoneho mám nejradši Pro pár dolarů navíc. To je sice taky dost dlouhý, ale mně osobně to přijde nejakčnější a nejlíp ubíhající. Nordic7
Jestli jsem tě tím, co jsem napsal, nějak urazil, tak se omlouvám. Ale nevím, proč by mi mělo vadit, že na prvních místech nemáš moje oblíbený filmy. Jenom jsem napsal svůj názor na téma "Leone bez Morriconeho".
Ok, nechtěl jsem působit hystericky. Můj problém je ten, že si sice v žádném případě nemyslím, že by Leone byl patlal, ale nedokážu ocenit jeho tříhodinové eposy. Manželka nemá špageťáky ráda a dětem (3 a 7 let)je zatím pouštět nehodlám. Nechci jim zadělat na noční můry, což, předpokládám, pochopíš...:-D Takže si svoje filmy pouštím ráno, když vstávám do práce, po zhruba dvacetiminutových až půlhodinových úsecích - víc nestíhám. Vypadá to následovně: Bronson čumí na Fondu, hraje harmonika, honem oholit. Bronson stále čumí na Fondu, stále hraje harmonika, honem se oblíct. Sakra,sice změna, teď čumí Fonda na Bronsona, ale za pět minut mi jede autobus...:-( Těším se na to, až - jestli se toho dožiju - se někdy v důchodu uvelebím v křesle, zapálím si cigáro a poprvé v životě si svoje oblíbený filmy pustím v kuse. Momentálně prostě nejsem v situaci, kdy bych dlouhé atmosférické záběry vůbec mohl ocenit. Ale třeba Kapsy plné dynamitu jsem sice viděl relativně v kuse (asi jen na třikrát):-), ale po svižném rozjezdu se to všechno tak nějak zabrzdilo a začalo to pro mě být asi ne přímo nudné, ale tak nějak rozplizlé. To třeba Divoká banda si moji pozornost dokázala udržet podstatně snáz, o Žoldnéři a Compaňeros ani nemluvím. Nordic7
Jo, tak tomu rozumím. Jak člověk nemá čas, s dlouhejma filmama je to těžký :) Taky si poslední dobou vybírám filmy i podle délky. Když si vybírám mezi dvěma, jeden má 100 minut a druhej 80, beru ten druhej, ačkoli je tam jenom 20 minut rozdíl. Zase tak šílený, že bych na jeden film koukal po dvacetiminutovkách tejden, to sice nemám, ale třeba Tenkrát v Americe jsem ještě neviděl proto, že nemám 4 hodiny času koukat na to v kuse. Takovýho Lawrence z Arábie jsem viděl nadvakrát, ale ten má vlastně dvě poloviny rozdělený přestávkou (před dobytím Aqaby a po něm), takže to až tolik nevadilo. Já Divokou bandu viděl vlastně dvakrát, jednou cca do půlky a pak přestaly sedět titulky :) Tak jsem si opatřil nový titulky, ale stejně ten film moc nemusím. Žoldnéře a Companeros mám v plánu v blízký době zopakovat, už si je moc nepamatuju. Kapsy jsou podle mě dost dobrej a zajímavej film s jednou vadou, a to je asi čtvrthodinová pasáž, kde Coburn a Steiger jenom seděj ve vlaku a nic se neděje. To už je opravdu předlouhý.
Jo, Tenkrát na Západě je kult, ale byl by poloviční, kdyby nebylo Morriconeho hudby. Podobně jako Hodný, zlý a ošklivý. Oba tyhle tříhodinový (byť bezesporu úžasný) eposy by bez ústředních melodií měly podstatně menší kouzlo a některý natahovaný záběry by možná až byly cítit nudou. V mém žebříčku je ale i s touto hudbou stejně přeskočilo Velké ticho, Mercenary a Keoma. Jinak Bronsona mám nejradši v Hard Times, jako potulný boxer je geniální. Nordic7
OdpovědětVymazatOsobně si myslím, že kdyby nebylo Morriconeho, sice by to až tak dobrý asi nebylo, ale vypadalo by to celý trochu odlišně. Mně tyhle názory připadají, jako že se autor snaží říct, že Leone byl patlal, který by bez Morriconeho nikdy nic nedokázal. Je mi samozřejmě jasný, že to tak myšlený není. :)
OdpovědětVymazatHard Times jsem ještě neviděl, ale určitě někdy kouknu.
Pokud je ti samozřejmě jasný, že to tak myšlený není, nechápu, proč to vůbec prezentuješ. Neshazuju Leoneho, nepřeceňuju Morriconeho. Jen nemám na prvním dvou místech svýho žebříčku tvé dva nejoblíbenější filmy. Pokud jsem ti šlápnul na kuří oko, je mi líto.
VymazatZ Leoneho mám nejradši Pro pár dolarů navíc. To je sice taky dost dlouhý, ale mně osobně to přijde nejakčnější a nejlíp ubíhající. Nordic7
Jestli jsem tě tím, co jsem napsal, nějak urazil, tak se omlouvám. Ale nevím, proč by mi mělo vadit, že na prvních místech nemáš moje oblíbený filmy. Jenom jsem napsal svůj názor na téma "Leone bez Morriconeho".
OdpovědětVymazatOk, nechtěl jsem působit hystericky. Můj problém je ten, že si sice v žádném případě nemyslím, že by Leone byl patlal, ale nedokážu ocenit jeho tříhodinové eposy. Manželka nemá špageťáky ráda a dětem (3 a 7 let)je zatím pouštět nehodlám. Nechci jim zadělat na noční můry, což, předpokládám, pochopíš...:-D Takže si svoje filmy pouštím ráno, když vstávám do práce, po zhruba dvacetiminutových až půlhodinových úsecích - víc nestíhám. Vypadá to následovně: Bronson čumí na Fondu, hraje harmonika, honem oholit. Bronson stále čumí na Fondu, stále hraje harmonika, honem se oblíct. Sakra,sice změna, teď čumí Fonda na Bronsona, ale za pět minut mi jede autobus...:-( Těším se na to, až - jestli se toho dožiju - se někdy v důchodu uvelebím v křesle, zapálím si cigáro a poprvé v životě si svoje oblíbený filmy pustím v kuse. Momentálně prostě nejsem v situaci, kdy bych dlouhé atmosférické záběry vůbec mohl ocenit. Ale třeba Kapsy plné dynamitu jsem sice viděl relativně v kuse (asi jen na třikrát):-), ale po svižném rozjezdu se to všechno tak nějak zabrzdilo a začalo to pro mě být asi ne přímo nudné, ale tak nějak rozplizlé. To třeba Divoká banda si moji pozornost dokázala udržet podstatně snáz, o Žoldnéři a Compaňeros ani nemluvím. Nordic7
OdpovědětVymazatJo, tak tomu rozumím. Jak člověk nemá čas, s dlouhejma filmama je to těžký :) Taky si poslední dobou vybírám filmy i podle délky. Když si vybírám mezi dvěma, jeden má 100 minut a druhej 80, beru ten druhej, ačkoli je tam jenom 20 minut rozdíl. Zase tak šílený, že bych na jeden film koukal po dvacetiminutovkách tejden, to sice nemám, ale třeba Tenkrát v Americe jsem ještě neviděl proto, že nemám 4 hodiny času koukat na to v kuse. Takovýho Lawrence z Arábie jsem viděl nadvakrát, ale ten má vlastně dvě poloviny rozdělený přestávkou (před dobytím Aqaby a po něm), takže to až tolik nevadilo.
OdpovědětVymazatJá Divokou bandu viděl vlastně dvakrát, jednou cca do půlky a pak přestaly sedět titulky :) Tak jsem si opatřil nový titulky, ale stejně ten film moc nemusím. Žoldnéře a Companeros mám v plánu v blízký době zopakovat, už si je moc nepamatuju.
Kapsy jsou podle mě dost dobrej a zajímavej film s jednou vadou, a to je asi čtvrthodinová pasáž, kde Coburn a Steiger jenom seděj ve vlaku a nic se neděje. To už je opravdu předlouhý.