sobota 8. září 2012

UN DOLLARO BUCATO (1965)

Italský western jako vystřižený z rodokapsu. Čestný hrdina, který brání slabé, jeho věrná a krásná žena v ohrožení špinavými bandity, zlí boháči tyranizující okolí, každý čin je záminkou k bitce nebo přestřelce. Gemma sem zapadne dokonale, takže mi tu moc nevadil. Scény s Idou Galli v roli jeho manželky mi přišly dost kýčovité, ale to je zřejmě způsobeno především hudbou Gianniho Ferria. Natáčeno v zelených loukách a kopcích v Itálii, takže kouzlo Západu je skoro úplně pryč. Vlastně jediná věc, která se mi opravdu líbila, byl závěrečný souboj inspirovaný podobným soubojem z Fistful of Dollars. Přesto se mi to líbilo asi víc než třeba Arizona Colt. 6,5/10
a.k.a. Jeden stříbrný dolar, One Silver Dollar, Blood for a Silver Dollar
Režie: Giorgio Ferroni
Hrají: Giuliano Gemma, Ida Galli, Pierre Cressoy, Nello Pazzafini, Tullio Altamura, Ignazio Spalla, Alfredo Rizzo, Sal Borgese, Luigi Tosi, Fortunato Arena, Pietro Ceccarelli, Andrea Scotti, Nazzareno Zamperla, Benito Stefanelli
Hudba: Gianni Ferrio
Itálie / Francie 1965 

14 komentářů:

  1. Jo, souhlas. Další díl z Ferroniho trilogie, "Per pochi dollari ancora", je taky v podobným duchu a taky se na něj dá koukat. "Wanted" jsem ještě neviděl. Ještě dodám, že skladbu "A Man... A Story" z "Un dollaro bucato" použil i Tarantino v Hanebných panchartech.
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  2. Ten druhej díl mám taky, bohužel se španělským dabingem (zlatej českej proti tomu) a slovenskými titulky. Wanted taky nemám. O použití té hudby v Panchartech vím (a docela mě překvapilo jak ta melodie sedla k francouzský kavárně :) ).

    OdpovědětVymazat
  3. Španělský dabingy nemůžu posoudit, ale ty americký mě občas dojímaj. Třeba když se objeví nějakej elegantně oděnej záporák a oni ho nechaj krafat s přízvukem přístavního dělníka, nebo když se pokoušej z nějaký postavy udělat komickou figuru. Taky ta jejich posedlost dávat mexikáncům "legrační" přízvuky už mě ubíjí. Ze špageťáků to podle mě nejvíc schytalo "Velké ticho", to je skutečně otřes. V češtině je to úplně jinej film.
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  4. Anglický mi taky přijdou špatný, španělský se mi nelíbí hlavně po zvukový stránce (stejně jako francouzský). Velké ticho znám jenom v italštině, česky jsem na to ještě nekoukal a anglicky to nemám vůbec.
    Američani mi přijde kolikrát, že se snažili na příkladech evropskejch filmů, který uvedli, demonstrovat, jak skvělý filmy točej oni, a jak to nikdo na světě neumí. Ať už špatným dabingem, zkrácením, nebo změnou dialogů tak, až nedávají smysl (viz Podivné dědictví, to jsem zkoušel s novým dabingem, který vychází určitě z anglického, a spousta dialogů vůbec nedávala smysl - teda mohla to bejt i vina českého překladatele, ale tam, kde se původní českej (kterej určitě vycházel z italštiny) a novej českej nelišily to bylo celkem v pohodě). Pokud hrála v evropským filmu americká hvězda vedlejší roli, tak ji uvedli jako hlavní. (Třeba Zvíře s Belmondem uvedli pod názvem Stuntwoman jako že s Raquel Welch v hlavní roli. Nedivil bych se, kdyby půlku scén, kde Welchová není, vystříhali).
    Nejšílenější věc v tomhle ohledu dělali ale Němci (teď už snad maj rozum), když vážné filmy se Spencerem a Hillem přestříhali a předabovali tak, aby z toho vyšla komedie, které se mohli stejně smát jenom ti nejtupější Němčouři. (Např. film Bůh odpouští já ne, který navíc uvedli pod stupidním názvem Zwei vom Affen gebissen - Dva pokousaní opicí).

    OdpovědětVymazat
  5. U těch Němců jsi ještě zapomněl zmínit nekonečnou "sérii" s Djangem :-) Docela by mě zajímalo, jestli náhodou "Boot(s) Hill" na VHS od Lucernafilmu nebylo právě v tý "vtipný" verzi. Líbí se mi, jak se u nás mele o tom, kterak komančové prznili západní filmy. Sice je to pravda, ale oproti Němcům a Američanům byli učiněný amatéři.
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  6. No, ta byla někdy taky pofidérní, někdy předabovali film tak, aby byl hrdina oslovován Django, jindy se na to vykašlali. Tolik moje zkušenosti ze dvou "Django-westernů" co jsem viděl v němčině. O Boot Hillu nevím, ten znám jenom z Novácký verze.
    Tak strašně to soudruzi nedělali, ale to, že předabovali Dobyvatele ztracené archy tak, aby z dialogů vypadlo všechno o náboženství, takže pak divák neví, co byla Archa úmluvy vlastně zač, to se s tím podle mě dá směle srovnávat :) Nekonečný příběh je taky špatně přeloženej, ale to s ideologií nemá nejspíš nic společného.

    OdpovědětVymazat
  7. Pokud jde o němce... nezapomeňte na Ať žije Django, kam údajně (naštěstí nemám zkušenosti) vpašovali narážky na Tlusťocha a atd. A každý film s Hillem se jmenoval Trinity něco...

    OdpovědětVymazat
  8. Čert ví, jak to u toho Nekonečnýho příběhu je. Záleží na tom, jestli překlad vycházel z německý verze, nebo z anglický. Jinak na těch VHS-kách toho vyšlo víc: Velké ticho; Slepý pistolník; Proč žít... a proč umírat (podle VideoPlusu ve 112ti-minutový verzi, ne v tý německý, která má 79 min.); Kulka pro generála; Django; Keoma; Jeden stříbrný dolar (tj. Un dollaro bucato - opět Lucernafilm) a určitě i pár dalších. Rozhodně toho bylo víc, než je teď na DVD.
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  9. Tinny: Všechny vážný westerny snad. Viděl jsem trailer na německou komediální verzi filmu Důvod žít a zemřít, a bylo to dost blbý. Jinak všechny jejich společné filmy byly Zwei něco nebo Vier Fäuste (čtyři pěsti) něco. Spencerovy filmy byly Buddy něco nebo Eine Faust něco.

    Kubaso: Podle určitě špatně odposlechnuté "Southern Oracle" jako Sandonoriko spíš z anglický, ale to je jenom moje domněnka. VHS se špagetama bylo asi celkem dost, kromě toho cos jmenoval vím ještě o filmu Napadení s Garkem, Pro hrst dolarů, Hodný, zlý a ošklivý, Tenkrát na Západě, Pohřběte je hluboko, Říkali mu Ámen, Malá Rita, Mimo zákon, Adios Django a další. I v TV v 90. letech toho bylo celkem dost (osobně to bohužel nepamatuju). Teď trochu přispívá i MGM, ale posledně když zmrvili The Big Gundown, tak mě dost naštvali. Libor Terš jako Van Cleef... brr. Ale Martin Sobotka jako Milian zase zněl dost dobře. Tenhle film by chtělo kdyby vydali plnou italskou verzi, ale dneska už asi nejsou překladatelé z italštiny, nebo co.

    OdpovědětVymazat
  10. Zalistoval jsem a narychlo naskenoval pár příkladů: http://s17.postimage.org/aofu3pgry/VHS.jpg . Valdézovi koně sem patří tak napůl, ale zato si všimni, že vyšli dvakrát.

    P.S.: Název Sandonoriko se mi zrovna dost líbí (a ujal se natolik, že dal jméno i jedný skladbě od Stromboli:-)
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  11. Jo, pěkný to je, a do toho filmu to pasuje, originál je proti tomu dost suchej :D Ale špatnej překlad to je, no. Nebo byli tvůrci dabingu hodně kreativní :)

    Zajímavý články. Z čehot o je naskenovaný? Vypadá to jako televizní program.

    OdpovědětVymazat
  12. Jinak koukám, že Blindman je velice správně označenej jako komedie a Kulka pro generála má jako jediná označení umění :D

    OdpovědětVymazat
  13. Mimo Sedmi statečných žen (vydal Lucernafilm) ze Cinemy a Pro hrst dolarů z Video Revue je to všechno z VideoPlusů z let 1993-94.
    Kubaso

    OdpovědětVymazat
  14. Sice to je trochu mimo mísu, ale když už jsem to nakousnul, naskenoval jsem celý jedno číslo Videoplusu (svoje první). Kdyby pro nic jinýho, tak aspoň pro srovnání, co všechno na VHS-kách kdysi vycházelo. Obsahuje i hororovej speciál, nad kterým jsem ve svejch 8-9 letech valil bulvy, a i teď mi přijde dost povedenej: http://www.uloz.to/xsJrExk/video-plus-7-93-rar.

    OdpovědětVymazat