The Show With No Name je zpátky, a dnes se podíváme k našim západním sousedům, kteří se nás rozhodli strašit! Harald Reinl si pozval Old Shatterhanda, Ribannu a Drákulu do velmi volné adaptace Edgara Allana Poea, kde je úplně všechno, jenom ne ten Poe. Kromě filmu z roku 1967 probereme i knižní Bondovky a top 3 filmových plakátů.
Na tenhle film jsem se nějakou donu už chystal, takže díky za tenhle díl, ale popořadě.
OdpovědětVymazatPrvní půlka června shon, druhá pohodička a spousta kilometrů a kole.
Z knih snad jen Mrtvé oči Londýna, které jsem si připomenul, a opět bavily a k tomuto dílu se hodí zmínit Upíří hody, čtyři povídky z literárně-upírského pravěku. Gotický horor, hrady, spanilé ženy, upíři… Polidoriho Upír spíš zklamal, nejvíc bavila Mrtvá milenka, a tady vracím výzvu, jak byste to viděli případně vy?
Na Fleminga nějak nemám odvahu, kdysi jsem četl Casino Royale a nebavilo mě to.
K filmu předně musím říct, že mě bavil a to i s vědomím toho, jak je to občas hodně blbý. Dabing je kapitola sama pro sebe, porovnával jsem německou verzi s anglickou, dal jsem to půl na půl.
A protože si dobře pamatuju, jak jsem se jako malý u některých scén Tajemství hradu v Karpatech bál, tak u Hadí jámy by to bylo podobné. Akorát to není tak vtipné, i když podle mě tam pár vtípků dali záměrně a to v tom naštěstí nehraje Eddie Arent.
Z tebou jmenovaných knih nic neznám, takže nemůžu sloužit. Eddi Arent je vlastně překvapivý, že v tom nehraje, ale rozhodně mi v tom nechybí...
OdpovědětVymazatSpíš se divím, že kněze nehraje Ralf Wolter. Ale Medar je v tomhle případě opravdu lepší.
Vymazat