MIDNIGHT COWBOY (1969)

Ještě, že jsem už jako malý, zahlédnuv v programu název Půlnoční kovboj, z popisku pochopil, že nejde o western. Moje zděšení by asi bylo značné...

Hloupý Honza si sbalí svůj kufřík z kravské kůže, nasadí kozačky a stetson a vyrazí prvním autobusem do New Yorku, aby prorazil. Ne svým talentem herce. Ne svým talentem hudebníka. Největším talentem Joe Bucka je jeho přirození a hodlá ho vytěžit do mrtě. Jenže tak jako představy hloupého Honzy o světě byly dost liché, představa Joe Bucka, že se bude válet v penězích a souložit s bohatými babkami, vezme záhy za své, a zjišťuje, že v New Yorku je těžko jednomu přežít, a navíc je plný homosexuálů, podvodníků, feťáků a jiných zkrachovalých existencí.

Film byl ve své době odvážným námětem a netradičním dějem podobně revoluční jako Bezstarostná jízda, Půlnoční kovboj je ale přece jen o dost lepší, zejména technickým provedením. V podstatě jenom v pasáži, kdy se Voight a Hoffman dostanou na LSD párty, jsem si plně uvědomil, že se dívám na film ze šedesátých let. Kamera, střih, zejména ve snových pasážích či představách jsou naprosto perfektní.

Jinak jde především o vykreslení New Yorku a zejména jeho odvrácené strany, kterou v televizi neuvidíte. Možná se toho film drží až tak důsledně, že hlavní postavy radši živoří, kradou, nebo se Joe dokonce stane homosexuálním prostitutem, ale pracovat nebudou ani za zlatý tele. Ono na hlavních postavách není celkově nic moc sympatického - Joe Buck v podání Voighta je tupý machýrek s nevyřešenými traumaty z minulosti, podivným vztahem k vlastní babičce a jeho jediný vztah byl s mentálně postiženou holkou, Hoffman pak hraje naprostého somráka a váguse, kterému není nic špatného cizí. Otázka je, proč spolu vlastně drží - potřebují se jako obchodní parťáky, se snem, že zbohatnou a odjedou na Floridu? Nebo se z nich stanou opravdu přátelé? Nebo je v tom víc? Nebo je Joe tak tupý, že zůstává v Ratsově vybydleném bytě v domě určeném k demolici, aniž by ho napadlo zkusit to někde jinde?

Škoda jen, že jak to skončí jsem čekal asi tak pět minut dopředu, a už jsem jen čekal, až se to opravdu stane. Půlnoční kovboj je nepopiratelná filmová klasika s vynikajícím výkonem Hoffmana a dobrým Voighta (Wayne je oba o toho Oscara doslova okradl), a víc se k tomu asi říct nedá. 8/10

a.k.a. Půlnoční kovboj

Režie: John Schlesinger

Hrají: Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughues, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead, Viva, M. Emmet Walsh

Hudba: John Barry

USA 1969

THE SHOW WITH A NAME - VÁNOČNÍ SPECIÁL část 1

 Opožděný vánoční speciál, a to ještě k tomu teprve první díl!

NORA ORLANDI 1933-2025

Včera zemřela Nora Orlandi, skladatelka, vokalistka, aranžérka. Z jejích soundtracků lze připomenout spaghetti westerny 10.000 dollari per un massacro, Per 100.000 dollari t'ammazzo nebo Johnny Yuma, nebo giallo Lo strano vizio della signora Wardh.

2025: YEAR OF STEEL

Tak jsem spočítal, že takovýhle novoroční článek píšu už pojedenácté. První novoroční projev jsem tu napsal v roce 2015. To jsem myslel, že dřív. Nicméně když si ty články projdu, zjistím, že jsem většinou psal to samé, takže asi už víte, co čekat.

Začal jsem rok speciálem osobnosti (Lucio Fulci), v podstatě jsem ho i zakončil speciálem osobnosti (Robert Mitchum), ale jiné speciály osobností se během roku nekonaly. Zato bylo ale pár náročnějších, celotýdenních speciálů, zaměřených nejrůznějšími směry. 

Leden se nesl ve směru exploitation, nejprve Fulciho krváků a potom sedmdesátkové klasiky na dost ostrá témata - a aby toho nebylo málo, v podcastu jsme měli Hříšné noci, které až na rok výroby zapadly taky. Únor přinesl zejména týdenní speciál "redemption tour", kdy jsem zjišťoval, zda obecně oblíbenější filmy, než jak byly oblíbené u mne, jsou tak zlé, jak jsem je vnímal poprvé, nebo jestli jsem na nich tehdy přece jen nepřehlédl něco podstatného. Vítězem se asi stal Peckinpahův Útěk, který jsem během roku ještě viděl jednou v kině, tudíž jsem se s ním smířil asi nejvíc, s výjimkou Jonesova soundtracku. Profesionál taky zkoušku časem obstál, částečně Mechanik zabiják a určitě di Leův Boss - smrt na zakázku, který jsem ale kdysi viděl v osekané formě na českém DVD.

V březnu jsem šel trochu trashovějším směrem španělského hororu a gialla, ale nebyl z toho speciál, ani celkově nějak moc aktivity. Festival otrlého diváka ve stylu amerických drive-inů, chybělo už jen to auto, mě nadchl a na jaře zajdu určitě na něco znovu. Kino Aero následně rozjelo vlnu dvojprogramů, z nichž některé jsem navštívil, takže paradoxně jsem viděl v kině pouze jeden nový film, a většina ostatního byly starší, již dříve viděné klasiky, navíc v dvojprogramech.

 

K dubnu asi nic určitého neřeknu, s výjimkou hrátek s umělou inteligencí a její schopností "skládat" hudbu. Květen přinesl další speciál, který jsem ale vzdal už po pěti filmech, protože jsem zjistil, že v italském subžánru eurospy se dobré věci hledají asi tak dobře jako jehla v kupce sena, a všeho moc škodí. No ale oklikou mě to vrátilo k bondovkám, které ovládly můj červen, zkouknul jsem většinu Conneryho, komplet Daltona a Brosnana a navrch jednoho Moora. 

Červenec se nesl ve znamení westernů, ale opět žádných premiér, po letech (někdy po mnoha) jsem zkoukl již viděné filmy, a opět zjistil, které za to opakování stojí, a které už ne. Takže třetí celotýdenní speciál za rok! Srpen byl co do novinek docela slabý, hodně se nesl v duchu amerických thrillerů osmdesátých let a na konci měsíce jsem dohnal pár restů z Francie. O září nemá cenu mluvit, s výjimkou toho, že jsem nakoukal část filmů Jima Jarmusche. Taky jsem viděl Smoke, o čemž jsem tu nepsal. Dobrá věc. Říjen, klasika, horory, listopad ve znamení spaghetti westernů, a prosinec po docela dlouhé odmlce aspoň přinesl ten speciál s Mitchumem.

The Show With No Name docela jede, prakticky co dva měsíce jsme udělali díl, což myslím stačí. The Show With A Name je na tom hůř a kromě dvou sérií toho moc letos nebylo. Ale holt mě to samotnýho baví míň. Navíc v TSWAN se víc stříhá, podcast, jak jsme všichni pohromadě, a nepoužívám klipy a ukázky, jde mnohem rychleji od ruky.

Konečně je venku poslední film Oik Filmu a sám to nevidím, že by někdy měl být nějaký další. Když si vezmu, že natáčení probíhalo v létě 2019 a dokončen byl v létě 2024 (pak už jsem na tom jenom seděl v podstatě), nedovedu si představit, že bychom ještě našli čas a energii na nějakou další tvorbu. Možná je to dobře.

Výhled do nového roku? Nějaké další speciály, co byste navrhovali? Osobnosti, nebo spíš témata? Opakování nebo novinky? Dával jsem tu jednou v diskusi návrh na téma "co jsem kdysi nedokoukal", ale na moc filmů jsem si ani nevzpomněl. Dejte svoje tipy. Říjen a listopad jsou jasné, takže tam můžete psát i konkrétní tipy na filmy.

Taky bych měl dokoukat Craigovy bondovky, dotočit poslední díl The Show With A Name a dostříhat ho. Kubaso viděl jen Casino Royale a já jen Není čas zemřít, takže ve zbytku natočeného materiálu jsme spíše kecali obecně a dávali dohromady svoje topky atp. Takže nějakou dobu se to zdrží. 

Každopádně všem přeju jen to nejlepší do nového roku a jdeme na tradiční statistiky.