CLINT EASTWOOD 81

URIAH HEEP - LADY IN BLACK

My jsme starý somráci, sereme vám na práci, od toho jsou tu Slováci, my budem somrovat...

BLUE EFFECT - LITTLE GIRL

CHARLEY VARRICK (1973)

I když je to film Dona Siegela, tak jsem nic moc nečekal, vzhledem k tomu, že to od něj není až tak známý film, a hlavní roli hraje Walter Matthau, což byl spíš komik, i když už jsem ho viděl v Přepadení vlaku z Pelhamu, ale tam moc akce neměl, spíš seděl v kanclu. Ze začátku jsem si říkal, že to asi opravdu nic moc nebude, ale pak přišla (už asi po 5 minutách) bankovní loupež a v tu chvíli se to rozjelo, všechno, jak má bejt - drsnej hlavní hrdina, balík peněz, bouráky, nechutnej zabiják Joe Don Baker, slizkej mafián, hezký ženský (i když trošku starší, než je v těchhle filmech obvyklý) a skvělá hudba (kdo jinej, než Lalo Schifrin). A nakonec honička Chryslera a letadla. Chvílemi jsem si říkal, že v hlavní roli by možná byl lepší Lee Marvin nebo Charles Bronson, ale Walter byl dobrej, a navíc působil věrohodně i jako obyčejnej práškovač. 8/10
PS. Tarantinova hláška o letlampě pochází odtud.
Režie: Don Siegel
Hrají: Walter Matthau, Joe Don Baker, Felicia Farr, John Vernon, Andrew Robinson, Sheree North, Norman Fell, Benson Fong, Woodrow Parfrey, William Schallert, Jacqueline Scott
Hudba: Lalo Schifrin
USA 1973 

SABATA (1969)

Pro Sabatu existuje jediné synonymum - přehnanost. Všechno je tu dohnané do extrémů, hlavní je snaha o styl, ale bohužel všechno ostatní tím trpí. Kamera se snaží o co nejzajímavější úhly a pohyby, ale tím dochází k nepřehlednosti. Scénář se zase snaží o co nejvíc záminek k přestřelkám, ale tím trpí děj, který je příliš monotónní (Sabata získá důkaz proti padouchům a vydírá je, padouši na něj pošlou vraha, kterému se Sabata ubrání, pošlou dalšího a zase a zase a zase, přičemž Sabata pořád zvyšuje svoje výkupné). Postavy se snaží být tak cool, až jsou ploché a nudné. Sám hlavní hrdina je zajímavý jenom tím, že ho hraje Lee Van Cleef, jinak je nudný. Sám Van Cleef to táhne jenom na svým charisma, protože režisér ho nutí pořád se stejně stylově tvářit a sem tam vytáhnout bouchačku. Stejně tak oba antagonisté - William Berger se jenom šklebí, v koutku si hraje na banjo, a to je všechno, Franco Ressel působí opět přestylizovaně. Sidekicky Carrinchu a Toulavou kočku (v originále Indio) radši ani nezmiňuju, jeden otravnej, druhej pořád skáče, ale naštěstí nemluví. Stejně přepísklá je i hudba, která se snaží být co nejvíc dramatická. 6/10, protože jsem viděl i Návrat Sabaty, který je přehnaný ještě více. a.k.a. Ehi amico... c'e Sabata, hai chiuso!
Režie: Gianfranco Parolini
Hrají: Lee Van Cleef, William Berger, Franco Ressel, Pedro Sanchez, Aldo Canti, Gianni Rizzo, Linda Veras, Spartaco Conversi, Marco Zuanelli, Gilberto Galimberti, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, John Bartha, Claudio Undari, Antonio Gradoli
Hudba: Marcello Giombini
Itálie 1969

BLUE EFFECT - I LIKE THE WORLD (SUN IS SO BRIGHT)

BEST OF THE WEST

Včera jsem zase koukal na Tenkrát na Západě. Nemusím opakovat, že ten film žeru (stejně jako GBU), ale stejně to zopakuju. Miluju ten film.

L. VODIČKA - BYL TO SHANE

Byl to Šejn, byl to Šejn...
Zase existuje anglická verze. A zase je česká lepší, i když tentokrát i tu anglickou zpívá Vodička, narozdíl od Efektů, kde ang. verzi Paměti lásky nezpívá Mišík.

BLUE EFFECT - PAMĚŤ LÁSKY

Existuje i anglická verze (Kingdom of life), ale česká zní líp.

THE BEATLES - STRAWBERRY FIELDS FOREVER

UN UOMO CHIAMATO APOCALISSE JOE (1971)

Tohle je druhý film, který jsem viděl s Anthonym Steffenem a musím říct, že o dost lepší, než předchozí No Room To Die. Je to béčko, který si na nic nehraje a ještě se nebere vážně. Příběh je tuctový - hrdina Joe zdědí po strejdovi důl, ale když k němu přijede, zjistí, že důl zabral místní zbohatlík, který navíc stojí za smrtí jeho strýce. Je jasný, že zbohatlík musí dostat na držku. Jenže - hlavní bouchač je herec, který miluje Shakespeara a má ambice se proslavit jako dramatický umělec. Jenom mu to nějak nevychází :) S bouchačkou to samozřejmě umí velice dobře. Děj vypadá celkem normálně, i když se člověk baví, do chvíle, než Joe uteče z města a vrátí se se svým divadlem - v převleku, kterých od té doby používá hojně. Většinou je to vážně vtipné. Steffen mě v No Room To Die moc nepřesvědčil, ale tady už jo. Tady je mnohem sympatičtější a uvěřitelnější - v některých převlecích skoro není poznat, dokonce i ten Hamlet a Macbeth mu docela jdou (Laurence Olivier to ovšem v žádném případě není). Hlavního záporáka si pak člověk užije, kdykoli je na scéně (bohužel ne moc často) - Eduardo Fajardo v další skvělý záporný roli. Kromě toho tu jsou i dvě docela hezký holky, starej poskok nijak neotravuje, každejch pět minut přestřelka nebo bitka, takže člověk nemá šanci se nudit. No a největší klad je výborná hudba Bruna Nicolaie. 7,5/10

Macbeth :)

a.k.a. A Man Called Joe Clifford, Apocalypse Joe
Režie: Leopoldo Savona
Hrají: Anthony Steffen, Eduardo Fajardo, Stelio Candelli, Mary Paz Pondal, Fernando Cerulli, Veronica Korosec, Fernando Bilbao, Gilberto Galimberti, Riccardo Pizzuti
Hudba: Bruno Nicolai
Itálie / Španělsko 1971