sobota 6. dubna 2013

BLONĎÁK, DJANGO, RINGO A OSTATNÍ - část 5

Dnes si samozřejmě připomeneme hrdinu spaghetti westernů, který velice připomíná toho předchozího. Tři filmy, dva herci, jeden režisér, přesto tři různí Sabatové.

SABATA
Gianfranco Parolini už stvořil Sartanu, jenže se nepohodl s producentem. Poté se objevil producent Alberto Grimaldi, který spolupracoval už s Leonem na dvou částech jeho dolarové trilogie, zároveň spolupracoval s United Artists, tudíž mohl poskytnout větší rozpočet a zajímavější jména. Oproti Sartanovi se tak sabatovská trilogie točila i ve Španělsku (ačkoli italské exteriéry jsou tu taky, včetně haciendy Villa Mussolini, kde Benito jednou možná nocoval, a která se objevuje minimálně ve dvou Sabatech a třech Sartanech), místo téměř neznámého Garka (i když měl za sebou už pár hlavních rolí, diváky do kin nijak zvlášť nelákal) do hlavní role získal hvězdu kalibru Lee Van Cleefa.
První film je ještě nabouchanější, než Sartana. Sice nemá zdaleka tak zamotaný příběh, vlastně je velice, velice jednoduchý, ale důraz je především na styl, vše podpořeno zajímavou kamerou a střihem a podivnou hudbou Marcella Giombiniho.
Použitelné z obou stran
O Sabatovi samotném se v prvním filmu moc nedozvíme. Střílí na vzdálenost, na kterou nikdo jiný nedostřelí, nikdo na něj nemá, je nejchytřejší, nejrychlejší, nejmazanější a nejsilnější. Podpořen Van Cleefovým charismatem je to prostě nadčlověk. Používá pušku s nastavenou hlavní, a čtyřhlavňový derringer s dalšími třemi hlavněmi v rukojeti. Vlastně ani nepotřebuje pomocníky, přesto je má. Je to ukecaný, bodrý a především nesnesitelný Carrincha v podání stejně nesnesitelného Pedra Sancheze. Druhý radši nemluví, je to indiánský akrobat v podání kaskadéra pod pseudonymem Aldo Canti AKA Nick Jordan. Nejdůležitější je ale ten, který osciluje mezi stranou kladnou a zápornou. V tomhle filmu je to Banjo v podání hipísácky vypadajícího Williama Bergera. Banjo sice sedí stranou, ale rád o sobě dá vědět - nosí rolničky na nohavicích, a zničehonic začne brnkat na banjo. Že by inspirace Bronsonovým Harmonikou? Tento poskok se vyznačuje svou touhou po penězích a přebíháním z jedné strany na druhou. Snesitelný je vlastně jen v Bergerově podání.
Drsný hrdina, tajemný antihrdina a blazeovaný záporák
Co se týče záporáků, jsou to blazeovaní boháči v čele s aristokratickým Francem Resselem, po boku s vystrašeným Giannim Rizzem. Rizzo a Sanchez jsou snad jediní, kdo hrají ve všech třech filmech.
Karel Hála... vlastně Yul Brynner
Druhý film, Sbohem, Sabato, je úplně jiný příběh. Van Cleef byl asi zaneprázdněný, takže najali Yula Brynnera, a pro Itálii hrdinu pro jistotu nazvali Indio Black. Nicméně všude jinde ve světě je to samozřejmě Sabata. Ostatně zůstal režisér, půlka hereckého obsazení i celkový styl. Změnilo se pozadí. Místo zbohatlíkovi tyranizujícím městečko se bojuje proti vojenskému útlaku rakouských vojáků v Mexiku (sakra, o tý francouzský intervenci v Mexiku bych si měl něco přečíst, pořád mi není jasný, proč do toho Francouzi zatáhli Habsburky). Pedro Sanchez tudíž nehraje místního ožralu, ale velitele odboje. Samozřejmě v doprovodu dvou kaskadérů - jeden tančí flamengo smrti, když chce Sanchez někoho odstřelit (???), druhý pak pomocí jamky v botě vrhá koule. Nestálý pomocník je možná nejprotivnější ze všech - rudý kovboj Dean Reed, než přísahal věrnost komunismu a žil ve Východním Německu, neváhal točit na západě. Ulízaný hezounek, protivný, a člověk mu přeje ten nejhorší konec. Co se týče záporáků, tady je to především aristokratický plukovník v podání Gérarda Hertera - hraje v podstatě to samé, co hrál ve Velké přestřelce. Gianni Rizzo je jeden z jeho společníků. Ženský prvek je potlačen na epizodní roličku Nieves Navarro, přibylo otravné děcko v podání nejprotivnějšího špageťáckého dítěte, co v Tepepovi zastřelilo Steinera. Naštěstí tu není příliš.
Sanchez je pro Brynnera rozhodně přijatelnější parťák, než soudruh Reed
Samotný Sabata je úplně jiný, než Van Cleefův. Místo obleku a dlouhého kabátu nosí jakýsi černý oděv, s třásněmi a rozhalenkou, takže tak trochu připomíná Chrise ze Sedmi statečných. Nepoužívá kolt, stejně jako Van Cleefův Sabata, místo toho má derringer, ale jiný. Nemá ani nastavenou pušku, i když dostřelí stejně daleko, místo toho má zdobenou pušku, do které vkládá speciální zásobník na sedm nábojů... a jeden doutník! Charakterově je stejně neprůhledný, jako Van Cleef, ale opět, Brynner to svým charismatem vytáhne. Film pak podporuje o poznání kvalitnější hudba Bruna Nicolaie.
Sabata má vlasy? Ringovi se zmenšil nos? I Sanchez je z toho dost zmatenej...
V roce 1971 se Parolini vrátil k Van Cleefovi a Sabatovi i pro Itálii. Jenže to neznamená, že jde o přímé pokračování prvního dílu! Tady je úplně jiný Sabata. Přiznám se, že Návrat Sabaty jsem už hodně dlouho neviděl, ale některé rozdíly si tu pamatuju. Například Sabatova minulost. V prvním dílu jenom náznaky. Tady máme jasně řečeno, že bojoval ve válce. Krom toho je to sukničkář s příšerným tupé. Proč sakra Lee ve všech westernech po roce 1970 nosil nějakou paruku nebo tupé? Snad akorát v The Grand Duel ne. Pedro Sanchez hraje snad stejnou postavu jako v prvním díle, vrací se Aldo Canti, tentokrát oblečený, a Karis Vassili k němu přibývá do dvojice. Blondýnu s velkými ňadry střídá zrzka s velkými ňadry. Aspoň trochu stylového Ressela coby záporáka střídá uřvaný, přehrávající a upocený Albertini. A Bergerův náhradník, Reiner Schöne? Pravda, lepší, než Dean Reed. Ale připomíná silně vizáží Ringa Starra a na Bergera nemá ani zdaleka. Giombini se pak úplně utrhl ze řetězu, takže hudba je dost šílená, využívá např. brumle (zvuk jakoby vyskakující pružiny), a uvádí to ujetým songem o devítiprstém (?) muži se čtyřhlavňovým revolverem. Návrat Sabaty byl prostě průser. Možná ale vydělal, každopádně asi ne tolik, aby Parolini s Van Cleefem zkoušel dělat další díl.
Pan Tau, Django/Ringo/Shango/Garringo/vlastně cokoli chcete a Fajardo jako Mexičan v autě. A říkají si Sabata
Což ale neodradilo další tvůrce od točení neoficiálních sequelů. První, Arriva Sabata!, přišel v roce 1970 v hlavních rolích s Peterem Lee Lawrencem a Anthonym Steffenem jako Sabatou. Vypadá to, že Steffen to zkoušel snad s každým hrdinou, a krom toho se marně pokusil vytvořit několik vlastních.
Následoval film Wanted Sabata (1970), narozdíl od Sartanovek i oficiálních Sabatů mají tyhle sequely celkem sympaticky krátké názvy :) Sabatu hraje tehdy už asi ne manžel Olgy Schoberové Brad Harris. Má to docela pěknej plakát.
Abre tu fosa, amigo... llega Sábata (1971) by podle plakátu mohl vypadat, že Sabatu hraje Richard Harrison, ale hraje ho Raf Baldassare! Že by záporný Sabata?
A ten poslední, Attento gringo, è tornato Sabata (1972), vlastně španělský western, stejně jako ten předchozí, opět s Fernandem Sanchem ve vedlejší roli a Sabatu opět nehraje největší hvězda filmu. V tomto případě je to George Martin jako úplně jiná postava. Mám to, ale ve španělštině bez titulků. Nejvíc mě na tom, přiznám se, láká Rosalba Neri a pak Sancho. Martina nemám rád.

Tak a to by bylo všechno. Někdy příště Pravá a levá ruka ďábla :)

13 komentářů:

  1. díky, hezký přehled, někdy si to budu muset sehnat. Nemá Van Cleef náhodou o jeden článek prstu méně? kde o něj přišel? Či proč otazník u devítiprstého?

    Proč ty Habsburky o mi taky uniká, asi neměli kandidáta a navíc tam mohla být nějaká legitimita při navázání na první císařství. Jednou o tom byl dokument, ale už nepamatuji. http://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%A1_intervence_v_Mexiku

    ...Nejvíce Čechů, a to asi tisícovka, se dostalo do Mexika s vojenskou výpravou Maxmiliána Habsburského proti mexické revoluci. Po Maxmiliánově popravě v roce 1867 se většina krajanů vrátila domů, mnozí se však přidali na stranu revoluce. V Mexiku po nich zůstaly zlidovělé české písně i některé hmotné doklady.... (a prý i křídlovka - trumpeta)


    A příště Trinity... hurá :)

    OdpovědětVymazat
  2. Asi to tak bude, tím chybějícím článkem, ale devítiprstý ve mně evokuje představu, že mu ten prst chybí celej.
    Všechny tři díly jsou na uloz.to, jak česky, tak anglicky. K jedničce už jsem udělal titulky, tak to nemusíš sledovat s nepovedeným dabingem MGM. Ostatní zatím nemám.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jsem shlédl film Sabata. Líbil se mi a ještě to jednou zkouknu (dávám tak 70% ze 100). Film většinu děje působí poněkud splašeným dojmem, čemuž pomáhá i příznačná hudba, a vůbec to nevadí. Lavíruje na hranici dramatu a komedie (a neumí si vybrat co to bude). Celkem lineární děj jde ráz na ráz a jeden gag střídá druhý, objevují se stále noví násilnící, které je třeba uklidit. Bohužel některé efekty jsou za hranicí fyzikálně možného a je jasné že jsou tam naroubované jen pro stylový efekt (rozstřelení dvou obručí tak, že ještě odpadnou, trhání mříže, či velmi přesná střelba na střední vzdálenost se zbraní prakticky bez hlavně), ale přimhouříme oko, k béčkovému žánru to tak nějak patří. Osobně si myslím, že by se bez některých scén i obešel, což by přispělo ke kompaktnosti (např. ta stará uječená matka od toho najmutého tlusťocha (tu zálohu měl pořád u sebe i v tom osivu?), nebo zbytečně komplikovaná předávka dynamitu) a také bych šetřil dialogy. Mohl se tam ještě jednou, po té akci, mihnout pravý kněz a mohl tam být i záběr na ty uvězněné jezdce v kaňonu. Co mi ale vadilo, byly nadpřirozené skokanské výkony vedlejších postav, ale i skok přes zábradlí hotelu z prvního patra mi pro staršího muže přišel dost nebezpečný. Já bych teda byl dole na placku. Ještě že kaskadéři a žíněnky to jistí.

    O žádné postavě jsme se vlastně skoro nic nedozvěděli, víceméně každý jen projíždí. Carrincha se chlubí účastí v devítidenní resp. sedmidenní bitvě (?), záporáci chtějí kšeftit s pozemky a femme fatale by ráda odjela pryč. To je vše.

    Sabata není tak úplně ďábelsky nepolapitelný a nedoběhnutelný, asi 2x nebo 3x zasáhla v jeho prospěch šťastná náhoda. Ale mazaný je tedy dost (scéna se zrcadlem mě teda dostala). Co je zač se neví, a tak chlápek z davu vyslovil teorii, že je snad možná státní agent (či tak nějak). Ovšem kdo ví. Sympatie diváka si získá téměř okamžitě, stačí úsměv, ale pro jistotu podaruje chudáka co mu vyschlo, zachrání staříka před ztrátou v cinknutém casinu a najde ztracený "předmět". Carrincha působí taktéž sympaticky, indián naopak podivně, se svojí zálibou sedět na střeše. Ještě že skoro nemluví. Chvíli působí, že je nad věcí a jindy jako děcko, když ho pošlou plnit úkol. Tu postavu mohli klidně škrtnout.

    Líný Banjo je nesympatický, ale jde to vydržet. Rolničky patrně sloužily jako druhý rytmický nástroj (podupávání do rytmu, chybí už jen ta foukací harmonika na držáku u úst), snad se živil, mimo lumpačin, i jako potulný muzikant. Na varhany teda válí.

    Hlavní "blazeovaný" záporák se své role zhostil čestně, je to slizoun a máte pocit, že je to nebezpečný, všeho schopný úchyl. Doplňuje jej vyjukaný zbabělý soudce, který se velmi povedl, a další poskok. K lepšímu vykreslení a rozvíjení charakterů prostor ve filmu asi nebyl.

    Závěr byl dost předvídatelný, ale nevadí. Nějak jsem nepostřehl, kde skončila nejdůležitější vedlejší rekvizita - příruční kufřík (asi na voze nebo ji zahodili).

    A co říci závěrem? Dozvěděli jsme se, že i jeden dollar ve správné ruce může být nebezpečný, že bez práce nejsou koláče, že i válečný metál může být k něčemu, a že instalovat bankovní sejf do haly přímo proti hlavnímu vchodu je fakt dobrej nápad.
    "Ehi amico... c' Sabata, hai chiuso!"

    Titulky jsou super. Jen tam asi není přeložena jedna věta v úvodu "a pospěšte si. - OK." a "How are you?" se přeložilo jako ahoj fešáku, což tam dokonce sedí líp než angický pozdrav :)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkná recenze. Vesměs souhlasím, akorát moje sympatie k určitým postavám se liší, Carrincha je mi protivnej svojí ukecaností (Sanchez/Spalla nebyl dost dobrej herec, aby to vybalancoval na snesitelný úrovni) a Toulavá kočka naopak jo, hlavně proto, že nemluví :) Ale jo, byl tam navíc. Banjo není sympaťák, ale jako u jedinýho poskoka tohohle typu mi jako jeho trest stačilo úplně to ponížení na konci. Až uvidíš další díly, pochopíš ;)

    Titulky jsem nepřekládal, jen přepsal podle dabingu. Sem tam jsem upravil nějakou tu větu, kterou MGM přeložila blbě a nedávalo to smysl. Chybějícího dialogu jsem si nevšiml, nebyl už v anglických, za to se omlouvám.
    Mimochodem devítidenní X sedmidenní bitva, toho jsem si všiml právě až při přípravě titulků. V dabingu bych to považoval jako chybu v překladu, ale je to i v angličtině. Kdo ví, co říká v italštině, ale nedivil bych se, kdyby tam byla stejná chyba. Buď to zblbli scénáristi, nebo Sanchez, nebo překladatelé do AJ, nebo to je záměr a Carrincha prostě kecá :D Ale to je nejmíň pravděpodobný.

    OdpovědětVymazat
  5. Chtěl jsem také nějak přispět, když tady vesměs jen konzumuju :) Nechtěl jsem to ani napsat tak dlouhé, jak to nakonec vyšlo.
    Titulky - žes přepsal dabing jsi psal, vím. Já je ještě zkusím upravit a pak pošlu. No ale neslibuji nic. A na další díly se kouknu až budou titulky :D

    OdpovědětVymazat
  6. a ještě to komplikuje fakt, že u Richmondu byla jen 7 denní bitva. http://en.wikipedia.org/wiki/Seven_Days_Battles
    Chtělo byto italské titulky... nebo original v italštině no... :-/ Pokud by to bylo i tam, tak by to znamenalo, že Carrincha kecá.

    (V mé recenzi by mohla být věta, že Stengel je přesvědčený o své lidské nadřazenosti a výjimečnosti. Benžo mi přišlo "vylepšené" jen někdy. Náboje v náramku ruky, taky zajímavé)

    OdpovědětVymazat
  7. Mně na dabinzích MGM v podstatě vadí jenom dabér Van Cleefa, Pavel Soukup se na něj opravdu nehodí. Zbytek je celkem OK. Adios Sabata je tak celkem sledovatelný i v češtině, protože Brynnera sice taky dabuje Soukup, ale na něj se hodí o dost víc (a daboval už ho hodněkrát předtím, včetně Sedmi statečných).

    No, nebo se prostě scénárista seknul. To mi připadá jako nejpravděpodobnější řešení. Kolikrát mi připadá, že tyhle westerny byly napsaný během jednoho tejdne (někdy i rychleji) a hned se začaly točit :D (Ostatně Pro pár dolarů navíc Vincenzoni skutečně napsal během 9 dní a Hodný, zlý a ošklivý během 11. Ale nepochybuju, že si s tím Leone pohrál, než začal točit.)

    OdpovědětVymazat
  8. Oikie,musím se přpojit k Tinnymu,ten film se mi líbil a to dost.V té své recenzi na prvího Sabatu jsi mě dost naštval,ale to jsem byl zřejmě dost nepřípustný jiným názorům:).
    Film (dnes) vidím na 80% ze 100% (předtím 90% ze 100%) a to hlavně kvúli některým herců a některým přehnaně ¨stylovým¨ scénám.
    Postava Sabaty (podle mě) není ¨nadčlověk¨,párkrát mu pomůže i štěstí (jak říká Tinny),není (podle mě) nejrychlejší (tasí jen 1x a to,jak se zdá,první) ani nejsilnější, za to nejmazanější už ano a tím se vylučuje nejchytřejší.
    Mě se hudba hrozně moc líbila ze všech tří dílů (můj názor).
    Shrnuto:Podívej se na Shrobaryho recenzi:).

    Django

    OdpovědětVymazat
  9. Nejmazanější vylučuje nejchytřejší? Já bych řek, že kdyby nebyl nejchytřejší, nemoh by bejt ani nejmazanější :)
    Jo, hudba je sice šílená, ale neříkám, že je špatná. Ale Nicolaiův soundtrack ty Giombiniho převyšuje a radši si pouštím ten. Tolik úžasnejch melodií! Gitanovo téma (když přijíždí na koni, aby poprvé zatančil flamengo smrti) je parádní.
    Shobaryho recenzi znám, ale Shobarymu asi stačí přestřelky :D Na celkem dost věcech se s ním neshodnu. Třeba Adios Django nebo No room to die vidí jako super filmy, pro mě jsou to oba zmatený nic moc filmy s hromadou akce.

    OdpovědětVymazat
  10. Tvůj názor na Shorobaryho je takový, jaký jsem si myslel:D.A to s tím, že ¨nejmazanějším vylučuje nejchytřejší¨ si myslím, že je správný,protože z historie jsou známi velice mazaní lidé,ale nebyly dost inteligentní.

    Django
    PS.Jak to,že to píšeš kolem 10:00?

    OdpovědětVymazat
  11. Každopádně Sabata rozhodně nepůsobí dojmem blba :)
    Proč bych nemohl psát kolem 10. hodiny?

    OdpovědětVymazat
  12. Co pak nechodíš do školy?

    Django

    OdpovědětVymazat
  13. Komentovat můžu i ze školy. A pátky mám volný. Na vejšce si člověk ten rozvrh může nastavit, jak potřebuje.

    OdpovědětVymazat