BLONĎÁK, DJANGO, RINGO A OSTATNÍ - část 4

 

Předchozím článkem jsem si krásně nahrál k další části našeho článku o typických postavách spaghetti westernů. Ano, dnes se budeme věnovat Sartanovi, "Jamesi Bondovi Divokého Západu".

SARTANA

Postava jménem Sartana se poprvé objevila ve filmu Mille dollari sul nero (1966), kde ji hrál Gianni Garko. Mám dojem, že to byla dokonce jeho vůbec první westernová role. Tenhle Sartana neměl s tím, kterého známe, nic společného. Podle všeho to byl zvrhlý desperát, který pořádně zavařoval hrdinovi Anthonymu Steffenovi. Což zní jako průměrný špageťák. Jenže film měl úspěch v Německu, kde dostal jednoduchý název Sartana. Producenti se tedy zřejmě rozhodli úspěch postavy využít, a nabídnout Sartanu sice s tváří Garka, ale úplně jiného.

Mille dollari sul nero - Němci správně pochopili, který je lepší

Sartanovým stvořitelem byl Gianfranco Parolini (nar. 1930). Zřejmě miloval bondovky, cirkusy a brakové detektivky a rozhodl se styl Sartanovských filmů založit na těchto aspektech. Po prvním filmu se zřejmě naštval a odešel dělat svého nového hrdinu Sabatu, takže sérii převzal jakožto režisér Giuliano Carnimeo. Podle mě naštěstí, protože Paroliniho styl mi osobně moc nevyhovuje a první sartanovský film považuji za nejslabší.

 

Kdo je Sartana? Jak praví trailer k prvnímu filmu, je to lovec zločinců? Je to agent pojišťovny? Nebo je to pouhý zlodějíček? Občas se objevují i dále v sérii dotazy některých postav, jestli Sartana náhodou není vládní agent. Čím je, to nechme stranou. Sartana rozhodně není vagabund. Je oblečen do elegantního obleku a černého pláště s červenou podšívkou, jako kouzelník (nějaký kouzelník z kresleného seriálu byl Sartanovou předlohou). Potrpí si na hazard, takže v každém dílu aspoň jednou hraje karty. Charakteristický je i svými zbraněmi. Až na jeden film nepoužívá kolt, místo toho nosí malý derringer, který má bubínek, který vypadá jako hrací kostka. Nosí také winchestrovku, často ležérně položenou přes rameno, přesto dokáže vždy střílet rychle a přesně. Charakterově je poněkud nevyzpytatelný, většinou pátrá po nějakých ukrytých penězích. V prvním filmu se objevuje víceméně jako duch a proplouvá mezi zápornými postavami, aby zjistil, kam zmizelo zlato. Ve druhém filmu jde o odměnu za jeho hlavu a pátrá, kdo na něj nastražil past, ve třetím manipuluje s několika záporáky, aby jim prodal bezcenný pozemek, a ve čtvrtém jde opět o ukradené zlato. Sartana vždy elegantně překážky zvládne, aniž by se nějak výrazněji zadýchal.

Sartanův obvyklý arzenál (ještě má dělo, ale nechává ho za dveřmi)

Takovou postavu by nemohl hrát kdekdo, bylo třeba charismatického herce s nadhledem, a tedy volba Gianniho Garka byla asi nejlepší. Osobně si nedokážu představit nikoho jiného v této roli. Přesto jich to zkoušelo hodně.

Dvě tváře Garka

Oficiální sartanovské filmy jsou čtyři:
1) Se incontri Sartana prega per la tua morte (1968) - režíruje Parolini, vedle Garka se objevují William Berger, Fernando Sancho nebo Klaus Kinski
2) Sono Sartana, il vostro becchino (1969) - sérii přebírá Giuliano Carnimeo, Garko je tu pořád, vedle něj znovu Kinski, Frank Wolff nebo Gordon Mitchell
3) Buon funerale, amigos!... paga Sartana (1970) - Garko jako největší hvězda filmu, jinak vedle něj samé méně známé tváře, očividně nižší rozpočet a Sartana nám tu zestárl, místo vousů má knír
4) Una nuvola di polvere... un grido di morte... arriva Sartana (1970) - do rozpočtu přispěla španělská koprodukce, takže tenhle film působí asi nejlépe, podle mě je vůbec nejlepší, a nejen kvůli varhanické scéně

Na to navázala opět spousta neoficiálních sequelů, které jsem neviděl.

Passa Sartana... è l'ombra della tua morte (1969)

Cameron se marně snaží, ale Fidanimu (vpravo) to asi stačí

Zřejmě prvním vykradačem byl nám nechvalně známý Demofilo Fidani se svou nechvalně známou nehvězdou Jeffem Cameronem. Zvláště Fidaniho jméno tu bohužel ještě uslyšíme často.

...e vennero in quattro per uccidere Sartana! (1969)

Nabarvený Cameron popíjející pivo, podivná gravitace, vítejte ve světě Demofila Fidaniho

Taky proto, že v jednom roce vyplodil hned dvě sartanovské vykrádačky. Možná mezi nimi stihnul i pár dalších filmů. Tady je Sartanou opět Cameron, opět je tu Simonetta Vitelli a to je asi všechno zajímavé.

Django sfida Sartana (1970)

Tři jakoSartanové ve filmech s jakoDjangy

V roce 1970 se museli Italové ze všech těch Sartanů zbláznit. Tři crossovery s Djangem, několik dalších filmů, dva oficiální a jeden polooficiální. O tomhle už jsem psal u Djanga, takže připomenu, že další dva Django-Sartanovské crossovery natočil opět náš starý známý Dick Spitfire, a jsou to Quel maledetto giorno d'inverno... Django e Sartana all'ultimo sangue! (1970) a Arrivano Django e Sartana... è la fine (1970).

C'è Sartana... vendi la pistola e comprati la bara (1970)

Hilton se snaží, ale na Sartanu je drobet přičmoudlej

Tenhle film je někdy řazen jako pátý oficiální film, protože ho režíroval Carnimeo. Nicméně hlavní roli si střihnul George Hilton. Před dvěma lety jsem viděl první půlhodinu, někdy to budu muset dokoukat. Nicméně moc se mi to nelíbilo. A ani Hilton není až tak dobrá náhrada za Garka, i když proti Cameronovi je to třída, co si budeme povídat. 

Sartana nella valle degli avvoltoi (1970)

Lasky je zničehonic Sartana (vlastně není) v pískovně suplující Údolí smrti

Prý hrozná fekálie točená opět v pískovnách (odkud se ale Sartanové téměř nehnuli) s Williamem Bergerem v hlavní roli. Dále hrají Wayde Preston, Aldo Berti, Jolanda Modio a Rick Boyd, takže obsazené to není nejhůř. No ale stejně bych tomu pozornost asi nevěnoval. Jo, a Berger se nejmenuje Sartana. Jako bychom to nečekali.

Lo irritarono... e Santana fece piazza pulita (1970)

Je to trochu jinak, než by se zdálo :)

To sem patří napůl. Hraje tam Garko, ale v originále se hrdina jmenuje Santana (viděl jsem opět asi první půlhodinu a na kytaru nehrál), v některých zemích samozřejmě jedno písmenko změnili, hádejte které a jak. Přišlo mi to divně sestříhaný. Někdy to dokoukám.

Vamos a matar Sartana (1970)

Corbucci meets Carnimeo? Asi ne. V hlavní roli George Martin, kterého nemusím, a taky je tu Gordon Mitchell. Plakát vypadá dobře, ale nic jiného ne.

Trinita e Sartana figli di... (1972)

Když už nemáme Djanga, vezmeme Trinityho a dáme ho dohromady se Sartanou. Ačkoli tady by mělo být jméno oddůvodněno tím, že černoch Trinity pochází z Trinidadu, nejspíš to vymysleli kvůli reklamě. Dobře mohl pocházet z Jamajky, ale Jamajku Terence Hill nehrál. V roli Sartany (nebo Halleluji?) Alberto Dell'Acqua.

Smělé inkognito (1972)

Aneb Alleluja e Sartana, figli di... Dio. Trinityho vyhodili a přidali postavu, kterou u Carnimea hrál Hilton. Neviděl jsem, ale sehnal jsem někde kopii s původním dabingem Štěpničky a Jandáka tuším. Stejně se toho bojím, protože prý jde o špatný film.

Jak vidno, mezi neoficiálními Sartanovskými sequely radno pátrat jen na vlastní nebezpečí. To by bylo pár slov k Sartanovi a příště bude Sabata.