ZLOSYNOVÉ (italského) DIVOKÉHO ZÁPADU

Po hrdinech tu máme přímo navazující článek zabývající se protentokrát těmi špatnými, kteří to většinou na konci odnesou.

ČÁST 2 - THE BAD

JOSÉ BÓDALO (1916 - 1985)

Původem argentinský herec se podle imdb ve filmu poprvé objevil už v roce 1930, ale ve Španělsku. Další filmové zkušenosti získal až na konci 40. let. Ve westernu se objevil poprvé v roce 1966, téhož roku se objevil jako generál Hugo v Djangovi. V dalších italowesternech pak hrál většinou podobné role křupanských mexikánců se zálibou v násilí, naposledy v anglickém filmu Captain Apache (Kapitán Apač, 1971).
Zajímavé filmy: Django (1966), A train for Durango (Vlak do Duranga, 1967), Companeros (1970)

GEORGE EASTMAN (1942)

Luigi Montefiori používal během své kariéry řadu pseudonymů, ale nejčastěji zřejmě George Eastmana. Tento dvoumetrový herec a scénárista se poprvé ve filmu objevil v roce 1966 - a byl to hned western Jmenuji se Pecos (1966), kde hrál jednoho z vedlejších záporáků. O rok později zkoušel hrát hrdiny ve filmech jako Bill il taciturno (Mlčenlivý Bill) nebo L'ultimo killer (Poslední zabiják), ale brzy se zřejmě přesvědčil, že nejlepší bude jako záporák. Ve filmech Ať žije Django (1968) nebo Hate thy neighbour (Nenáviď bližního svého, 1968) sekundoval hlavnímu záporákovi Horstu Frankovi, o kterém tu ještě bude řeč. V kontrastu s uhlazeným a povýšeným menším blonďákem Frankem působil dvoumetrový zarostlý Eastman jako sadistická mašina utržená ze řetězu. Kladné postavy si ještě párkrát zahrál (čtvrtý do party v hill-spencerovském Boot Hillu (1969), parťák Gemmy v Ben and Charlie (1972)), poslední western natočil v roce 1973, přičemž jako scénárista se podílel ještě na Keomovi. V té době ale už spolupracoval s Joem D'Amatem a dalšími na hororových céčkách, kde hrál různé kanibaly, šílence a podobné zvrácené postavy.
Zajímavé filmy: Ať žije Django (1968), The Unholy Four (1970), Ben and Charlie (1972)

EDUARDO FAJARDO (1924 - 2019)

Špageťácký nestor se ve filmu poprvé objevil v roce 1947, první western natočil v roce 1965, ale stejně jako Bódala ho proslavila záporná role ve filmu Django. Poté opět hrál podobné záporáky jako v Djangovi - hnusný zbohatlík, který tyranizuje okolí a neštítí se ničeho. Často hrál u Sergia Corbucciho (Žoldnéř, 1968), i když v některých filmech se jenom mihnul (Companeros (1970), Sonny and Jed (1972)). Podobné role hrál i v jiných žánrech, u nás jsme ho mohli vidět třeba v Pošetilosti mocných (1971), nebo Šimon a Matouš jedou na riviéru (1975).
Zajímavé filmy: Django (1966), Žoldnéř (1968), Apocalypse Joe (1971)

HORST FRANK (1929 - 1999)

Německý herec Horst Frank ztělesňoval především aristokratické záporáky. V prvních filmech z konce 50. let hrál určitě nějaké nacisty, první westerny točil rovněž v Německu. Hrál například ve Zlatokopech v Arkansasu (1964), točených v tehdejším Československu, kupodivu kladného lovce. Ve špagetách se objevil poprvé téhož roku ve filmu Le pistole non discutono (Pistole se nehádají, 1964), což je ten film, v jehož kulisách mohl Leone levně natočit mnohem výdělečnější (a nejspíš i o dost lepší) Pro hrst dolarů (1964). Frank si v Pistolích zahrál samozřejmě záporáka proti kladnému hrdinovi Rodu Cameronovi. Kupodivu má na kontě jen 7 špaget, ale z nich možná jen Karambol (1974) s dvojníky Spencera a Hilla a The Grand Duel (Velký souboj, 1972) s Lee Van Cleefem se dají řadit mezi špatné filmy. Pro zajímavost, Frank se objevil i v jedné epizodě českého seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989-93).
Zajímavé filmy: Ať žije Django (1968), Johnny Hamlet (1968)

KLAUS KINSKI (1926 - 1991)

Legenda. Talentovaný herec, který neměl rád jiné osobnosti, a klidně se rozmělňoval v nejrůznějších hloupostech, točených za levný peníz, kde největší položkou v rozpočtu byl zřejmě jeho honorář. Poprvé se ve filmu objevil už po válce, ve westernu poprvé nejspíš v roce 1964 ve Vinnetouovi - rudém gentlemanu (1964). Tam mi vždycky bylo divné, že na to, jak je jeho postava významná v ději, zemře až příliš nenápadně v celkovém záběru před vchodem do jeskyně. O rok později už ho Leone obsadil do prvního špageťáku Pro pár dolarů navíc (1965), kde hrál nezapomenutelnou roli hrbáče. Ta mu zřejmě dopomohla i k dalším podobným rolím. Jeho prudká povaha mu ale zase od některých pomohla - ve filmu The stranger returns (Cizinec se vrací, 1967) měl hrát hlavní zápornou postavu (pak ji hrál Dan Vadis), ale trval na tom, že bude mít nejhezčího koně, i když mu to vedoucí kaskadér rozmlouval, z trucu na něj nasedl, prudce vyjel, spadl a narazil si záda. Jeho asi nejslavnější westernová role byla ve filmu Velké ticho (1968), kde ztvárnil hlavní zápornou postavu, lovce odměn Loca. Bohužel hrál v mnoha velice špatných filmech, včetně těch nejhorších filmů Demofila Fidaniho, "Eda Wooda spaghetti westernu" - podle Shobaryho stránek hrál ve 21 špagetách. Poslední italský western natočil v roce 1975 (Chytrák a dva společníci), jediný americký natočil o 12 let později.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Kulka pro generála (1966), Velké ticho (1968)

GORDON MITCHELL (1923 - 2003)

Další původem americký kulturista (vl. jm. Charles Pendleton) se objevoval v Hollywoodu ve vedlejších rolích, poté přesídlil do Itálie, kde se stal vyhledávaným hrdinou i záporákem v sandálových filmech. Když se tyto vyčerpaly, začal od roku 1966 točit westerny. Většinou díky své ostře řezané tváři a pochmurnému vzhledu hrál záporáky (např. ve filmu Mimo zákon (1968) vypadá jako smrtka). Koncem 60. let se dal dohromady s již zmiňovaným Demofilem Fidanim, zakoupil pozemek v Itálii, kde vybudoval Cave Studios, kde Fidani točil své velice mizerné a levné westerny. V nich Mitchell hrál často záporné postavy, ale občas i kladné. Když byl koncem 70. let jeho pozemek zabaven italskou vládou (podle jakéhosi zákona nesměli cizinci v Itálii vlastnit půdu), vrátil se do USA.
Zajímavé filmy: Mimo zákon (1968), I am Sartana, your gravedigger (Já jsem Sartana, tvůj hrobník, 1969), víc se asi doporučit nedá.

DONALD O'BRIEN (1930 - 2018)

Původem irsko-francouzský herec se sice narodil jako Donal O'Brien, ale později si jméno upravil na běžnějšího Donalda. Ve filmech začal hrát na počátku 60. let, hlavně ve francouzské produkci (mj. se mihnul v belmondovce Víkend na Zuydcoote (1964)). Jeho prvním italowesternem byl film Run, man, run (Utíkej, 1968), kde si zahrál druhého hlavního hrdinu vedle Tomase Miliana. Jeho drsná tvář ho předurčovala k rolím tvrdých pistolníků, ale především nemilosrdných záporáků. Ve významnějších westernech se poté objevil až ve druhé polovině 70. let, kdy hrál třeba vůdce banditů v Keomovi (1976), nebo jednorukého psance v Mannajovi (1977).
Zajímavé filmy: Run, man, run (1968), Keoma (1976), Mannaja (1977)

LUIGI PISTILLI (1929 - 1996)

Luigi Pistilli se poprvé ve filmu objevil údajně v roce 1947, ale určitě je rozpoznatelný až ve filmu Pro pár dolarů navíc (1965), kde si zahrál jednoho z nejvýraznějších členů bandy El India. Tato role otevřela jeho filmovou kariéru, která čítala jak několik dalších westernů (další rok hned tři, včetně Hodného, zlého a ošklivého), tak politických thrillerů, hororů a kriminálek. Poslední western natočil v roce 1970, byl to film Nest of Vipers (Hnízdo zmijí) Giulia Petroniho. V roce 1996 spáchal sebevraždu.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Velké ticho (1968)

FERNANDO SANCHO (1916 - 1990)

Zřejmě rekordman co se týče počtu westernů, v nichž hrál - podle Shobaryho se v letech 1963 - 1974 objevil v 53 titulech. Rodák ze španělské Zaragozy se poprvé ve filmu objevil v roce 1944, z významnějších filmů si ho můžeme všimnout v roli tureckého seržanta v Lawrencovi z Arábie (1962). Také se objevil ve čtyřech adaptacích Mayovek, ve dvou "předbarkerovských" z 50. let hrál popleteného profesora Pfotenhauera, ve dvou už s Barkerem to dotáhl na samotného Padišaha (Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva (oba 1965)). Prvním významnějším špageťákem byla Pistole pro Ringa (1965), kde hrál hlavního záporáka s originálním jménem Sancho, tlustého burana se zálibou v násilí (už jsem tu někde psal, že miluju jeho způsob střelby? jako by ty kulky házel :) ). Podobné postavy pak ztvárňoval v dalších westernech. Samozřejmě nehrál vždy jen hlavní postavy, často hrál epizody (např. Velká přestřelka (1966), nebo For a taste of killing (Pro požitek ze zabíjení, 1966)), nebo vedlejší role ($ 10.000 blood money (10 000 dolarů za masakr, 1967)). Osobně ho mám v těchto menších úlohách radši, jako vůdce bandy a hlavní záporák mi moc nesedí.
Zajímavé filmy: Ringo se vrací (1965), Velká přestřelka (1966), $ 10.000 blood money (1967)

LEE VAN CLEEF (1925 - 1989)

Uvažoval jsem, že bych ho zařadil už mezi ty hrdiny, protože si jich ve špagetách zahrál víc. Ale 1) jeho nejvýznamnější rolí je nejspíš Zlý v Hodném, zlém a ošklivém (1966), a 2) na hrobě má napsáno "The Best of The Bad". Svou kariéru začal němou rolí ve filmu V pravé poledne (1952) (původně měl promluvit, ale svůj dialog škrtl s tím, že by jeho postava mluvit neměla, aby byla zlověstnější), během 50. let hrál ve spoustě westernů, kriminálek a sci-fi filmů. Jeho slibně se rozbíhající kariéru přerušila na počátku 60. let autonehoda, která mu trvale poškodila nohy. Nabídky přestaly chodit, až pak ho objevil Sergio Leone a nabídl mu druhou hlavní roli vedle Clinta Eastwooda ve filmu Pro pár dolarů navíc. Kladná postava plukovníka Mortimera inspirovala většinu jeho dalších rolí - tvrdý, ale spravedlivý chlap v čistém obleku. V roce 1966 mu Leone dal další příležitost, tentokrát veskrze zápornou roli ve filmu Hodný, zlý a ošklivý. Lee točil westerny dál v Evropě, ale i v USA, ale zatímco ve 2. polovině 60. let patřily jeho westerny k těm nejkvalitnějším, ne přelomu 60. a 70. let jako by se něco zlomilo a začal hrát v čím dál horších filmech. Na konci 70. let se pak vrátil do Států, kde v roce 1989 zemřel.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Velká přestřelka (1966)

GIAN MARIA VOLONTÉ (1933 - 1994)

Významný italský herec natočil první film v roce 1960. V roce 1964 z finančních důvodů přijal roli hlavního záporáka v Leoneho westernu Pro hrst dolarů. Film měl jistě velký úspěch i díky jeho ztvárnění sebejistého a arogantního muže, který se snaží ovládnout městečko v pohraničí. O rok později si zahrál šíleného banditu ve filmu Pro pár dolarů navíc. Další dva westerny, které natočil, ho zřejmě kvůli levicovému politickému vyznění zajímaly víc, ať už to byla Kulka pro generála (1966), kde hrál  nevzdělaného banditu, který se kvůli přátelství s americkým agentem málem odkloní od revoluce, nebo Face to face (Tváří v tvář, 1967), kde hrál mírumilovného profesora z východu, který se pod vlivem drsného života na Západě změní v téměř fašistického vůdce banditů. V dalších letech pak točil převážně politická dramata.
Zajímavé filmy: Všechny čtyři

FRANK WOLFF (1928 - 1971)

Americký rodák začal hrát na přelomu 50. a 60. let v nízkorozpočtových filmech Monte Hellmana a Rogera Cormana, poté z politických důvodů přesídlil do Itálie. Leone mu nabídl roli záporáka v Hrstech dolarů, kterou ale Wolff odmítl. V prvním westernu se tedy objevil až v roce 1966, byl to film Some dollars for Django (Pár dolarů pro Djanga) s Anthonym Steffenem v hlavní roli. Významnější roli dostal ve Vanziho filmu A stranger in town (Cizinec ve městě, 1967), kde hrál padoucha Aguilara. Podobnou roli dostal téhož roku i v Colizziho westernu Bůh odpouští, já ne!. Jeho padouši většinou vynikali inteligencí, byli arogantní, na násilí většinou měli podřízené. Wolff si zahrál i ve Velkém tichu kladnou roli (jedinou snad ve filmu) šerifa a v Leoneho opusu Tenkrát na Západě (1968) zastřeleného farmáře McBaina. Jeho posledním westernem byl druhý díl série o Sartanovi, kde si zahrál pistolníka Buddyho, Sartanova parťáka. Poté hrál ještě v několika detektvkách. V roce 1971 byl odmítnut, když se u přítele Tonyho Anthonyho ucházel o roli ve filmu Slepý pistolník. V domnění, že jeho kariéra je u konce, a s vlivem dalších osobních problémů bohužel v témže roce spáchal sebevraždu.
Zajímavé filmy: Bůh odpouští, já ne! (1967), Tenkrát na Západě (1968), Velké ticho (1968)

A brzo asi bude následovat třetí část, jak jsem už naznačil v komentářích k prvnímu dílu, bude se týkat jak těch spíše nejednoznačných postav, tak nejvýznamnějších hereček v žánru, kde žen moc nebylo.